Už v prvních dnech požáru v Českém Švýcarsku se začalo hovořit o tom, že za jeho propuknutím stojí s velkou pravděpodobností lidská nedbalost. V době jeho začátku totiž nebyla bouřka, takže požár nemohl iniciovat úder blesku, v místě navíc neprobíhaly žádné práce, při nichž by mohlo dojít k závadě na stroji a následnému vznícení. A i když bylo katalyzátorem znepokojivého vývoje požáru extrémní sucho, neznamená to, že bychom se měli připravit na to, že se podobná událost bude opakovat. „Je to jen v našich rukou,“ říká k tomu klimatolog Radim Tolasz.

Pravděpodobnosti, že za požárem stojí člověk, nahrávají kromě zmíněných indicií také statistiky. Podle US Forest Service je 85 procent lesních požárů v USA důsledkem lidské nedbalosti nebo úmyslu. Na našem území k požárům z této příčiny dochází dokonce v 95 procentech případů.

„Požár v Českém Švýcarsku je znepokojivý ze dvou důvodů. Tím prvním je pravděpodobná příčina jeho vzniku. I když tato záležitost stále podléhá vyšetřování, je velmi znepokojivé, že požár někdo – byť třeba i neúmyslně – založil tím, že se v přírodě choval jinak, než by měl,“ říká přední český klimatolog Radim Tolasz.

Obezřetnost by přitom v současnosti měla být na místě více než kdy dřív. Požár, který zasáhl území o rozloze 1000 hektarů, nám totiž bez skrupulí ukazuje, jak mohou vypadat příznaky klimatické změny. Ideální podmínky pro vznik požáru představuje kombinace horka, sucha a silného větru. A kvůli vyšší koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se prodlužuje období, během něhož se tyto podmínky setkávají – celosvětově se sezona lesních požárů v průměru zvýšila přibližně o dva týdny.

„Teplota se zvyšuje, ohřívá se atmosféra a nadto jsou v posledních deseti letech dramaticky nižší srážky. Ve výsledku se tak v Česku potýkáme s vyšším suchem, a to i ve dnech, kdy několik dnů prší nebo máme pocit, že je chladněji. Když ale vstoupíte do lesa, vidíte, že je v něm i po dešti stále sucho,“ vysvětluje Tolasz.

Zdá se, že lidská nedbalost je však i přes četná varování bezbřehá. Ačkoli se v České republice v uplynulých týdnech požár v Českém Švýcarsku skloňuje ve všech pádech, na začátku srpna si turisté rozdělali oheň na hřebenech ve druhé zóně Krkonošského národního parku. Tedy v místě, kde je zakázáno táboření a rozdělávání ohně mimo vyznačená místa. Ohniště i nedopalky cigaret nacházejí strážci přírody přímo v Národním parku České Švýcarsko. Kvůli požáru v okolí Hřenska přitom platí na území celého Ústeckého kraje zákaz v lesích kouřit či rozdělávat oheň.

Podle klimatologa v tom, na jakých místech hrozí vysychání půdy, hrají velkou roli také geologické a pedologické podmínky v dané oblasti. Zjednodušeně jde o to, jakým způsobem je krajina schopna hospodařit s vodou. Nejhůře to dokáže pískovcové podloží, do kterého se voda rychle vsákne a svrchní půdní profil poté rychleji vyschne. Naopak v oblastech s jílovitou půdou je situace lepší.

„Také záleží na tom, jaká je v oblasti teplota. Ve vyšší nadmořské výšce jsou teploty nižší, půda pak tedy není tak náchylná na vysychání a naopak. Když tedy srovnáme například nízko umístěné České Švýcarsko, kde jsou teploty v průměru vyšší, s Jeseníky a Beskydy, je České Švýcarsko v jasné nevýhodě,“ upřesňuje klimatolog.

Právě sucho, které panovalo v Českém Švýcarsku, tedy přispělo k rozsahu a rychlosti šíření požáru. Ale Tolasz zdůrazňuje, že vysušenost krajiny, kterou prožíváme v souvislosti se změnou klimatu, nemá zatím žádný význam v iniciaci požáru.

„Význam má ale v okamžiku, kdy se požár rozhoří. A jelikož je v drtivé většině případů způsoben lidskou nedbalostí nebo úmyslem, požáry by nemusely přibývat, pokud se budeme chovat jinak. Tohle je jen v našich rukou.“

A podle statistik českých hasičů dosavadní osvěta, jak se v přírodě chovat, příliš nepomáhá, jelikož letošní rok byl v tomto ohledu rekordní – jen za letošní březen museli vyjíždět ke 2200 případům požárů v přírodě, což bylo nejvíce za jeden měsíc v historii. Právě na jaře bývá požárů nejvíce, jelikož lidé v lesích a na zahradách pálí větve, listí a další bioodpad. Březnový počet požárů v přírodě se však v průměru pohybuje kolem tří set, pouze v roce 2017 se dostal přes 750.