I když už se postupnými krůčky blížíme k rozvolnění karanténních opatření a v následujících měsících nás snad čeká zlepšení celé situace, dva měsíce výpadku pěších zákazníků a uzavřené provozovny si vybraly svou daň a dost možná se podepíší i na následujícím půlroce. Téměř ze dne na den muselo skončit nebo ve velkém propouštět množství podniků, které na to jednoduše nebyly připraveny.

Jako na každé situaci je ale třeba hledat i pozitiva. Uzavření provozoven přispělo k velké digitalizaci, která proměňuje nejen e-commerce trh. Přední hráči na trhu s e-shopy hlásí rekordní nárůst uživatelů, stejně jako objednávek v partnerských e-shopech, digitální agentury, které se zaměřují na přerod byznysů z offlinu do jeho online podoby, zase zvýšený počet poptávek.

A jde to ze všech směrů, i od typů byznysu, které by člověk neočekával. Uzemnění prodejů a návštěvnosti zákazníků donutil firmy k činům. Investice do automatizace a digitalizace pravděpodobně nikdy nedávaly takový smysl jako teď (za předpokladu, že s nimi doteď nezačalo), když je na to několikatýdenní prostor.

Může jít o naprosté maličkosti, ale dost často si ani neuvědomíte, kolik firem zpracovává třeba faktury nebo objednávky tak, že si je po obdržení vytiskne, ručně je podepíše, naskenuje zpět a vytištěnou verzi si nechá v záznamech nebo s ní dokonce pracuje dál. Není to ale o tom, že by nástroje na digitalizaci procesů neexistovaly, často se jen používají nevhodně.

Na řadu tak vedle digitalizace přichází i automatizace procesů, které sníží vytíženost jedince. Jsou to kroky, které se můžou za den opakovat klidně stokrát, a přitom by stačil jednoduchý systém, který vše dokáže organizovat online, zajistit elektronický podpis a vše vykomunikovat s dalšími stranami. A takové systémy samozřejmě existují.

Obrovsky je to nyní vidět například ve zdravotnictví. Lékařské zprávy, recepty a spousta oficiálních dokumentů se řeší tradiční fyzickou cestou, takže je třeba je tisknout, vyplňovat a distribuovat fyzicky – přitom je poměrně jednoduché cokoliv ztratit, alterovat nebo jednoduše zapomenout, protože fyzický papír ve stovkách a tisících dalších hledáte mnohem složitěji, než když si kliknete na pole vyhledávání a napíšete dotaz.

Nedotčeni digitalizací

Slovenský startup Surglogs si z digitalizace lékařských zpráv dokonce udělal takový byznys, že už nyní dokázal na americkém trhu podepsat většinu největších sítí nemocnic a na další vývoj získat přes 100 milionů korun. Digitalizace a automatizace nás čeká prakticky v každém oboru, je jen otázkou kdy. A kde to dosud „nešlo“, ukazuje se, že v krizi jde leccos.

Navíc to nesouvisí jen se základními procesy ve firmě a samotným byznysem, ale také třeba vnitrofiremní komunikací nebo komunikací se zákazníky. Výběr auta, pojištění, potravin, léků, ale i digitálních produktů bude probíhat jak offline, tak online, a třeba se jen na dálku jednoduše spojíte se svým řezníkem, který vám maso ukáže, poté zabalí a pošle kurýrem na druhou stranu města. Vy i on šetříte čas, on navíc nepřijde o svůj byznys ani v krizi.

„Před vypuknutím koronavirové krize řešily firmy nadbytek zakázek a enormní nedostatek lidí, tedy všichni, co měli ruce a nohy, byli ve firmě maximálně zapojeni tak, aby byli schopni dostát nasmlouvaným zakázkám. Zejména výrobní firmy, řemeslné firmy včetně služeb a pak třeba gastro segment jsou téměř nedotčeni digitalizací. Digitalizace nebyla prioritou,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Důvod je přitom jasný – nikdo si nepřipouštěl, že by něco podobného jako aktuální situace kolem koronaviru mohla nastat.

Propad tržeb jako hnací motor změn

Digitalizaci ve firmách přitom nahrává především pokles tržeb. Pokud ze dne na den spadnou o 20, 30, 50, nebo dokonce 100 procent, podnikatelé jednoduše budou hledat další alternativní cesty. Mnoho firem tak v posledních týdnech začalo své zboží nabízet i na internetu nebo ho rovnou rozvážet zákazníkům, což často vypadá logicky a u zákazníků to funguje, ale jelikož doteď byznys běžel naplno i bez toho, tyto kanály se nevyužívaly.

„Nyní se firmy probírají z prvního šoku a zajímají se více o nové technologie, jsou donuceni situací. Velice vnímají sounáležitost mezi podnikateli, kteří si v této kritické době nabízejí řadu produktů a služeb zcela zdarma nebo za symbolické ceny. Také si podnikatelé ‚osahají‘, co vlastně z oblasti digitalizace opravdu využijí a co ne. Koronavirová krize zcela jistě napomůže pozitivním způsobem k rozšíření znalostí o digitalizaci a jejímu zavádění do praxe,“ říká Svobodová.

Dost dobře si toho je vědomo také brněnské vývojářské studio Snadnee, která se digitalizaci a přerodu z tradičnějších byznysů na online věnuje dlouhodobě. Její šéf Jan Ševčík potvrzuje, že za poslední týdny zaznamenalo Snadnee zvýšený zájem o své služby – ostatně v minulosti firma digitalizovala společnosti ze strojírenství, stomatologie nebo logistiky.

„Například do české firmy Kubeso, která více než 25 let vyrábí kvalitní střešní a ateliérová okna, jsme přinesli první větší digitalizaci za posledních 10 let. Nové zakázky řešili pouze přes e-mail a Excel a vše ostatní bylo v papírech. S přicházející generační obměnou jsme tak zanalyzovali procesy, které by šly potenciálně digitalizovat a digitalizovali jak příjem a zpracování zakázek, tak i celý proces toho, na čem se pracuje. V další fázi plánujeme zefektivnění výroby, včetně kombinace senzorů a logistiky,“ zmiňuje jednu ze zakázek Ševčík.

V žertu šéf vývojářského studia říká, že se to celé může ve startupovém světě zdát jako sci-fi, ale opravdu takto funguje velké procento malých firem.

„Dalším příkladem je cestovní kancelář, která vozí Čechy surfovat po celém světě. Sourozenci Tereza a Otmar Olivovi přepravili téměř 5 tisíc lidí každý rok, celé to ale řídili hromadou excelových tabulek, ručním zapisováním všeho, odesíláním každého e-mailu zvlášť. A není divu, zákazníci Surf-Tripu vyžadují osobnější přístup,“ popisuje Ševčík dalšího z klientů Snadnee.

„Tady už jsme vyvíjeli složitější systém na správu všech účastníků. Přihláška na webu se automaticky dostane do systému, přiřadí k surfaři, automaticky fakturuje a posílá podklady. Na základě těchto dat je pak vidět, kdo jede kam, co má za požadavky a jak s ním pracovat,“ dodává Ševčík. Z pohledu mladých technologických startupů samozřejmost, ale mezi tuzemskými firmami zdaleka ne standard.

Snadnee tak v úvodu projde hrubou představu klientů, zpracuje úvodní analýzu a už v ní objeví často potenciální problémy a místa, která vyžadují zlepšení. Na základě toho se sestaví možná vylepšení, projde se implementační plán a postupně se tvoří řešení. Nejdůležitější je ale po zapojení do byznysu sledovat výsledky, měřit a podle toho optimalizovat – všechny změny jde totiž jednoduše ukázat na číslech.

V digitalizaci i automatizaci je tak bezpochyby budoucnost. Je jen otázka, jak ji lze napasovat na ten konkrétní případ firem, jelikož každá má naprosto jiné požadavky a často neví, kde začít. Proto je případné oslovení externích vývojářů možné řešení – reálně jde ještě před realizací spočítat potenciální ušetření času a efektivitu a tu si poté propočítat v nákladech.