Práce na dálku byl experiment, který nefunguje, říká startupista, jenž světu představil ChatGPT

Kanceláře se nebudou vylidňovat. A zvlášť pro mladé technologické firmy práce na dálku není vůbec vhodná, uvedl Sam Altman, ředitel společnosti OpenAI.

Iva BrejlováIva Brejlová

Sam Altman, CEO OpenAI, na konferenci TechCrunch Disrupt v San Francisku

0Zobrazit komentáře

Ve firmách to byla ta nejzásadnější změna a taky velká sláva, kterou covidové měsíce a roky přinesly. Z práce na dálku se místo benefitu stala nutnost, u některých pak i naprosto jasný požadavek, se kterým téměř automaticky při nástupu do nového zaměstnání počítali. Firmy od ní ale v posledních měsících podobně rychle zase ustupují. Přímo za omyl ji teď označil Sam Altman, CEO mladé firmy OpenAI, která světu přinesla ChatGPT. Podle něj práce na dálku nefunguje především pro startupy a příklon k takovému názoru ukazují i čísla z trhu.

„Rozhodně si myslím, že jeden z největších omylů technologických firem za dlouhou dobu bylo přesvědčení, že všichni můžou natrvalo pracovat na dálku, že lidi ze startupů spolu nemusejí být osobně a že tak nedojde k nižší kreativitě,“ popsal během vystoupení na akci společnosti Stripe. „Řekl bych, že experiment je za námi a technologie ještě není dost daleko, aby lidi mohli pracovat navždycky na dálku, zvlášť startupy,“ dodal.

Altman to neříká jen se zkušenostmi z firmy OpenAI. Řadu let působil jako šéf Y Combinatoru, jednoho z globálně vůbec nejprestižnějších akcelerátorů, který pomohl rozeběhnout ty nejznámnější startupy, jako například Airbnb, Dropbox či Reddit. Sám Altman do mnoha mladých firem investoval, včetně zmíněného Airbnb.

Navíc není ve svém dojmu jediný. Ve Spojených státech se proti plné práci na dálku postavil nový ředitel Lyftu David Risher, který nařídil zaměstnancům některé dny v týdnu pracovat z kanceláře – i když jim možnost práce z domova částečně ponechal.

A třeba ředitel marketingové firmy Clearlink z Utahu se několikrát proti zaměstnancům pracujícím na dálku vymezil a zpátky do kanceláře je nasměroval. Vedle toho uvedl, že má vůči motivům některých pochybnosti. Během vysvětlujícího videohovoru s pracovníky vypočítal, že třicet lidí v posledním měsíci vůbec neotevřelo notebook a nadhodil, jestli někteří třeba nepracují pro více zaměstnavatelů. Produktivita s home officem podle něj poklesla na polovinu, nebo dokonce na třetinu té normální, popsal.

hubert2

Foto: Productboard

Hubert Palán, spoluzakladatel a CEO Productboardu

Že nejde jen o nastavení šéfů za oceánem, ukazuje Hubert Palán, spoluzakladatel nejhodnotnějšího českého startupu Productboard. A zmiňuje přesně stejné důvody jako právě Altman: „Klíč k budování úspěšných inovativních produktů, které řeší skutečné problémy, je jeden – mít lidi pohromadě a umožnit jim pracovat v osobním kontaktu. Protože na dálku týmy tak kreativní, inovativní a produktivní zkrátka nikdy nebudou,“ uvedl v komentáři pro CzechCrunch.

V roce 2021 v Česku umožňovalo podle Českého statistického úřadu pracovat na dálku 60 procent podniků, nejčastěji firmy z IT oboru a častěji ty větší. Kolik to bylo loni, to už úřad nespočítal, podle náznaků ale společnosti od možnosti home officů více či méně viditelně zase ustupují. Co se týče konkrétně pozic ve startupech, čísla projektu StartupJobs za loňský rok ukazují, že ze zhruba 9,6 tisíce pracovních nabídek celkem 4,1 tisíce explicitně nabízelo práci z domova – to je necelých 43 procent.

„Firmy tak reagovaly na masivní poptávku ze strany kandidátů, kdy práce na dálku patřila mezi nejžádanější benefity vůbec. Jinými slovy lidi remote chtěli a firmy ho v situaci, kdy byl nedostatek lidí, musely nabízet,“ říká Filip Mikschik, zakladatel platformy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ale i on hned dodává, že se situace mění. „Pozorujeme mírnou nevoli ze strany firem nabízet ‚full remote‘ pozice. Trend je dostat lidi zpátky do kanceláří, do týmů a na meetingy. Nepředpokládám, že se vrátíme do předcovidového stavu pondělí až pátek od devíti do pěti, nicméně tlak na přítomnost v kancelářích je,“ vnímá s tím, že podle něj směřujeme spíš k hybridnímu modelu: třeba dva dny v týdnu v kanceláři.

Proč, to nastínil právě Palán: „Když zmiňovaní vedoucí žasli nad tím, že jejich týmy jsou i při práci na dálku stejně efektivní, zapomněli na jednu věc. Totiž že jejich lidé se už před přechodem na jiný model osobně znali a byli zvyklí spolu fungovat na denní osobní bázi. Už si mezi sebou zkrátka vybudovali dostatečnou důvěru, aby se nemuseli stydět za hloupou otázku, za vyrušení kolegy, za upřímnou a kritickou zpětnou vazbu, za sdílení třeba i bláznivých nápadů během brainstormování. Jenomže jak šel čas – a jak se složení týmů s příchodem nováčků obměňovalo –, tahle pevná kostra se začala drolit. Kvalita i frekvence vzájemné interakce a komunikace začaly pokulhávat a týmy tím dnes trpí,“ popsal.

V posledních měsících nová pravidla pro to, aby alespoň část týdne byli zaměstnanci v práci, zavedl Amazon či Starbucks, na čtyři dny z pěti je v kancelářích chce Disney. Podle listu The New York Times začal z nabídky trvalé práce z domova pro své zaměstnance upouštět i Marc Benioff, výkonný ředitel Salesforce. S tím, že produktivita některých zaměstnanců je v takovém nastavení zkrátka nižší.

Na druhé straně však pracovníci proti těmto tendencím vyjadřují námitky a v některých firmách se aktivně sdružují. V Amazonu se prý do kanálu zaměřeného na podporu práce na dálku na síti Slack přidalo 29 tisíc lidí a ve Starbucksu podepsalo otevřený dopis požadující návrat k dřívějším pořádkům, které s prací na dálku počítaly, na 40 korporátních zaměstnanců. „Jsem silně přesvědčený, že ve startupech je potřeba trávit hodně času společně. Čím křehčí, různorodější a nejasnější jejich nápady jsou, tím víc reálného setkávání je potřeba,“ uvedl ale Altman.

Menstruační kalhotky Sayu loni skončily v minusu. Nakoplo nás to a expandujeme, říkají zakladatelky

Je to produkt, který byl před pár lety ještě zcela nemyslitelný. A loňský vývoj mu to ještě ztížil. Obrat i tak ve firmě počítají na miliony.

Iva BrejlováIva Brejlová

sayu

Foto: Sayu

Magdaléna Gucfová a Jana Mohlová, zakladatelky značky Sayu

0Zobrazit komentáře

Největší místnost v bytě činžovního domu v centru Prahy vyplňuje jen několik kusů nábytku, mezi kterými na první pohled zaujme šatní tyč s úhledně vyvěšenými kalhotkami. Kus oblečení, který si lidé doma obvykle spíš schovávají, je ve firmě Sayu hlavním protagonistou všeho. Tohle spodní prádlo je výdobytek teprve posledních let, proti normálním kalhotkám stojí násobně víc, přesto má desetitisíce spokojených uživatelek. Kalhotky Sayu jsou menstruační, a i když zájem o ně rychle roste, byl pro ně minulý rok nelehký, vysvětlují Jana Mohlová a Magdaléna Gucfová, které za značkou stojí.

„Za rok 2021 jsme dosáhli na obrat přes 12 milionů, za rok 2022 jsme evidovali pokles prodejů řádově o 30 až 40 procent. Přechodnou situaci jsme nechtěli řešit propouštěním zaměstnanců, což by samozřejmě zlepšilo celková čísla firmy,“ říká Mohlová s tím, že nová situace značku nakopla k hledání nových impulzů, publik i produktů.

Loňský rok tak firma zakončila se ztrátou 377 tisíc korun, oproti zisku téměř 1,9 milionu ten předchozí „S výsledkem minulého roku jsme nakonec poměrně spokojení vzhledem k bezprecedentním podmínkám roku 2022. Letošek se vyvíjí opět velmi dobře, jsme ziskoví s obratem asi tři miliony korun,“ popisuje Gucfová.

Trochu v rozpacích

Sayu fungují od roku 2019 a vedle Snuggs se řadí mezi jedny z prvních českých produktů svého druhu. Za motivací jejich vývoje stojí cíl odstranit zbytečné množství odpadu. Firmu kromě Mohlové a Gucfové, která navrhuje střihy kalhotek, pomohl rozjet taky Pavel Hník, bratr Mohlové, který se dnes už ale věnuje vlastním projektům.

Zásadní součástí produktů Sayu je merino vlna, kterou firma používá jako savou vrstvu. Hledání správného materiálu a technologie trvalo ovšem tři čtvrtě roku. Na vývoji firma spolupracuje s Technickou univerzitou v Liberci. Zatím se vyšplhal zhruba na 1,5 milionu korun, ale dál pokračuje.

sayu2

Foto: Sayu

Jana Mohlová, zakladatelka značky Sayu

„Všem jsme vysvětlovali, co vlastně chceme dělat. Řadě lidí to přišlo divné. I na TUL z nás byli v rozpacích, ale nápad se jim zalíbil,“ usmívá se Mohlová. Když se ale kalhotky dostaly na trh, začaly rychle růst. První rok prodeje, v roce 2020, dosáhla firma na obrat pět milionů korun. Pak zmíněných 12 milionů.

Kalhotky se šijí v Česku u různých výrobců podle konkrétního modelu. Prodávají se pak především na internetu, ale i v několika kamenných prodejnách partnerů. Ženy se pro kalhotky vrací, říkají zakladatelky, a i když si prý některé vystačí se třemi kousky, jiné si doplní „sbírku“ na patnáct i dvacet kusů.

Kult sebepéče a další pozitiva

Menstruační kalhotky už dnes nejsou neznámým produktem a pro velkou část žen jsou normou. Zákaznice a zákazníci – „Ano, naše kalhotky nakupují ženy i muži,“ usmívá se Gucfová – jsou často z velkých měst, ale nejen z nich.

„Nahrává nám i určitý kult sebepéče. Trend, se kterým pečujete o sebe i o věci, které máte. Do takového kontextu zapadají kalhotky hezky,“ říká Gucfová. Stejně tak je jejich spodní prádlo „trendově“ udržitelné. „Pomáhá i to, že se mění přístup žen k menstruaci jako takové,“ dodává Mohlová s tím, že se z ní stává běžné téma. Další trefou je pak merino – materiál, který si získal v poslední době oblibu třeba u dětského oblečení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Během loňska se společnosti podařilo expandovat na Slovensko a aktuálně pracuje na dlouho plánovaném rozšíření podnikání směrem do Německa. Vyvinula novou technologii savé vrstvy, letos představila nový model a portfolio dál rozšiřuje.

weekly-071325-mvp-x

Přečtěte si takéObráběč v NASA, Baťa v sukních a jak v cizině platit výhodnějiBaťa v sukních z Vysočiny, návod na výhodnější placení v cizině a český obráběč v NASA

Zatímco se ženy naučily nosit menstruační kalhotky, v Sayu vědí, že tam jejich podnikání vůbec nemusí končit. Už teď se jejich spodní prádlo hodí například pro lehkou inkontinenci. Kalhotky si oblíbily vozíčkářky i čerstvé matky v šestinedělí. A savý materiál se může hodit třeba i pro sportovní využití.

Se všemi takovými koncepty si zatím v Sayu pohrávají, mnohem blíž je ale rozšíření nabídky kalhotek. Loni s ním byla firma opatrná, i tak má ve vývoji několik různých možností. „Jsme optimističtí, letošek bude určitě ziskový. Naším cílem je překonat obrat a zisk z roku 2021 a připravit firmu na další rychlou expanzi v příštích dvou až třech letech,“ říká Mohlová.