Na postupném pokrývání pražského metra signálem LTE se pracuje již od roku 2015, teprve koncem loňska ale pro velkou část cestující začalo dávat smysl, jelikož se signál stal dostupným ve více než polovině stanic a přilehlých tunelů. Nyní pražský dopravní podnik spolu s trojicí hlavních českých operátorů a firmou CETIN hlásí další pokrok – až na jednu lokalitu je metro v hlavním městě pokryto celé.

Díky instalovaným stovkám kilometrů kabelů a více než tisícovce antén mohou cestující pražského metra využívat mobilní signál LTE (4G) kdekoliv na nástupištích, v přestupních chodbách, ve vestibulech, v eskalátorových nebo traťových tunelech bez ohledu na jejich délku či velikost stanice. Posledním připojeným úsekem se stala oblast Rajská zahrada – Černý Most na trase B.

Jedinou výjimkou je stanice metra Jiřího z Poděbrad, kde Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) buduje výtahy a celou ji zrevitalizuje. Signál LTE se do ní dostane až po dokončení stavebních prací. Spolu s tím se operátoři z vlastní iniciativy rozhodli do metra zavádět také signál 5G, kterým je v současnosti pokryto 56 ze 61 stanic.

Vedle stanice Jiřího z Poděbrad chybí 5G signál na trase A v úseku Bořislavka – Nemocnice Motol, což by se mělo změnit v prvním čtvrtletí příštího roku. Pražské metro má být kompletně pokryto i sítí 5G od dubna. „Z jednašedesáti stanic se operátorům povedlo loni připojit 23, tedy téměř 38 procent, a letos zbylých 21, což je více než třetina,“ uvádí šéf DPP Petr Witowski.

„Díky kompletnímu pokrytí signálem LTE a většinově i 5G se pražské metro může směle zařadit ke špičce v Evropě. Například londýnská podzemní dráha bude kompletně LTE a 5G signálem pokryta na konci roku 2024. Rozhodně se nemáme za co stydět, v mnoha projektech jsme v Praze dál než v řadě metropolí i na západ od nás,“ dodává Witowski.

Technici v traťových tunelech nainstalovali téměř 114 kilometrů vyzařovacího kabelu a dalších více než 120 kilometrů kabeláže pro antény a propojky do tunelů. Signál na nástupištích a ve vestibulech stanic šíří téměř 1,2 tisíce antén. Součástí sítě je dalších více než 2,5 tisíce pasivních prvků jako DC bloky, splittery, tappery nebo couplery. Dohromady projekt vyšel na více než půl miliardy korun.

Zajímavosti z pokrývání:

• Stanice s nejmenším počtem antén: Pražského povstání (9)
• Stanice s největším počtem antén: Můstek (36)
• Nejjednodušší tunel na pokrytí: obecně ty nejkratší, tedy Muzeum – Hlavní nádraží (425 metrů)
• Nejsložitější tunel na pokrytí: Nádraží Holešovice – Kobylisy (2 748 metrů)
• Nejjednodušší stanice na pokrytí: I. P. Pavlova
• Nejsložitější stanice na pokrytí: Hlavní nádraží (z důvodu vysokých stropů a rozděleného nástupiště)

S přispěním ČTK.