Počátkem roku 1959 se do pohoří Ural vydala ruská výprava s cílem pokořit jednu z nejnáročnějších zdejších tras. Druhého února všech devět členů za velice bizarních okolností zemřelo. V noci vyběhli neoblečení ze stanu, někteří z nich podlehli podchlazení, jiní záhadným zraněním. V průběhu desetiletí k tragédii vznikaly vědecké i konspirační teorie, dokumenty, filmy a seriály. Nyní se snad vědcům hádanku podařilo vyřešit, a to i s pomocí Disneyho filmu Frozen, respektive Ledové království.

Lidem obeznámeným se slavnou záhadou by jistě nepřipadalo příliš překvapivé hledat odpovědi v nadpřirozených silách, které se ve snímku objevují. Dlouhou dobu totiž platilo, že čím více se toho o osudech devíti mladých lidí takzvané Ďatlovovy výpravy zjistilo, tím více byla celá věc matoucí.

Vše začíná důvodem, proč uprostřed noci s teplotami hluboko pod bodem mrazu zevnitř rozřízli stan a jen napůl oblečení, jen v ponožkách nebo bosí vyběhli ven. Nedává smysl, aby někoho hledali, protože by se jistě nevydali všichni a navíc bez oblečení. Pro smrtící lavinu se také nenašel dobrý důvod, svah nad postaveným stanem měl malý sklon a nebyl příliš dlouhý.

Ještě podivnější je rozmístění těl a stav, v jakém byla nalezena. Vyšetřovatelé původně na úbočí hory Cholat Sjachyl (česky Mrtvá hora) objevili pár set metrů od sebe jen pět mrtvých, u nichž pitva nezjistila zjevnou příčinu smrti. Až o dva měsíce později se podařilo najít nejdříve kousky potrhaného oblečení a pak čtyři zbývající členy osudné výpravy.

U nich byly příčiny smrti brzy zřejmé. Jeden, nejspíš stejně jako dříve objevená pětice, podlehl podchlazení, zatímco tři další zabila těžká zranění. Třiadvacetiletý mladík měl rozdrcenou lebku, jeho o 15 let starší kolega polámaná žebra a těžká vnitřní zranění, dvacetiletá dívka pak zemřela kvůli vnitřnímu krvácení v hrudníku. Některým tělům dokonce chyběl nos, oči nebo jazyk.

Jelikož většina smrtelných zranění nebyla viditelná na první pohled, došlo se k závěru, že je způsobil velký tlak, který nemohlo vyvinout zvíře vyskytující se v oblasti ani další člověk. Žádné stopy mimo devět lidí se ostatně nenašly. Nic specifičtějšího se vyšetřovatelům nepodařilo dát dohromady a případ uzavřeli s citací „neznámé spontánní přírodní síly“ jako příčiny tragédie.

Lavina, špatné počasí, nebo sněžný muž?

Veřejnost se o všem dověděla až v 90. letech, složky z vyšetřování totiž byly do té doby uložené v tajném archivu. Vzhledem ke zjištění stop radiace na dvojici mrtvých těl je snadné se poddat myšlence, že k tomu byl velice specifický důvod. Když se pak dohromady spojí i všechny ostatní skutečnosti, máme zneklidňující hádanku s velkým prostorem pro více i méně plausibilní vysvětlení. 

Racionální řešení se zaměřovala na lavinu, špatné počasí, vzácné meteorologické úkazy, zvířata nebo konflikt mezi členy výpravy. Vždy se ale objevily pádné důvody, proč tato vysvětlení nedávala smysl. O to více vzrušující se stalo řekněme neortodoxní teoretizování o událostech jedné mrazivé noci na úbočí Mrtvé hory. Zvláštní fyzikální anomálie například mohla způsobit, že se turisté zbláznili, Rusové tam mohli provádět vojenské testy, zaútočil yetti, nebo snad dokonce vše způsobili mimozemšťané.

Nejvíce zarážející je fakt, že pro některá zdánlivě šílená vysvětlení lze získat argumenty. Například zmínky o sněžném muži se objevují přímo v deníku jednoho z mladých dobrodruhů a na jedné z fotografií, které pořídili, je v pozadí podivný objekt vypadající jako postava. Teorii o UFO zase podporují výpovědi několika svědků, a dokonce se k ní v 90. letech přikláněl i vrchní vyšetřovatel případu.

Ve snaze tragédii Ďatlovovy výpravy objasnit nějakou rozumnější příčinou ruské úřady v letech 2015 a 2019 znovu prověřily staré důkazy. Zdánlivě nejbizarnější aspekty jako roztrhané kousky oblečení nebo chybějící části těl lze vysvětlit nejjednodušeji. Například extrémní podchlazení způsobuje pocit pálení a strhávání oblečení. Oči, nos a jazyk pak mohly zničit živly nebo malá zvířata.

Hlavními překážkami pro jinak nejpravděpodobnější teorii laviny byly sklon svahu a asi devítihodinová prodleva mezi narušením sněhové pokrývky pro postavení stanu a sesuvem sněhu. Pro lavinu se navíc nenašly dostatečné stopy a její typický průběh by neměl dostatek síly na to, aby způsobil natolik rozsáhlá vnitřní poranění.

Stejně jako tyto explanační díry dávají příležitost nadpřirozenu, představují také zajímavou výzvu pro vědu. Jak vysvětluje magazín National Geographic, podivná prodleva mezi možným spouštěčem a zdánlivě neviditelnou lavinou zaujala Alexandra Puzrina. Úspěšný geotechnický inženýr spojil síly s šéfem laboratoře pro simulaci lavin Johanem Gaumem a vytvořili detailní analytický model, který okolnosti osudné události uvěřitelně vysvětluje.

Hádanku pomohly vyřešit General Motors i Disney

Studie publikovaná v prestižním časopisu Nature k tomu využívá Puzrinovy dřívější poznatky o netypických sesuvech sněhu v kombinaci s animační technikou z Disneyho filmu Ledové království. Puzrin s Gaumem totiž zjistili, že svah nad stanem měl výrazně větší sklon, než se původně myslelo. Stále ale zbývalo pochopit, jak takřka nepostřehnutelná, malá lavina způsobila smrtící zranění.

K tomu zásadně pomohl hollywoodský animovaný snímek. Johana Gaumeho už při jeho vydání v roce 2013 zaujalo, jak realisticky se v Ledovém království chovala fyzika sněhu. Když se pak pustil do zkoumání případu Ďatlovovy výpravy, požádal animátory Pixaru, zda by mu nepomohli se simulacemi dopadu laviny s několika krychlovými metry zmrzlého sněhu na lidské tělo.

Aby vědci mohli svoji teorii ověřit, chybělo jim ještě pár výchozích hodnot fyzikálních sil, podle nichž simulaci nastavit. Získali je od automobilky General Motors, která v 70. letech stovce mrtvol shodila na hrudník různě těžká závaží v rámci kalibrování bezpečnostních pásů. Když data z testů použili Puzrin s Gaumem, došli k tušenému závěru.

Jelikož členové ruské výpravy spali na svém lyžařském vybavení, zvláštní typ laviny zmrzlého sněhu by jim skutečně způsobil polámaná žebra a rozdrcené lebky. Jelikož u zasažené trojice zranění nebyla okamžitě smrtelná, jejich přátelé zevnitř rozřízli zasypaný stan a ve spěchu se je pokusili odtáhnout do bezpečí. Důvodem, proč se ani pořádně neoblékli, snad mohly být i obavy z dalšího sesuvu sněhu.

Ačkoliv o detailech událostí po úderu laviny lze do určité míry spekulovat, šedesát dva let od tragédie na Mrtvé hoře se konečně objevila vědecky podložená teorie vysvětlující, co ji nejspíš způsobilo. Snad nikoho by přitom nenapadlo, že v ní bude hrát důležitou roli rodinný animovaný film od Disneyho. Ten nakonec přispěl k vytvoření narativu z Uralu 50. let minulého století, kde se udála nešťastná shoda náhod následovaná pokusem zachránit přátele.

Johan Gaume přesto nepochybuje, že konspirační teorie o Ďatlovově výpravě jen tak nezmizí. „Lidé nechtějí, aby to byla lavina. Je to příliš normální,“ říká vědec pro National Geographic. Zároveň je jistě přitažlivější mít podivnou nevyřešenou záhadu než známou tragédii. Ostatně co jiného demonstruje lidskou fascinaci magickým myšlením než úspěch Ledového království na jedné straně a běhající mráz po zádech při zkoumání událostí na úbočí Mrtvé hory na straně druhé.