Přemýšlel, co s ožvýkanými zubními kartáčky. Nápad poslal šéfovi Curaproxu a ten obratem kývnul
Michal Klaška se rozhodl přetvářet kartáčky od Curaproxu na psací pera. V hlavě navíc nosí spoustu nápadů, co dalšího by šlo upcyklovat podobným způsobem.
Michal Klaška se svým perem z kartáčku Curaprox
Vystudoval psychologii a dlouhé roky dělal marketing pro cestovní kancelář. Svrbění prstů z touhy něco vyrábět však bylo silnější, a tak se Michal Klaška pustil pod značkou Kayu Writing do výroby prémiových plnicích per. Před třemi lety sebral odvahu a napsal přímo generálnímu řediteli švýcarského výrobce zubních kartáčků Curaprox s nápadem, že by se taková pera dala vyrábět i z jejich produktů. Odpověď přišla obratem a byla plná nadšení. K samotnému peru však vedla dlouhá cesta.
Přesně pět let dokázal Michal Klaška sedět na židli v kanceláři a bojovat se svou touhou začít něco vyrábět. „Psát moc hezky neumíš, v Česku nikdo plnicí pera nevyrábí, pojď to zkusit proti proudu propisek s logem,“ řekl jsem si tehdy, vzpomíná Klaška na hybný moment, kdy se pustil do zkoumání tajů výroby plnicích per.
Jak sám říká, jeho touhou bylo vnést svěží vítr do tehdy dost zatuchlého byznysu opulentních per pro horních 10 tisíc. Tehdy však netušil, že spolu se svěžím větrem do něj vnese i část z byznysu se svěžím dechem.
Tři roky se po večerech učil, jak pracovat se soustruhem. První model svého pera představil v roce 2015. Tehdy se ještě jednalo o klasiku ze dřeva a kovu, už v té době si však v hlavě pohrával s myšlenkou, že by mimo klasických materiálů začal pro výrobu svých per používat i zubní kartáčky. Ty jsou po opotřebení štětinek na hlavičce již k ničemu, přitom zbytek kartáčku je stále funkční. „Každý z nás ročně vyhodí do plastu pět až deset zubních kartáčků. Ročně se jich na světě vyrobí 23 miliard. Co kdyby se povedlo prodloužit lifespan produktu desetinásobně nebo stonásobně,“ ptá se Klaška.
Nadčasový Curaprox
Už pro své první experimenty si vybral kartáček značky Curaprox, kterou považuje za lovebrand. „Jsou pro mě určitým etalonem, jak může něco tak každodenního a obyčejného vypadat absolutně fresh a prémiově,“ vysvětluje Klaška s tím, že rukojeť kartáčků je vymyšlena pro „špetkový úchop“, který je typický právě pro držení per a tužek.
První prototyp měl vyrobený hned další ráno po tom, co nápad dostal. Pero nafotil a fotky poslal do Curaproxu. Chtěl totiž zjistit, zda by pro ně bylo zajímavé. Navíc mu bylo jasné, že pokud ho staví na chráněném designu kartáčku, je nutné se s Curaproxem nějak domluvit. Že by mohl coby neznámý designér malinkaté značky uspět u firmy s pokrytím v 90 zemích světa, však příliš nedoufal.
Klaška se ale nebál a zamířil rovnou nejvýš. E-mail poslal přímo CEO značky Ueli Breitschmidovi, přestože na něj původně vůbec neměl kontakt. „Prostě jsem si drze odvodil, jak asi vypadá korporátní tvar emailové adresy, vyhledal jméno CEO společnosti a zkusil štěstí,“ říká s úsměvem.
Ani ne dvě hodiny poté, co e-mail odeslal, mu Breitschmid odpověděl s tím, že se mu nápad líbí. „Zřejmě mi hrály do karet dvě věci. Jednak se povedl samotný nápad, který byl vizuálně atraktivní. A také je zřejmě ve Švýcarsku trochu jiná firemní kultura. Když napíšete CEO, on vám skutečně odpoví,” myslí si Klaška. „V Česku takovouto zkušenost spíš nemám. Tu a tam se snažím zkontaktovat s někým na manažerské pozici, ale odpověď přijde málokdy,“ dodává.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPřímo s Breitschmidem také následně řešil podobu pera. Jeho dnešní verze se od prvního prototypu výrazně liší. Jedním z Breitschmidových požadavků byla například přítomnost spony na peru. Její výrobu Klaška označuje za jednu z největších výzev v projektu. Je vyráběna na míru hned čtyřmi subjekty, a u každého se vždy musely řešit určité komplikace spojené i s tím, že se nejedná o velkovýrobu.
Druhou překážkou se ukázalo být samotné provrtání rukojeti kartáčku. Správné nastavení procesu trvalo podle Klašky několik týdnů. Celý vývoj navíc probíhal během období covidu a války na Ukrajině, takže se finální verze zrodila až po třech letech od výroby prvního prototypu, začátkem roku 2023.
Cenu určují Švýcaři
Pero se skládá z pěti komponentů. Základem je tělo kartáčku, které v Kayu vyrábějí z nepovedených kusů švýcarské výroby. „Curaprox nám zašle nepovedené kartáčky bez štětin. Nejprve odřízneme hlavu kartáčku, pak se upne zbylá rukojeť do speciálního přípravku a pomocí CNC frézy opracuje z obou stran do finální podoby,“ vysvětluje Klaška s tím, že se následně do pera ručně vkládá pružinka, náplň, spona a otvírací mechanika.
Zajímavostí je, že si švýcarská strana také stanovila cenu pera pojmenovaného Kayu Cura. Ta je u standardní verze se sponou 1 280 korun, u Lite verze bez spony 960 korun a Graf verze, tedy verze s grafitovým hrotem, je nabízena za 540 korun. „Curaprox je značka prémiové dentální hygieny a pero tuto niku respektuje. Navíc, když se podíváte do výloh českých designshopů, jsem přesvědčený, že cena pera se nijak nápadně neodlišuje od dalších krásných a chytrých produktů, které se tam prodávají,“ říká Klaška a dodává, že si pero svou klientelu našlo.
Kayu Cura lze momentálně najít na e-shopu mezi několika dalšími modely značky, případně je k dostání na akcích jako je Czech Design Week, Designblok či Lemarket. „Moc bych si přál, aby se do distribuce zapojil více i Curaprox, ale zatím se nám nedaří najít vhodný průnik aktivit,“ říká Klaška s tím, že současná kapacita výroby je přibližně 2 tisíce kartáčků měsíčně, ovšem objem produkce se prozatím přizpůsobuje objemu poptávky.
Aby se naplnil potenciál upcyklace, chtěl by Klaška v budoucnu začít vyrábět pera i z použitých kartáčků. Dokonce přiznává, že to byl úplně původní záměr celého projektu. Jeho cílem pro příští rok je proto umožnit zájemcům poslat do Kayu vlastní kartáček, aby jim z něj vyrobili pero na míru.
Další výzvou pro Kayu je najít využití pro uštípané hlavičky kartáčků. Ty nevyhazují, ale čekají na správný nápad, jak s nimi naložit. Jak Klaška říká, upcyklace a udržitelnost je pro značku velké téma.
Netají se ani tím, že nyní pokukuje například po českém Spokaru, který taktéž zubní kartáčky vyrábí. V hlavě navíc nosí myšlenku, že by se pera dala vyrábět i z použitých bubenických paliček, které podle něj mají velmi příhodný tvar.
„Rád bych, aby se Kayu na českém trhu stalo etablovanou značkou nejen psacích potřeb, které jsou inovativní, udržitelné a skvěle se používají,“ říká Klaška, který má v úmyslu časem do portfolia značky přidávat i další produkty jako kuličková pera, tužky, zápisníky a v budoucnu vykročit i mimo segment psacích potřeb.
„Na letošní Designblok jsme kupříkladu s mým kamarádem, architektem a designérem Petrem Kameníkem vyrobili prototyp stolu, na kterém pera prezentujeme. Design nábytku by mohla být další příležitost pro Kayu, což je mimochodem indonéský výraz pro dřevo,“ uzavírá Klaška.