Pražský Karlín má novou kapalnou kancelář. Jakmile vstoupíte, ocitnete se v barové laboratoři

Bar Liquid Office je pokračovatelem podniku Cash Only, jehož zavření oplakali nejen jeho majitelé, ale také mnozí baroví nadšenci.

liquid1

Foto: Liquid Office

Ondřej Hnilička, šéfbarman a spolumajitel baru Liquid Office

0Zobrazit komentáře

Na koktejl do Karlína? Před nedávnem utopie, dnes díky barovým veteránům, kteří stojí za legendárním barem Hemingway, příjemná realita. V jedné z karlínských kancelářských budov totiž otevřel bar Liquid Office, který díky oknům od podlahy ke stropu na první pohled prozrazuje, že jen pod pojem „bar“ se tenhle podnik zaškatulkovat nedá.

O tom jsme se jeden raně jarní večer přesvědčily na vlastní kůži, když jsme do nového přírůstku pražské barové scény zavítaly. Urodil se na nečekaném místě, v přízemní části kancelářské budovy AFI Karlín Butterfly. Už po příchodu je však zřejmé, že i přes atypické barové vzezření nejde o přírůstek jen tak ledajaký. Barmani nás s úsměvem vítají a hbitě usazují u baru, ptají se, jak se máme a o pár okamžiků a mistrných pohybů později se před námi skvějí koktejly, na které je radost pohledět.

Při prozkoumání koktejlového menu si navíc člověk nemůže nevzpomenout na bar, který byl pro Liquid Office vzorem. Tenhle karlínský podnik je totiž pokračovatelem baru Cash Only, jehož zavření oplakali nejen jeho majitelé, ale také mnozí baroví nadšenci. Nejprodávanějším koktejlem zde byl Bergamot London Buck a právě ten se objevil i na zimním menu Liquid Office. A kdo si vzpomíná na zmíněný Cash Only, ví, že šlo o sesterský podnik legendárního baru Hemingway, který patří manželům Alešovi a Kateřině Půtovým a Davidovi Andrlemu.

Když si tedy spojíte tyhle indicie, je vám hned jasné, že Karlín obohatil výjimečný prostor, kde neberou na lehkou váhu jak drinky, tak celkově přístup k hostům a k jejich zážitku z času zde stráveného. „Právě to má Liquid Office společného s barem Hemingway,“ říká šéfbarman Hemingway baru a spolumajitel nové „kapalné kanceláře“ Ondřej Hnilička.

liquid_1

Foto: Liquid Office

Interiér karlínského baru Liquid Office

A kde se vlastně vzal název Liquid Office? „V Holešovicích máme sklepní prostor, kde provozujeme, interně řečeno, laboratoř, ve které připravujeme různé premixy, infuze, klarifikace. Zároveň je to místo, kde můžeme zkoušet nová menu, nové drinky, různě experimentovat,“ vypráví Hnilička. Tenhle interní projekt nazvali právě Liquid Office, protože šlo technicky vzato o kancelář, akorát s alkoholem.

Když v Karlíně seděli s architektem v nově pronajatém prostoru a přemýšleli nad tím, jaký název by byl nejpříznačnější, přišlo na přetřes právě spojení Liquid Office. „Došli jsme k tomu, že tenhle název dává největší smysl. My, tedy barmani, zaštiťujeme tekutou stránku konceptu, ale zároveň se nacházíme v kancelářské budově, takže to dohromady krásně funguje,“ usmívá se šéfbarman.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Při letmém průletu historií Ondřeje Hniličky rychle zjišťujeme, že tento barovým světem ostřílený sympaťák je člověk na správném místě. Do světa baru Hemingway vplul už před více než dekádou. Předtím sbíral zkušenosti ve známém kubánském baru La Casa de La Havana vieja a rok a půl působil v Black Angels, když přišla nabídka od Aleše Půty, který tehdy již rozjetý Hemingway rozšiřoval o druhé patro. V podniku, který významně proměnil pražskou barovou scénu, nyní Hnilička působí již přes deset let.

A po letech intenzivní spolupráce a přátelství přišla nabídka, která se neodmítá. „Liquid Office je podnik, do kterého jsem byl Alešem přizvaný jako investor. Základní stavební kameny pro koncept jsme měli nastavené z barů Cash Only a Hemingway – tedy komunikace s hostem, minimalistické, ale efektivní koktejly a vypilovaný přístup k pohostinnosti,“ vyjmenovává Hnilička.

Podle zkušeného barmana totiž příjemně strávený večer tvoří spousta drobných detailů, a když do sebe všechny zapadnou, výsledkem je spokojený host. „Přístup v baru Hemingway by se dal definovat jako přátelská elegance, ale ne v rukavičkách. V Liquidu je atmosféra ještě o něco uvolněnější,“ dodává.

Z laboratoře až do karlínských ulic

Umístění baru Liquid Office v ryze kancelářském prostředí předurčilo jeho charakter. Jinak než v klasickém baru se zde cítíme jak my, tedy hosté, tak samotní barmani. „Mít bar s tak velkými okny, a ještě ke všemu rohový je pro člověka, který je zvyklý celý život pracovat v uzavřeném prostoru, kde vidí maximálně dveře, vážně nezvyk. Zároveň jde ale o příjemnou změnu, jelikož barmani si většinou denního světla příliš neužijí,“ vysvětluje Hnilička a jeho kolegové za barem souhlasně přikyvují.

Prostor je díky všudypřítomnému velkoformátovému prosklení výrazně atypický – takřka splývá s okolím, z interiéru tak můžeme neustále sledovat dění v ulici i nedaleko projíždějící vlaky, které s postupujícím večerem působí stále přízračnějším dojmem. Liquid Office je navíc fluidní i co do typu provozu. Od konce dubna se zdejší dveře otevírají od pondělí do pátku už v deset hodin dopoledne, kdy podnik funguje jako kavárna. Do barového hávu se převléká v podvečerních pět hodin, a to od úterý do soboty.

liquid_2

Foto: Liquid Office

Porn Star Sgroppino, drink z nového letního menu

Liquid Office tak skutečně není bar standardního ražení, ale spíš podnik, do kterého si lidé přes den skočí na kávu a v pozdních hodinách sem zavítají na koktejl po dobré večeři. „Chceme lidi naučit jezdit do Karlína za koktejlovým barem. V okolí je spousta skvělých restaurací, za kterými sem lidé rádi dojedou. Podnik, jež by se večer soustředil primárně na koktejly, tady ale dlouho chyběl,“ říká Hnilička.

Přitom Karlín zdaleka není jen administrativní čtvrť, rezidentů zde naopak s každým rokem stále přibývá. A člověk přece nemůže pořád dokola chodit jenom na pivo. Je tak s podivem, že ryze koktejlový bar zdejší ulice obohatil až nyní. A právě na to hosté, kteří sem zavítají z okolních domů, reagují s největším nadšením.

„Když se hostů ptám, proč přišli právě sem, říkají, že je skvělé, že nemusí za koktejlem jet až do centra. Moje kamarádka bydlí nedaleko a nedávno mi nadšeně psala, že patnáct minut po zaplacení může být v pyžamu,“ směje se Hnilička.

Sousedský bar, který v Karlíně chyběl

V Liquidu se tak po poměrně krátké době daří budovat přívětivou sousedskou atmosféru, což je další aspekt, který ho odlišuje od baru Hemingway. Ten je přímo v centru a dle Hniličkových slov ho navštěvuje ze sedmdesáti procent zahraniční klientela, na budování atmosféry „domácího“ rázu tak není prostor.

Naopak Liquid Office má nakročeno k tomu, že zde po čase vznikne plejáda štamgastů, které budou barmani oslovovat jménem a budou vědět, jaký koktejl jim umíchat. Takový podnik by chtěl mít ve své čtvrti každý. Už během naší návštěvy si Ondřej Hnilička mává s některými příchozími a prohazuje s nimi pár slov, takže je patrné, že nejde o hosty, kteří by sem zavítali prvně.

Hnilička a spol. zároveň budují místo, kde je barová mixologie dotažená do nejjemnějších detailů. Barmani tady kouzlí s lokálními surovinami a spirity. „Lokálnost pro nás byla při tvorbě menu stěžejní. Je tak tvořené českými pálenkami, na kterých bylo z velké části postavené už koktejlové menu v Cash Only, ale také ginem. Máme tady také vlastní absint, který si děláme přímo u pana Žufánka,“ popisuje Hnilička nadšeně.

liquid_3

Foto: Liquid Office

Negroni, nedílná součást nabídky baru Liquid Office

Koktejly zároveň odrážejí sezónnost. V zimě tak hrály prim hřejivé, těžší tóny jako například skořice, tonka či máslo. S tím, jak počasí začalo postupně nabírat letní obrátky, zdejší repertoár drinků naskočil na odlehčenou, spíše ovocnou vlnu. Po Velikonocích lze tak do baru zavítat na svěží novinky.

Například koktejl Butterfly, v němž se potká bergamot, citrus yuzu a bazalka, hravý drink Porn Star Sgrippino z domácího sorbetu z mučenky a vanilky dolitý šumivým vínem cava nebo Olive Sour, který bude postavený na tequile a olivovém sirupu s bílkem se snítkou rozmarýnu – záležitost, která hosta přemístí do Středomoří. Bar navíc v teplých měsících rozšíří venkovní posezení, takže karlínská idyla získá úplně nový rozměr.

Šéfbarman společně se svými kolegy při skládání koktejlového menu také reflektuje změnu, ke které došlo během pandemie covidu. Zdá se, že lidé totiž začali pít alkohol jinak: „Už po měsíci provozu jsme zjistili, že hosté rádi experimentují. Jsou mnohem otevřenější tomu zkoušet něco nového. Nemám pocit, že by pili méně, spíše se naučili degustovat, užít si večer trochu jiným způsobem, než tomu bývalo před pandemií.“

Podle Hniličkových slov pijí hosté stejně, ale lépe. Lidé si také s větší pečlivostí vybírají místa, kam zavítají. Z návštěvy podniku, ať už jde o restauraci, nebo právě bar, se totiž po opětovném otevření gastronomických podniků stal zážitek. A díky množství hostů, kteří se v době naší návštěvy v Liquid Office vyskytovali, bylo znát, že lidé se za tímhle zážitkem do Karlína moc rádi vydají.

Každé dva týdny vám ukážeme tipy na zajímavé restaurace, bary i kavárny.

Newsletter Deli | Poslední vydání

Sendvič k obědu i večeři. Random bistro v Praze ukazuje, proč úspěch pečiva s dobrotami není náhoda

Jakub Novák snil o bistru tak dlouho, až bylo nutné sen realizovat. Vyhrála totiž touha dokázat, že sendvič je víc než rychlá svačina.

random-bistro-boxedStory

Foto: Random bistro

Meníčko Random bistra není jen o sendvičích

0Zobrazit komentáře

Pokud se někdy budete procházet po pražských Vinohradech a dostanete chuť na něco dobrého, zastavte se na sendvič v tamním Random bistru. Nečekejte však žádné dva obyčejné trojúhelníčky toustového chleba, které zhltnete raz dva. Tohle bistro se snaží ukázat, že sendvič může být plnohodnotným jídlem, na které si rádi zajdete, i když máte pořádný hlad.

Za vznikem podniku stojí Jakub Novák, který do projektu přizval kuchařku Kláru Hečkovou. Oba spojuje fakt, že se k jídlu dostali tak trochu náhodou. Zatímco Novák o vlastním gastropodniku přemítal v momentech, kdy mu marketing, kterým se živil, lezl ušima, Hečková se měla původně stát designérkou nábytku. Propadla ale kouzlu vaření, školu těsně před koncem pověsila na hřebík a odjela sbírat zkušenosti do Německa, kde dělala i pod bývalým michelinským šéfkuchařem.

Dnes se spolu snaží povýšit na novou úroveň i něco tak obyčejného, jako je klasický smažák v housce. Zároveň s tím však nabízí možnost okusit i něco zcela nového, třeba kombinaci trhaného hovězího s fermentovanou zeleninou kimčchi. Jak jinak než v dobrém pečivu.

Možná to zní až příliš obyčejně, ovšem jak připomíná Jakub Novák, namlít mouku, smíchat ji s vodou, něco z toho upéct a pak to naplnit dalšími dobrotami je prazáklad, který se objevuje v gastronomii řady kultur: „Mnoho z nich má svůj sendvič, ať už to jsou italské panini, francouzské bagety, turecký kebab, americké barbecue a burgery, vietnamské banh-mi, čínské bao, celá kultura anglických sendvičů, nebo i rohlík se šunkou a sýrem či chleba s máslem a medem, které známe z dětství.“

random-bistro5

Foto: Random bistro

Jakub Novák a Klára Hečková, dvě hlavní tváře podniku Random bistro

Koncept bistra se honil Jakubovi hlavou už dlouho. Na jeho realizaci ovšem nastal čas až v momentě, kdy se komunikační skupina Near & Dear, kterou založil s Pierem Sestakem a Šimonem Vodrážkou, rozjela natolik, že se uvolnil prostor pro další projekty. Ostatně, Novákovou pracovní náplní bylo vždy vymýšlet a realizovat nové nápady, a tak se na jaře minulého roku rozhodl, že je čas zrealizovat i bistro. „Cítil jsem, že o tom mluvím už tak dlouho, že s tím buď musím přestat, nebo to skutečně udělat,“ říká Novák.

Skupinu však neměl nikdy v úmyslu opustit, a tak se s jejími ostatními zakladateli dohodli, že bistro vznikne právě pod skupinou Near & Dear, která kromě marketingových a komunikačních firem zastřešuje například i surfařský obchod a kavárnu Surfr. S velkou marketingovou agenturou za zády, ale stále velmi startupovým přístupem začali hledat ty správné prostory, což byl běh na dlouhou trať.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kritéria výběru se týkala i určitého genia loci daného místa, kterým se po půlročním hledání stala vinohradská Šrobárova ulice, konkrétně místo pár minut od zastávky Flora. Právě zde našli prostor vycházející vstříc původním požadavkům, tedy místo s již zavedenou kuchyní, tak akorát velkým prostorem pro sezení a velkými výlohami do ulice. Její klid umocňuje několik vzrostlých stromů, pod kterými si lze také sednout. Vnitřní prostory nabídly možnost k lehce industriální úpravě s bíle omítnutými cihlovými stěnami a dřevěným obložením.

Na první pohled se tak může adresa Random bistra zdát trochu zastrčená. „Z tramvaje a metra jsou to sem čtyři minuty pěšky. Já jsem už od počátku věděl, že chceme dělat produkt, za kterým lidem nebude vadit jít čtyři minuty, a pokud takový produkt mít nebudeme, tak to nemá smysl dělat,“ říká k tomu sám Novák. A jaký produkt by to měl být, to měl jasně stanoveno hned od počátku.

random-bistro

Foto: Random bistro

Interiér Random bistra na pražských Vinohradech

„Sendvič je skvělý framework pro jídlo. Dá se dobře jíst jen tak rukama, dobře se balí, a navíc díky tomu, že suroviny v pečivu znají všude ve světě, lze čerpat nekonečno inspirace. S tou my jdeme naproti i lokálním a sezónním surovinám,“ vysvětluje Novák.

Klára Hečková k tomu dodává, že právě lokální a sezónní suroviny jsou základ pro bistro s lehce dadaistickým názvem (random v češtině znamená náhodný), který odkazuje na tvůrčí nespoutanost a snahu lehce porušovat pravidla, ovšem v přísně promyšleném režimu.

A tak sendviče stojí na pečivu a dalších surovinách, které bistro odebírá třeba i přímo z pražských podniků. Jsou to třeba bylinky pěstované na jedné z místních hydroponických farem, pivo vařené ani ne půl kilometru od bistra či káva z místních pražíren.

Sendvič za 170 korun?

Pod pojmem sendvič si řada lidí představuje dva trojúhelníčky plněné šunkou a sýrem krčící se v chlaďáku na benzínce. Proto si možná při pohledu do meníčka se sendviči za 170 korun někteří kladou otázku, zda to není moc. Ostatně ani Klára Hečková si nebyla okamžitě jistá, zda jsou sendviče skutečně to, čemu chce věnovat energii, když předtím připravovala světovou kuchyni.

Kývla ovšem v momentě, kdy jí Jakub Novák nastínil záměr připravovat v Random bistru plnohodnotné sendviče, ze kterých se každý nají dosytosti. A to u sendviče s trhaným hovězím a kimčchi či se smaženým sýrem a pestem rozhodně platí.

Jak říká Jakub Novák, je pro něj naprosto v pořádku, pokud si lidé říkají, zda nejsou jejich sendviče příliš drahé, ale rád jim ukáže, že cena naprosto odpovídá. Už jen proto, že si v bistru ingredience jako omáčky, marinády, majonézy, hranolky a další připravují sami ze základních surovin.

random-bistro2

Foto: Random bistro

Je libo dobrý sendvič? V Random bistru ho dostanete

„Nemáme potřebu nikoho přemlouvat, ale zároveň komukoliv řeknu, proč ty věci stojí tolik, kolik stojí. A chci, aby si lidé potom, co to sní, řekli, že 170 korun je v pohodě a je to stejně fajn jako třeba svíčková. Nejsme a ani nechceme být volba na každý den, ale myslím si, že v životě každého z nás je na sendvič za 170 korun prostor,“ vysvětluje Novák.

Komu by však sendvič přece jen přišel málo, může vyzkoušet něco z nabídky položek, kterým Klára Hečková s úsměvem říká „věci“. Jedná se o všechno, co není sendvičem, tedy saláty s hydroponicky pěstovanými klíčky, polévky, ale třeba i italské arancini či mac & cheese balls, tedy pochoutky, které se skvělé hodí například k lokálnímu pivu.

Udržitelnost a další projekt

Kdo řídí, může vyzkoušet některou z domácích limonád, a kdo má rád něco ostřejšího, může si dopřát domácí limoncello. Právě to je ukázkou, že v Random bistru si rádi hrají a neplýtvají. Místo toho, aby zbytky z citronů vyhodili, raději je macerují a pak z nich připravují drinky nebo je fermentují a přidávají do majonézy ke smaženému sýru. Na zmar nepřijde ani nespotřebované pečivo, ze kterého se dělá strouhanka. Nebo láhve od alkoholu, které slouží jako karafy. Či přebytečný výpek, jenž se zpracovává do majonézy.

„S udržitelností pracujeme rádi, ale nestavíme na ní svojí identitu. Je to pro nás něco normálního, něco, co chceme dělat, protože to dává smysl ze spousty důvodů. Přijde nám to jako něco úplně normálního. Nejsou to věci, za které se má chválit, jsou to věci, které by při troše zamyšlení měly být automatické. Už jen proto, že jsou často levnější a jednodušší. Určitě tu nejsme zero waste, ale snažíme se nad vším přemýšlet,“ vysvětluje Novák.

random-bistro3

Foto: Random bistro

Random bistro nabízí i nápadité drinky

Random bistro otevřelo v prosinci minulého roku s tím, že si projekt prozatím vyžádal investici přibližně 1,5 milionu korun. V momentě, kdy se podaří podnik pořádně rozběhnout, nemá Novák v úmyslu zůstat v kuchyni či za barem příliš dlouho. Sám sebe označuje za rozbíhače, který následně deleguje práci zkušenějším. Nicméně dodává, že pokud se vše podaří dle plánu, bistro nebude posledním gastronomickým projektem.

Jak Jakub Novák říká, jídlo považuje za jednu z nejdůležitějších věcí na světě, ke které ovšem lidstvo přistupuje trochu špatně. „Jíme hodně masa a ve špatné kvalitě. Z jídla se stává průmyslově vyráběná komodita, ve které není zdraví ani chuť,“ upozorňuje s tím, že právě komplexní vertikála dodavatelského řetězce jídla je věc, o které rád přemýšlí a hledá v ní místa, kde mu něco chybí a kde by třeba mohl vzniknout příští projekt.

Každé dva týdny vám ukážeme tipy na zajímavé restaurace, bary i kavárny.

Newsletter Deli | Poslední vydání