Pralinky jako korálky. V Jablonci nad Nisou vznikla pralinková manufaktura inspirovaná krásou skla
Na severu Čech otevřel pralinkový butik, který na první pohled působí jako prodejna šperků. Navazují zde na umění sklářských mistrů.
Bižuterie ze severních Čech získala věhlas po celém světě už v 18. století. Bižuterní kameny, mačkané korálky a broušené skleněné perly všech barev se staly fenoménem, díky němuž se česká korálková stopa dostala až do Mexika, Japonska, Afriky či Tibetu. Dvojice manželských párů žijící v Jablonci nad Nisou se nyní rozhodla na bohatou historii navázat tak trochu jinak. Vytvořila značku Pralinqa a začala vyrábět malé čokoládové radosti inspirované krásou skleněných komponentů, které by si jeden mohl skutečně splést s barevnou ozdobou.
Manželé Alena a Lukáš Havlíkovi a Daniela a Aleš Kunclovi jsou na jablonecké gastronomické scéně dobře známí. Před osmi lety zde totiž začali na Horním Náměstí provozovat oblíbený Q Burger Bar. „Nejedno přání našich zákazníků po jídle směřovalo k malé sladké tečce. Tak začalo dlouhé hledání dokonalého dezertu,“ říká Aleš Kuncl k tomu, jak se zrodil nápad na podnik zaměřený ryze na sladké.
Společně začali hledat dokonalý dezert. První kroky v myšlenkách vedly ke klasické cukrařině, postupně se ale přesunuli k čokoládě. A pak zahlédli fotku pralinky s leskem evokujícím sklo. Tehdy začalo čtveřici podnikavců vše zapadat do sebe – rozhodli se, že začnou tvořit pralinky, kterými navážou na umění svých předků a propojí zdánlivě nepropojitelné světy skla a čokolády.
„Následovalo fascinující objevování světa výroby moderních pralinek, a protože máme jako správní jablonečtí patrioti sklo v krvi, o designu našich pralinek bylo rozhodnuto. Začali jsme tak pracovat na otevření vlastní pralinkárny,“ popisuje Kuncl. K němu došlo na začátku října letošního roku a stejně jako Q Burger Bar se nachází na Horním Náměstí. Brzy by navíc měli spustit vlastní e-shop, takže milovníci čokolády si budou moci pralinky objednat do všech koutů Česka.
Interiér je navržen tak, aby na první pohled vynikla krása jednotlivých pralinek. Hned po vstupu tak člověku pohled padne na 12 řad pralinek, které skutečně vypadají jako malé skleněné perly. Za každou z nich jsou hodiny a hodiny vzdělávání, čtení „čokoládových biblí“ francouzských a belgických mistrů i kurzy s pralinkovými vizionáři z celého světa.
V Pralinqa pracují s čokoládou Michel Cluizel, což je poslední ryze rodinná čokoládovna na světě. Nachází se v Normandii na severu Francie a založena byla v roce 1948. I po téměř 80 letech je stále v rukách rodiny Michela Cluizela, který zemřel před dvěma lety. Jeho děti společně vyhledávají plantáže v zemích zaměřených na pěstování toho nejlepšího kakaa, s nimiž navazují přímé a dlouhodobé vztahy.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsNa obdobný princip naskočili i jablonečtí výrobci pralinek. „Rádi spolupracujeme s farmáři napřímo, abychom věděli, že dostaneme vždy tu nejlepší kvalitu. Pistácie k nám jezdí z Bronte, lískové ořechy z Piemontu, mandle z Avoly, ale největší radost máme ze spolupráce s paní Roubíčkovou z raspenavské Levandulovny, kam si jezdíme pro levanduli osobně. Spojuje nás podobný příběh, sny a hrdost na kraj v podhůří Jizerských hor,“ vypráví Kuncl.
Zmíněná levandule se nachází v pralince zlatavě krémové barvy, ve které se ukrývá také ganache z bílé čokolády, citrónová kůra a vanilka. Velmi chuťově neotřelou kombinaci nabízí sytě červená pralinka s hruškou, skořicí a koňakem – v zimě jde v kombinaci se svařeným vínem o neprůstřelné spojení. Milovníky višní v čokoládě potěší Opilá višeň, což je jednoduché skloubení višně naložené ve vodce s ganache z hořké čokolády.
Nevýhodou některých pralinek může být, že i přes pestrou barevnou škálu a zdánlivou chuťovou rozmanitost chutnají všechny vlastně dost podobně. Manželům, kteří stojí za značkou Pralinqa, se ale podařilo z každého kousku udělat skutečně unikátní dezert – každá chutná jinak, v každé vynikají použité ingredience a málokdy je dominantní jen chuť čokolády. Dosud vyrobili nižší jednotky tisíc pralinek, které se objevují i v místních sklářských firmách. Našly si tak cestu tam, odkud pramení jejich prvotní inspirace.