Přední profesor pošťuchuje guvernéra ČNB: Když kupujete fyzické zlato, proč ne i bitcoin a ether?

Prorektor Karlovy univerzity Ladislav Krištoufek glosuje posedlost Aleše Michla nákupy zlata a radí mu, že kryptoměny by ekonomice pomohly víc.

btcKomentář

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch / Midjourney

0Zobrazit komentáře

Guvernér centrální banky Aleš Michl rád a často hovoří o tom, jak by chtěl, aby ČNB držela ve svých rezervách hodně zlata. Dokonce ho už začal ve velkém nakupovat a plánuje v tom pokračovat. Úspěšný ekonom a prorektor Karlovy univerzity Ladislav Krištoufek se nad takovými kroky ale pozastavuje a upozorňuje, že když už Na Příkopě 28 chtějí utrácet za zlato, měli by do rezerv pořídit i to digitální.

Ladislav Krištoufek je tak trochu úkaz. Profesorem ekonomie se stal už v pětatřiceti, jeho akademickou doménou jsou mimo jiné kryptoaktiva, o nichž napsal jednu z prvních seriózních vědeckých prací na světě, a i přes svůj mladý věk zastává vysoké funkce – je prorektorem největší vysoké školy nebo členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. O bitcoinu a spol. toho ví jako málokdo a v glose pro CzechCrunch rozebírá, proč by známé kryptoměny měly centrální banku zajímat mnohem víc a jinak, než tomu je dosud.

***

Česká národní banka v čele s guvernérem Alešem Michlem se již delší dobu netají plánem na zvýšení svých zlatých rezerv. Jde to ruku v ruce s mantrou silné měny, která v centrální bance aktuálně do jisté míry vládne. Má to samozřejmě několik háčků.

Ten primární je, že hlavním úkolem ČNB není silná koruna, ale cenová stabilita. Silná koruna pak může být nástrojem k dosažení tohoto cíle, ale neměla by být cílem sama o sobě.

Vedlejší háček je, že zlaté rezervy v době fiatových peněz mají primárně pocitový či signalizační charakter. K síle měny nijak zásadně nepřispívají, speciálně pokud se nakupují z devizových rezerv. Navíc dané pocity a signály mohou být dvousečné.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na jednu stranu vyvoláváme pocit, že máme „silnou korunu“ jištěnou zlatem, což je ale v moderním měnovém systému hodně přitažené za vlasy. Na druhou stranu se tím rádoby jistíme proti budoucí inflaci. Věříme tedy vlastní měnové politice, nebo ne?

Přestože „akce zlaté rezervy“ může působit jako marketingový trik, faktem zůstává, že signalizování a komunikace jsou esenciální složkou působení centrálních bank. Úrokové míry nejsou vše, očekávání a jejich formování jsou zásadní pro efektivitu daných politik. Jeden rozhovor může udělat divy. A to neplatí pouze pro politiku monetární.

Je pak otázkou, jaké signály a očekávání chceme vysílat do světa. Chceme být moderní, otevřenou ekonomikou, přátelskou k inovacím? Při devizových rezervách na úrovni 140 miliard amerických dolarů (ke konci června 2023) se nabízí přelít „pár drobných“ do dvou největších kryptoaktiv, tedy bitcoinu a etherea. Jedno procento devizových rezerv by stačilo přibližně na 25 tisíc bitcoinů a skoro 400 tisíc etherů. Měli bychom digitální zlato i lithium…

Nebojím se říct, že již teď patříme k bitcoinovým velmocem s ohledem na retail a komunitu, podhoubí v kladném slova smyslu tedy máme, stačí pootevřít dvířka. A centrální banka jako validátor na Ethereu zní až pohádkově.

Takové rozhodnutí by samozřejmě vyžadovalo zásadní legislativní koordinaci a bylo by velkým krokem do neznáma, s jasnými úskalími a riziky finančními, regulatorními, kustodiálními a reputačními. Zároveň by vyvolalo potřebu se k dané problematice jasně a otevřeně postavit, nastavit pravidla, dát mantinely a otevřít náruč byznysu.

Velká výzva a příležitost, kterých se ale pravděpodobně nikdo jen tak nechopí…

Kryptoměnu za sken sítnice. Nový projekt šéfa OpenAI má obří ambice, vyvolává ale obavy o soukromí

Worldcoin slibuje, že vyřeší problém rozpoznávání člověka od programů na internetu. Čelí ale kritice, že hledá záminku pro sběr biometrických dat.

Jiří BlatnýJiří Blatný

Sam Altman, CEO OpenAI, na konferenci TechCrunch Disrupt v San Francisku

0Zobrazit komentáře

Sam Altman, ředitel OpenAI, je v současnosti asi nejznámější tváří z oboru umělé inteligence (AI), technologie, jejíž vývoj v posledním roce nabral rychlého tempa. Altman mimo to už pár let připravoval další ambiciózní projekt, tentokrát ve světě krypta. Startup Worldcoin slibuje, že vyřeší problém, který souvisí i s AI –⁠ jak na internetu spolehlivě rozpoznat lidi od počítačů. Háček je v tom, že to podle firmy lze udělat jen s pomocí skenu duhovky. Výměnou lidem slibuje vlastní digitální tokeny. Čelí kvůli tomu kritice, že měnu využívá, aby získala obrovský objem biometrických dat.

Altman startup založil v roce 2020 se spolupracovníkem Maxem Novendsternem. Dnes je však ředitelem Worldcoinu Alex Blania z organizace Tools for Humanity, která si dává za cíl umožnit lidem využívat digitální identitu založenou na blockchainu, principu, na kterém fungují kryptoměny. Do firmy od jejího založení vložila přes sto milionů dolarů známá jména startupových investic včetně společností Andreessen Horowitz či Khosla Ventures, píše server TechNext24.

Skeny duhovky mají sloužit k ověření toho, že jste opravdu člověkem, v digitálním prostředí. Taková technologie je podle Altmana ve světě stále více ovlivňovaném AI klíčová. Dnes totiž umělá inteligence dokáže věrohodně napodobit lidskou komunikaci, fotografie, videa či zvuky. Pokud by tedy někdo uměl člověka od stroje spolehlivě rozpoznat, byla by to velká věc. A také velký byznys. Projekty s vysokým celospolečenským a zároveň finančním potenciálem, to pro Altmana není nic nového. Byť ohledně svého byznysu s umělou inteligencí nedávno uvedl, že to pro peníze nedělá.

Ale zpět k Worldcoinu a jeho snaze o revoluci v ověřování identity v digitálním prostředí. Startup toto ověřování plánuje propojit s vlastním finančním systémem na bázi blockchainu, do kterého chce zlákat lidi z celého světa. Vlastní tokeny, Worldcoiny, by pak časem mohly fungovat jako univerzální měna a mimo jiné by se v nich vyplácel i univerzální základní příjem. Taková je alespoň vize firmy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na tokeny dnes mají nárok jednak asi dva miliony lidí, kteří si duhovku už nechali naskenovat v rámci beta testování, jednak lidé, kteří si nyní mohou sken rezervovat v mobilní aplikaci World App. Výměnou za to dostanou 25 tokenů. Worldcoin od pondělního spuštění uvedly kryptoměnové burzy Binance, Huobi, Bybit a OKX. Podle serveru CoinMarketCap měl jeden Worldcoin v době vydání tohoto textu hodnotu 0,0181 amerického dolaru.

Přístroj Orb obstarávající zmíněný oční sken, na kterém do velké míry stojí (ne)úspěch Worldcoinu, je dílo známého designéra Thomase Meyerhoffera. Ten mimo jiné pracoval na prvních počítačích iMac od Applu. Zařízení má termální skener pro sledování tělesné teploty a 3D kameru, kterou mapuje obličej uživatele. Stejně tak má kameru s vysokým rozlišením pořizující videa a fotografie jejich těla, tváře, očí a duhovek, píše se v bezpečnostním upozornění v aplikaci World App.

To vše má ověřit a zajistit, že se přístroj dívá na skutečného člověka, ne jen na jeho snímek. Orb následně sken převede na sérii čísel, které firma říká IrisCode. Tímto kódem pak Worldcoin v mobilní aplikaci World App ověří, že je uživatel opravdu člověk. Worldcoin dnes podle Fortune na patnáct set takových strojů. V současnosti přístroj není v Česku, nejbližší dostupný je podle aplikace, přes kterou se lze ke skenu objednat, třeba v Berlíně. Vydání tokenů je podle startupu omezené na několik světových zemí, většinou v Evropě. Například lidé v USA k němu přístup nemají kvůli obavám Wordlcoinu z chystané americké regulace kryptoměn.

Popsané ověřování uživatelů ale vyvolává obavy z toho, že firma novou kryptoměnu jednoduše využívá ke sběru obrovského množství biometrických údajů. Společnost sice slíbila, že až způsob ověření vyladí, nasbíraná data anonymizuje a smaže, píše MIT Technology Review, nespecifikovala ale, kdy by k tomu mělo dojít. Během zkušební doby přitom už naskenovala zhruba dva miliony rohovek.

Otázkami ohledně soukromí a bezpečnosti však obavy nekončí. Byť je Worldcoin aktivní i v Evropě a oficiální sídlo má v Berlíně, velká část sběru dat probíhá v Asii a Africe. Protože se ale data nenasbírají sama, Woldcoin si operátory svých strojů najímá z řad obyvatel daných zemí. Spolupráce však provází řada komplikací. Skenery Orb nejsou podle operátorů, se kterými mluvil MIT Technology Review minulý rok, zrovna spolehlivé. Stejně tak se podle nich nedá spolehnout na systém ověřování, na kterém přitom celý byznys Worldcoinu stojí.

Screenshot

Přečtěte si takéChcete cítit volant formule v rukou? Pusťte si haptický trailer F1Jaké to je cítit brnění volantu formule v rukou Brada Pitta? Pusťte si první haptický trailer

Podle MIT Technology Review také startup některým operátorům minulý rok dlužil výplaty. Špatných ekonomických podmínek v rozvojových zemích k nabírání zaměstnanců za malou finanční odměnu mimochodem využíval i startup OpenAI, známější z Altmanových projektů, který mimo jiné stojí za populárním textovým generátorem ChatGPT, jak popsal časopis Time.

Ředitel Worldcoinu Blania pro server MIT Technology Review odmítnul, že by se společnost snažila shromažďovat co nejvíce osobních dat výměnou za novou kryptoměnu. Je to podle něj jediný způsob, jak tak ambiciózní projekt dostat k velkému počtu lidí a zároveň zajistit, aby každý dostal jen svůj vlastní spravedlivý podíl. „Na začátku jsme biometrické zařízení vůbec nechtěli stavět. Bohužel jsme došli k tomu, že je to jediné možné řešení,“ řekl Blania.