Má oficiálně nálepku toho vůbec nejbělejšího odstínu, který barva může mít. Několik ocenění a úctu odborné veřejnosti. A s tím, jak se svět potýká se stále teplejším podnebím, také obrovský zájem laiků. Barva, kterou vyvinuli na americké Purdueově univerzitě, totiž dokáže jako jediná odrážet sluneční paprsky tak úspěšně, že se nezahřívá. Naopak to, na čem je nanesená, úspěšně ochlazuje. Třeba dopravní prostředky nebo stavby.

Nejbělejší bílá odráží 98,1 procenta slunečních paprsků, což je výrazně více než u jakýchkoliv dalších barev. I těch, které jsou speciálně vytvořené pro ochlazování povrchů: jejich odrazivost se pohybuje někde mezi 80 a 90 procenty. Takové číslo znamená, že ještě nedokážou povrch udržet chladnější než okolí.

Bílá, ke které se upínají zraky nejen vědců, dokáže v poledne udržet teploty uvnitř toho, na čem je nanesená, o zhruba 4,5 stupně Celsia nižší. V noci pak až o deset stupňů. Měření má oficiálně potvrzeno, zkoušeno i na střeše. Rozdíl na pohled od běžného nátěru je jen minimální. Na dotek je výrazný, což pravidelně vyvolává údiv. A s tím, jak svět zasahují vlny veder, také stále více pozornosti.

V posledních měsících získala barva hned několik vědeckých ocenění, mimo jiné to, které ji označuje jako „významnou inovaci v oblasti udržitelnosti“. Kdyby ji totiž – podle teoretických výpočtů – lidé nanesli na povrch odpovídající jednomu procentu Země, dokázala by zastavit další globální oteplování.

To je také hlavní důvod, proč s ní vědci přišli. „Chtěli jsme pomoct se změnou klimatu, která je teď stále viditelnější – a zhoršuje se. Chtěli jsme vidět, jestli by bylo možné ušetřit energii a zároveň ochladit Zemi,“ popisoval Xiulin Ruan, tvůrce této bílé a výzkumník Purdueovy univerzity. Jen jako vedlejší efekt tudíž představil tak bílou barvu, že získala zápis v Guinnessově knize rekordů.

Chceme alespoň koupit čas

Na to, že je možné použít barvu k ochlazování, přišlo lidstvo ve skutečnosti už dávno. Ostatně je to na první pohled vidět v dlouhodobě horkých oblastech, jako je například řecké Santorini, které je známé právě bílými budovami. I takto bílé oblasti se ale zahřívají.

Superbílá barva je vynález, který Xiulin Ruan a jeho tým veřejnosti představili v roce 2020. Tehdy uspěli s odrazivostí na 95 procent, postupně projekt vylepšovali a měnili složení.

Dosavadní krátkodobá řešení, třeba právě klimatizace, celkový problém jen zhoršují. „Spotřebovávají energii, která často pochází ze spalování fosilních paliv. S tím, jak přemisťují teplo z vnitřku domu ven, mění elektřinu na teplo a zanechávají po sobě ještě víc tepla, čímž dále způsobují efekt tepelného ostrova a zahřívají planetu,“ popisoval Ruan pro IFLScience.

Foto: Purdue University/Joseph Peoples

Infračervená kamera ukazuje, jak vzorek nejbělejší bílé barvy ochlazuje desku pod teplotu okolí

Odrážení tepla zpátky do vesmíru tak, jako ho představují zúčastnění vědci, nemá mimo planetu žádný efekt – pro vesmír podobně, jako byste vylili hrníček vody do moře –, ale pro planetu jej může mít zásadní, vypočítávají.

Zmíněné jedno procento zemského povrchu by mělo být velké zhruba jako polovina Sahary, nicméně jde o teorii: není možné, aby se velké množství barvy použilo na jednom místě. Způsobilo by to problémy divoké přírodě, kromě toho by mohlo narušit principy počasí tím, že by se jedna oblast výrazně ochladila.

Pro menší prostory po celém světě by to však podle vědců mělo zajímavé přínosy. Mohlo by to kompenzovat efekt městského tepelného ostrova, který vzniká proto, že většina budov pohlcuje a zadržuje mnohem více tepla než místa, jako jsou lesy, voda a rostliny.

Superbílá barva zatím v prodeji není, byť má být univerzita v úzkém jednání s nejmenovanou firmou. „Aktuálně jednáme o komercializaci. Je ještě třeba vyřešit několik problémů, ale děláme pokroky,“ říká Ruan.

Pracuje se na zvýšení její trvanlivosti či odolnosti proti znečištění. Nedávno mimo jiné vědci snížili množství barvy potřebné k pokrytí povrchu, z 0,4 milimetru na 0,15, což znamená, že celkový povrch je pak výrazně lehčí (další výhoda v boji proti globálnímu oteplování). To mírně snížilo účinnost odrazu na 97,9 procenta, podle odborníků jen neznatelně.

Řeší se ale především složení barvy. Cílem vědců je, aby se látky, ze kterých se vyrábí, nemusely složitě těžit – a barva tak sama nevytvářela významnou uhlíkovou stopu. V jejich očích totiž funguje spíš jako koupě času.

Podle nich je ve skutečnosti geoinženýring, tedy využívání různých postupů ke kontrole klimatu, jen odbočka před řešením hlavního problému. „Lidé musejí přestat spalovat fosilní paliva, aby se vyhnuli ještě katastrofičtějším efektům klimatické změny,“ popisují k tématu The New York Times.

„Toto rozhodně není dlouhodobé řešení klimatického problému,“ dodává k tomu Jeremy Munday, profesor elektrotechniky a výpočetní techniky na Kalifornské univerzitě v Davisu, který se zabývá výzkumem čistých technologií. „Je to něco, co můžete krátkodobě udělat, abyste zvládli horší problémy, když se snažíte všechno dostat pod kontrolu,“ popisuje.