Guvernér centrální banky Aleš Michl rád a často hovoří o tom, jak by chtěl, aby ČNB držela ve svých rezervách hodně zlata. Dokonce ho už začal ve velkém nakupovat a plánuje v tom pokračovat. Úspěšný ekonom a prorektor Karlovy univerzity Ladislav Krištoufek se nad takovými kroky ale pozastavuje a upozorňuje, že když už Na Příkopě 28 chtějí utrácet za zlato, měli by do rezerv pořídit i to digitální.

Ladislav Krištoufek je tak trochu úkaz. Profesorem ekonomie se stal už v pětatřiceti, jeho akademickou doménou jsou mimo jiné kryptoaktiva, o nichž napsal jednu z prvních seriózních vědeckých prací na světě, a i přes svůj mladý věk zastává vysoké funkce – je prorektorem největší vysoké školy nebo členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. O bitcoinu a spol. toho ví jako málokdo a v glose pro CzechCrunch rozebírá, proč by známé kryptoměny měly centrální banku zajímat mnohem víc a jinak, než tomu je dosud.

***

Česká národní banka v čele s guvernérem Alešem Michlem se již delší dobu netají plánem na zvýšení svých zlatých rezerv. Jde to ruku v ruce s mantrou silné měny, která v centrální bance aktuálně do jisté míry vládne. Má to samozřejmě několik háčků.

Ten primární je, že hlavním úkolem ČNB není silná koruna, ale cenová stabilita. Silná koruna pak může být nástrojem k dosažení tohoto cíle, ale neměla by být cílem sama o sobě.

Vedlejší háček je, že zlaté rezervy v době fiatových peněz mají primárně pocitový či signalizační charakter. K síle měny nijak zásadně nepřispívají, speciálně pokud se nakupují z devizových rezerv. Navíc dané pocity a signály mohou být dvousečné.

Na jednu stranu vyvoláváme pocit, že máme „silnou korunu“ jištěnou zlatem, což je ale v moderním měnovém systému hodně přitažené za vlasy. Na druhou stranu se tím rádoby jistíme proti budoucí inflaci. Věříme tedy vlastní měnové politice, nebo ne?

Přestože „akce zlaté rezervy“ může působit jako marketingový trik, faktem zůstává, že signalizování a komunikace jsou esenciální složkou působení centrálních bank. Úrokové míry nejsou vše, očekávání a jejich formování jsou zásadní pro efektivitu daných politik. Jeden rozhovor může udělat divy. A to neplatí pouze pro politiku monetární.

Je pak otázkou, jaké signály a očekávání chceme vysílat do světa. Chceme být moderní, otevřenou ekonomikou, přátelskou k inovacím? Při devizových rezervách na úrovni 140 miliard amerických dolarů (ke konci června 2023) se nabízí přelít „pár drobných“ do dvou největších kryptoaktiv, tedy bitcoinu a etherea. Jedno procento devizových rezerv by stačilo přibližně na 25 tisíc bitcoinů a skoro 400 tisíc etherů. Měli bychom digitální zlato i lithium…

Pořád si myslím, že rezervy by se daly alespoň z malinké části (1 %) použít na Bitcoin a Ether (a validovat). Se vší vážností. Bylo by to nějakých 24k BTC a 380k ETH. Už pro ten signalling (FinTech, inovace, atd.). Žádné divočiny, prostě “jenom” BTC a ETH. https://t.co/ASs5JkJW4I

— Ladislav Kristoufek (@lkristoufek) August 2, 2023

Nebojím se říct, že již teď patříme k bitcoinovým velmocem s ohledem na retail a komunitu, podhoubí v kladném slova smyslu tedy máme, stačí pootevřít dvířka. A centrální banka jako validátor na Ethereu zní až pohádkově.

Takové rozhodnutí by samozřejmě vyžadovalo zásadní legislativní koordinaci a bylo by velkým krokem do neznáma, s jasnými úskalími a riziky finančními, regulatorními, kustodiálními a reputačními. Zároveň by vyvolalo potřebu se k dané problematice jasně a otevřeně postavit, nastavit pravidla, dát mantinely a otevřít náruč byznysu.

Velká výzva a příležitost, kterých se ale pravděpodobně nikdo jen tak nechopí…