Povrchní, ale skvělá honba za Michaelem Jordanem. Air: Zrození legendy pohladí na duši fanoušky Nike

Ben Affleck a Matt Damon, kteří za filmem stojí (a také v něm hrají), naservírovali něco mezi reklamou na Nike a komediálním dramatem.

Filip HouskaFilip Houska

affleck-air-2

Foto: Vertical Entertainment

Ben Affleck v roli šéfa společnosti Nike Phila Knighta

0Zobrazit komentáře

Michael Jordan měl v začátcích kariéry jasno – vybere si za sponzora kohokoliv, kdo mu zaplatí a dá mu jeho vysněný Mercedes. Kohokoliv. Kromě Nike. Slavná sportovní značka ale nepověsila šňůrky na hřebík. Nadějnou hvězdu chtěla získat i za cenu bezprecedentních změn v korporátních pravidlech. A cestu, která k upsání nejlepšího basketbalisty všech dob vedla, ukazuje nový film Air: Zrození legendy. Není dokonalý, díky skvělým momentům a výkonům Bena Afflecka, Matta Damona a Violy Davisové ale dostál svým slibům.

V roce 1984 nebylo Nike tak velké jako dnes. Ačkoliv se firmě dařilo s běžeckými botami, její basketbalová divize tápala a marně hledala někoho, kdo by jí na palubovkách i mimo ně dělal reklamu. Tón jejího zoufalství je znát hned z prvních minut filmu. Dává divákům možnost k tomu, aby se s nepříjemnou situací, kdy v Nike hrozí zavření basketbalového oddělení, zatímco Converse a Adidas ve hře excelují, dobře sžili. Je to totiž důležité pro další vývoj.

Air má od základu jasné mantinely, kterých se tvůrci a parťáci z herecké branže Ben Affleck a Matt Damon drží. Záměrně nesází na žádné odbočky od příběhu, který Air: Zrození legendy sděluje – také proč, když se díky tomu film nesnaží vynuceně chytat za srdíčko a hrát to na jinou notu, než o jakou v první řadě jde. Tou je byznys, nekompromisní byznys na každou cenu. Dostat něco někam, rychle, bezohledně. A ještě u toho urazit Adidas za jeho původ.

V dnešní době plné natahovaných zápletek a zbytečných dějových linek je Air: Zrození legendy příjemným osvěžením, protože jde rovnou k věci a nesmíte spustit oči z plátna, jinak riskujete, že vám unikne důležitá informace (a že jich tam bylo!). Na druhou stranu se ale vytrácí možnost jakéhokoliv bližšího sžití s postavami. Běžný divák se chytí v pavučině dobrých hlášek a zajímavostí, cenou za to je ovšem absence jakéhokoliv bližšího kontextu k jejich životům.

air_1-1

Foto: Vertical Entertainment

Peter Moore (Matthew Maher), Sonny Vaccaro (Matt Damon) a Rob Strasser (Jason Bateman)

O tom je ale celá premisa filmu. Spíše než kolem Michaela Jordana se točí okolo Mattem Damonem ztvárněného Sonnyho Navarry, který má za úkol jednoho z nejtalentovanějších basketbalistů tehdejší doby získat pod křídla Nike. Právě s ním prožíváte všechny strasti a bolesti, které ho na cestě k podpisu sponzorské smlouvy čekají. O to těžší všechno je, když Michael Jordan zpočátku k Nike vůbec nechce – a ke schůzce ho musí přemluvit máma.

Povrchně vedený příběh filmu je nicméně kompenzován skvělými hereckými výkony. Ať už jde o zmíněného Matta Damona, který znovu potvrzuje, že čím je starší, tím jsou jeho role uvěřitelnější, tak o Bena Afflecka, který si zahrál někdejšího šéfa Nike Phila Knighta. Obzvlášť dobře do filmu zapadla Viola Davisová, kterou si vybral sám Michael Jordan coby svou filmovou matku. A potlesk sklízí i Jason Bateman jako marketingový šéf Nike Rob Strasser.

Obsazení se štábu povedlo – a vlastně i nesympatického Jordanova agenta Davida Falka, kterého si zahrál Chriss Mesina, si ve výsledku oblíbíte, i když byste ho kvůli jeho povýšeneckému chování nejraději uškrtili. Ve výsledku pak Air: Zrození legendy ale bude bavit hlavně ty, kteří firmu z amerického Oregonu milují, obdivují Michaela Jordana, rádi sledují basketbal a nevadí jim, že se film tak trochu tváří jako dvě hodiny trvající reklama na Nike.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Když se totiž dokážou oprostit od plytké zápletky a nechají svou případnou kritiku amerického kapitalismu osmdesátých let za dveřmi kinosálu, bude jim naservírována podívaná, díky které by chtěli mít stroj času. Proč? Už jen proto, že uvidíte, jak pod taktovkou legendárního designéra Petera Moorea vznikal vůbec první prototyp bot Air Jordan 1, tedy toho modelu, kvůli kterému byli představitelé Nike ochotni porušovat i pravidla NBA.

Vizuální stránka Air: Zrození legendy, který dnes vstupuje do českých kin, rozhodně netrpí. Všechno má líbivý osmdesátkový vibe, který je zajímavě zpracovaným způsobem podán hned v úvodních minutách filmu. Občas se na plátně mihnou i poměrně kontroverzní principy, kterými se Nike před čtyřiceti lety řídilo. Smlsne si i módní policie, když uvidí Bena Afflecka, respektive Phila Knighta ve vyšperkovaném běžeckém outfitu.

Třetí film pod vedením dvojice Affleck–Damon v rámci produkčního studia Artists Equity nelze hodnotit negativně. I přes to, že mu chybí trocha té lidskosti a přebývá až možná extrémní důraz na uzavření jedné jediné spolupráce (ačkoliv nesmírně důležité pro vývoj sportovního průmyslu), má kvality, které ocení i nezaujatí diváci. Ovšem pokud se budete chtít o Michaelu Jordanovi dozvědět více, sáhněte spíš po jeho sedmisetstránkové autobiografii.

Mamma mia! Super Mario Bros. ve filmu jsou super pro mladší diváky, ale i pro ty mladší duchem

Pokud jste kníratým instalatérem alespoň letmo políbení, užijete si super jízdu. Pro jiné až tak super být nemusí, ale stále je to legrace.

Michal MančařMichal Mančař

THE SUPER MARIO BROS. MOVIE

Foto: Universal Pictures

Instalatérská bratrská dvojka Mario a Luigi ve snímku Super Mario Bros. ve filmu

0Zobrazit komentáře

Už zítra se v českých kinosálech rozezní tudu-tu-tudu-tu-tu. Miliony lidí milované tóny už navždycky spojené se Super Mariem. Premiéru totiž má snímek Super Mario Bros. ve filmu. Jestli nejste kdovíjaký znalec popkultury nebo videoher, tak je to přesně takový film, jaký vás napadne při slovech povedený moderní animák. Dobře to vypadá, je to hyperaktivně akční, děti to pobaví, dospělé přinejhorším neunudí – a přinejlepším se budou upřímně bavit s dětmi (a na pár místech i díky několika odrostlejším okamžikům). Je to solidní, nikterak komplikované a krásně koukatelné. Ale pro fanoušky je to bomba. Vlastně bob-omba.

Znáte Super Maria? Pokud jste si aspoň jednou v životě zabroukali nesmrtelnou osmibitovou mariovskou melodii, aspoň jednou zaskákali přes potrubí a houbičky, nebo jste dokonce nějakou z mnoha dalších videoherních podob legendární značky hráli – pak vás novinka Super Mario Bros. ve filmu vystřelí do oblak. Jestli v sobě máte alespoň malilinkatou jiskru té dětské hravosti, kterou Nintendo svou legendární značkou pokaždé rozhoří, klidně si rovnou odskočte koupit lístky a až pak se vraťte ke čtení. Nebudete litovat.

Super Mario Bros. ve filmu můžou směle konkurovat seriálu The Last of Us, co se povedené adaptace videohry na obrazovku týče. Což je úsměvné přirovnání, protože druhé jmenované dílo je hutná postapokalyptická sonda do hlubin lidské duše, zatímco Super Mario je, inu, Super Mario. Jsou to veselé a barevné příhody italského instalatéra, který hopsá po želvách, zachraňuje princeznu, jezdí na motokáře nebo dinosaurovi a říká: „It’s-a me, Mario!“

Jenže oběma počinům se podařilo to, s čím filmaři z nějakého důvodu dost často bojují. Zachytit to, co dělá zdrojový materiál tak skvělé. V případě Maria je to bezelstná legrace a nadšení, které doprovází někdy urputnou, ale vždycky veselou akci. A ta může nabývat podob klasické skákačky přes překážky, bojovky s opičákem Donkey Kongem nebo závodu na duhové trati. To všechno se v některých z desítek her značky Super Mario děje – a to všechno (a mnohem víc) je i ve filmu.

Snímek z dílen studia Illumination, které znáte díky sérii Já, padouch nebo Mimoňům, je k prasknutí nacpaný odkazy snad na každé dílo, co kdy s kníratým instalatérem vyšlo. Anebo s jeho podobně kníratým bráchou Luigim. Anebo s princeznou Peach, kterou bratrské duo často zachraňuje. Anebo s Bowserem, zlým drakoželvákem a úhlavním nepřítelem. Anebo s Bowserovými pohůnky Koopy. Anebo s Houbovým královstvím. Anebo…

Možná to zní jako přehnaný mix. Ale ono to funguje a nepřejíte se toho. Celý film je totiž jedna velká akční jízda, do které tak velké množství tak divoce rozmanitého obsahu prostě patří. Příběh je naprosto primitivní, neúspěšní a vysmívaní instalatéři se z Brooklynu proletí magickým potrubím do Houbového království, jenže Luigiho zajme zlý Bowser – a sám Mario se setká (nejen) s princeznou Peach a jde bráchu zachránit.

Jenže je snadné to filmu odpustit, když vám obvykle naservíruje svěží a zábavnou scénu doprovázenou tu nádherně zahranou melodií ze hry, onehdy zase popovým hitem z osmdesátek. Anebo když jednoduchý děj nahlédne do vtipné motivace hlavního záporáka Bowsera. Nějaká snaha o základní myšlenku a ponaučení by se tam jistě našla, nicméně ta vás bude zajímat mnohem méně než to, jaký power-up (a s ním spojenou zvláštní schopnost) právě Mario sebral a co s tím na plátně provede.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nikdy to prostě nepřekoná rámec rodinného animovaného filmu moderního střihu – to znamená, že tu a tam snímek šibalsky pomrkne na staršího diváka s dospělejším žertem, třeba v podobě depresivní hvězdičky Lumalee –, ale lidi, bavíme se o Super Mariovi. Dílo Šigerua Mijamota vždycky bavilo svou až nádherně naivní hravostí, ne kdovíjakým přesahem. Takové věci prostě nejde Super Mario Bros. ve filmu vytknout. Tedy jde, ale zbytečně byste si kazili zážitek.

Někoho možná zamrzí fakt, že navzdory názvu snímku je chudák Luigi spíš odstrčený a hlavní roli hraje Mario a Peach, jež není jen pasivně zachraňovanou princeznou, ale pořádnou akční hrdinkou. Zapšklé škarohlídy pak můžou silně nepotěšit takové věci, jako že film je schopen vykřesat opravdu mnoho minut ze závodění v motokárách. Včetně výběru vozidla jako ve videohře. Jenže opět – to je Super Mario.

Tohle totiž není film o Mariovi nebo film zasazený do světa Super Maria. Ten film prostě je Mario. A Super Mario je videoherní legenda, která vždycky vykouzlila upřímný a milý úsměv na tváři. Ať už jste v kočičím obleku sváděli souboj s obřím opičákem, nebo jste uhýbali střelám při závodech na duze. Tedy kromě modrého želvího krunýře, tomu nejspíš neuhnete.

Jestli poslední větu chápete, hned utíkejte do kina. Jestli ne, ale zároveň nejste nudní suchaři, tak tam zajděte taky. Super Mario Bros. ve filmu jsou pro kníratým instalatérem alespoň letmo políbené fanoušky – anebo pro mladší diváky či diváky mladé duchem – fakt super. Pro ty ostatní už tolik super být nemusí, ale stále je to fajn akce a legrace.