Potomci stromů, které znaly už Albrechta z Valdštejna, jdou do aukce. Výtěžek opatří nové listnáče

Aukce genofondu třicítky vzácných stromů má pomoci k vysázení deseti milionů dalších. Účastnit se jí mají i šéfové Kofoly nebo RSJ.

Eliška NováEliška Nová

masarykova-lipaStory

Foto: Nadace Partnerství

Masarykova lípa u Pražského hradu

0Zobrazit komentáře

Stojí na Pražském Hradě a prý si ji oblíbil už Tomáš Garrigue Masaryk. Lípa dává stín na Masarykově vyhlídce, kterou postavil u Jeleního příkopu sám velký architekt Josip Plečnik. Jde o lípu velkolistou, stará je dvě stě let a vyvolávací cena z ní vypěstovaného stromu je čtyřicet tisíc korun.

Nadace Partnerství dala s pomocí odborníků dohromady třicítku stromů z celého Česka. Stejně jako Masarykova lípa mají všechny za sebou zajímavý příběh. A všechny jsou také statné, vzrostlé stromy, jejichž věk by se ve slušné společnosti snad raději ani neměl zmiňovat. Jejich genofond chce dát nyní nadace do dražby, která se uskuteční už tento pátek v Otevřené zahradě v Brně.

„Stromy jsou vrcholným uměleckým dílem tohoto světa, jedná se o jedinečnou filantropickou příležitost, žádný podobný soubor stromů už v Česku neexistuje,“ líčí ředitel nadace Petr Kazda. Výtěžek netradiční aukce půjde na výsadbu nových stromů. Partnerství si dalo za cíl vysadit jich do roku 2025 v Česku deset milionů.

Genetický materiál vzácných stromů pro aukci sesbíral zahradní a krajinný architekt Jan Hendrych z České zemědělské univerzity. Navázal přitom na ideu, která vznikla před deseti lety v botanickém Ústavu Silva Taroucy. „Sbíral jsem nejstatnější, nejhezčí a nejstarší jedince a při tom objel celou republiku. Převážně ze semenáčků jsme pak s kolegy pěstovali nové stromy,“ uvádí Hendrych.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ten stromy sesbíral a namnožil. Unikátní kolekci třiceti z původních stovek pak získal regionální ředitel pro Evropu filantropické organizace Porticus a bývalý poslanec Ondřej Liška. Odkoupil už třímetrové stromy. Původně měl ambici vysázet je sám, nezbývala ale kapacita, a tak je předal Nadaci Partnerství.

Jde především o lípy nebo o duby. A v nabídce jsou i potomci takových, které pamatují Albrechta z Valdštejna, českého vojevůdce a politika sedmnáctého století. Konkrétně jde o ty z lipové aleje mezi Valdštejnovým jičínským zámkem a klášterem ve Valdicích. Stromořadí tu komponoval barokní architekt Giovanni Pieroni, právě na pozvání vojevůdce. Kromě slavných předků ale lipová alej chrání i současníky, konkrétně páchníka hnědého, kriticky ohroženého brouka. Vyvolávací cena je třicet tisíc korun.

V nabídce je rovněž sazenice dubu tureckého, který roste v Údolí Děsu, kde jsou jeskyně se zimujícími netopýry. V okolí má hnízdiště sedm kriticky ohrožených druhů ptáků a v roklích jsou zkameněliny trilobitů. To vše na dohled od hradu Karlštejn, v srdci Českého krasu. Vyvolávací cena je dvacet tisíc korun.

A do třetice ze třicítky na výběr jmenujme aspoň petrohradský dub. Jde o druhý nejmohutnější dub v Česku a v sedmnáctém století se u něj tajně scházeli vůdci selského povstání. Najdete ho u zříceniny Petrohrad. Jeho potomka je pak možné si pořídit za čtyřicet tisíc korun.

Stromy jsou nejefektivnější klimatizací pro přehřátá města.

Kromě stromů jsou ale v nabídce také místa, kam je možné strom zasadit. Jde například o kolonádu u Ferdinandova pramene v Mariánských lázních, v zahradách pod Petřínem, na Velehradě nebo na dohled od Řípu. Možnost je ale samozřejmě strom umístit i na vlastní zahradu. Sázet se bude na podzim.

„Stromy jsou nejefektivnější klimatizací pro přehřátá města. Do naší krajiny vracejí biologickou rozmanitost, vodu i stín, chrání půdu. Jen letos chceme na výsadbové projekty přispět více než třinácti miliony korun,“ uvádí Kazda.

Dražebního večera se účastní například také šéf Kofoly Jannis Samaras, šéf finanční skupiny RSJ Libor Winkler, spolumajitel softwarové společnosti Y Soft Václav Muchna, majitel stavební firmy Liko-s Libor Musil, výkonný ředitel Penta Real Estate Tomáš Laštovka, manažerka z RSJ Petra Musilová nebo Tomáš Ráček z Deloitte.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.

Musk vs. příroda. Projekt Starship může pokračovat, ale musí hlídat želvy i napsat úkol z dějepisu

Než rakety opět pročísnou oblaka nad jižním Texasem, musí firma Elona Muska splnit environmentální i kulturní požadavky úřadů.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

spacex_starship1-min

Foto: SpaceX

Raketa Starship na základně v Boca Chica

0Zobrazit komentáře

Od mexických hranic jsou to z texaské vesničky Boca Chica jen jednotky kilometrů. Do zálivu se tu vlévá veletok Rio Grande a jeho delta v kombinaci s přímořským klimatem vytvořila rozsáhlé bažiny, kde o unikátní a křehkou faunu i flóru není nouze. Až poetickou přírodní scenérii ale před pár lety narušila vesmírná společnost SpaceX. Ta právě v Boca Chica testovala svou připravovanou raketu Starship a usoudila, že je to ideální místo na její odpalování k oblakům.

Právě environmentální otázky ale jsou důvod, proč už se zde více než rok žádný vesmírný koráb ze země neodlepil. Poslední testovací let lodě Starship s pořadovým číslem SN15 provedlo SpaceX 5. května 2021. Tehdy vylétla do desetikilometrové výšky a sama se vrátila v pořádku na zem. A přestože do té doby firma Elona Muska testovala jak o život, na nějakou dobu tu řev motorů s názvem Raptor utichl. Na pořad dne se totiž dostali úředníci, konkrétně ti z Federálního leteckého úřadu (FAA).

Ti začali ve spolupráci s dalšími organizacemi posuzovat environmentální dopad operací SpaceX v Boca Chica. Bez jejich posudku nemohlo testování pokračovat. Zdejší základna se totiž v posledních letech výrazně rozrostla a v důsledky její činnosti vzniklo hlukové, světelné i odpadové znečistění v okolních bažinách.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To rozhodně nesvědčí místní přírodě. Podle časopisu Popular Science je Boca Chica jednou z nejdůležitějších lokalit výskytu pobřežních ptáků z celého Mexického zálivu a také klíčovým místem pro migrující ptáky, kteří tudy létají mezi Severní a Jižní Amerikou.

Konkrétně například populace místně ohroženého kulíka hvízdavého zde poklesla z 327 na 214 jedinců mezi roky 2018 a 2020. Naopak v druhé polovině roku 2021 se populace začala obnovovat. Ornitologové se domnívají, že nárůsty a poklesy přímo korelují s aktivitou SpaceX. Environmentalisté také poukazovali na trosky testovacích raket v okolí, které mohou odradit další druhy od usídlení.

Pětasedmdesát úkonů. Včetně reportu o válce

Zpráva FAA měla být podle serveru Space.com hotová původně už na konci roku 2021. Termín se však několikrát protáhl, protože úřad chtěl své závěry prodiskutovat s ostatními místními organizacemi. Výsledkem, který byl zveřejněn v pondělí, je nicméně seznam, v němž FAA nařizuje pětasedmdesát komplexních úkonů, které musí SpaceX provést či zajistit, aby mohlo v dohledné době opět z Boca Chica startovat.

Například tak bude omezen start v konkrétní dny, společnost bude muset notifikovat environmentální organizace v oblasti a provést řadu menších opatření v oblastech kvality vzduchu a hluku. Anebo vyřešit přístup k nedaleké pláži pro veřejnost. Samo SpaceX také bude muset třeba monitorovat populace místní fauny, například mořských želv, které v oblasti hnízdí.

Povinnosti se vesmírné společnosti nevyhnou ani v oblasti kulturního dědictví. K největším kuriozitám na seznamu se tak řadí i požadavek na vypracování „zprávy o historických souvislostech událostí mexicko-americké války (1846–1848) a americké občanské války (1861–1865), které se odehrály v dané zeměpisné oblasti.“

Přes značnou byrokratickou zátěž i nové úkoly ale SpaceX považuje výsledek šetření za úspěch. „O krok blíže k prvnímu orbitálnímu test Starship,“ napsala firma na Twitter

Omezení počtu startů

Byrokratické kolečko tím ale nekončí. Výsledek zprávy od FAA také znamená, že dalším krokem je pro SpaceX získání povolení ke startu a povolení k orbitálním letům. To vše stojí čas a peníze, které by firma Elona Muska ráda využila efektivněji.

Navíc nejde jen o ochranu mořských želv, kulíků či vypracování domácích úkolů o mexické válce. Jedním z nejzásadnějších bodů ve zprávě FAA je omezení počtu startů, které bude moct SpaceX v Boca Chica podniknout. Úřad stanovil pět suborbitálních a maximálně pět dalších orbitálních letů za rok. V tempu, jakým se SpaceX rozvíjí, by to brzy nemuselo stačit.

Není tak překvapením, že Elon Musk otevřeně mluví o možnosti celé hlavní operační centrum pro Starship přesunout na Floridu, do Kennedyho vesmírného střediska, odkud již běžně startují jeho rakety Falcon. V tomto místě má navíc vyřešenu většinu byrokracie. Musk tuto variantu poprvé zmínil v únoru s tím, že v Boca Chica by zůstalo pravděpodobně jen vývojové centrum.

starship2

Foto: SpaceX

Okolí vesmírné základy v Boca Chica, takzvané Starbase

Jisté však je, že až Starship skutečně poletí, bude se na co dívat. Přestože loď nemohla startovat, inženýři ve SpaceX usilovně pracovali na technických zlepšeních rakety. Představili tak třeba i zcela novou generaci motorů Raptor, jež mají pohánět oba dva stupně Starship. Mají výtlak 230 tun oproti 185 tunám svých předchůdců a výrazně se zjednodušila i zlevnila jejich konstrukce.

Na druhém stupni rakety, takzvaném boosteru Super Heavy, bude těchto motorů usazených hned třiatřicet, dříve jich bylo devětadvacet. Podle serveru ElonX se však dočkáme ještě zcela nové varianty motoru. Značného rozvoje se dostalo také samotné odpalovací rampě, která by měla být přichystána na zachytávání boosterů Super Heavy přímo za letu.

icuk-x

Přečtěte si takéStartup Worksheet ulehčí učitelům práci umělou inteligencíChytrá písemka i úkoly na míru. Startup Worksheet pomůže učitelům umělou inteligencí ulehčit práci

Na to všechno každopádně SpaceX peníze chybět nebudou. Muskova společnost totiž tento týden oznámila, že nabrala další finance, v přepočtu 39 miliard korun. S hodnotou zhruba 2,6 bilionu korun je tak SpaceX aktuálně druhý nejhodnotnější startup na světě.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.