Rybák dlouhoocasý je zástupce ptačí říše, jehož domovinou je Arktida, a přesto jej lze v určitém období pozorovat i na jižním pólu. Tento pták z kmenu strunatců totiž každým rokem zdolává jednu z nejdelších leteckých poutí, která byla mezi ptáky zaznamenána. Na cestě dlouhé 40 tisíc kilometrů, během které se vydává ze severního pólu na jižní a zase zpět, je rybákovi dobrým přítelem především jeho ocas.

A právě rybákova neuvěřitelná letová schopnost a zmíněný ocas se staly inspirací pro elektrický letoun s vertikálním vzletem a přistáním (eVTOL) od Beta Technologies. Jmenuje se Alia a poprvé jej bylo možné pozorovat ve vzduchu před několika dny ve státě New York, kde u Champlainova jezera na hranicích USA a Kanady absolvoval svůj první letový test.

A místní si při pohledu na letadlo museli klást mnoho otázek, jelikož hledat mezi ostatními letouny s vertikálním vzletem a přistáním jemu rovného, lze jen stěží. Design letadla je mixem menších cestovních letadel, helikoptéry a dronů. Vůbec nejvýraznější je ocasní část tvořená dvojicí dlouhých ocasních stabilizátorů. Ty poskytují opěrný bod pro nosníky, na kterých je umístěna čtveřice rotorů.

Právě tyto stabilizátory jsou inspirovány rozdvojeným tvarem ocasních per rybáka, na kterého odkazují také obloukově zkosená křídla letounu. Tato konfigurace, vycházející z tvaru těla ptačího maratonce, byla podle zakladatele leteckého startupu Kylea Clarka skvělým základem, který se perfektně osvědčil. S možností využití ptačí fyziognomie ostatně již dříve koketoval také Airbus.

Tento tvar byl použit již dříve i u předchůdkyně Alie pojmenované Avy, jejíž testování inženýrům potvrdilo, že se ubírají správným směrem a letadlo bude schopno plnit svůj účel. Tím bude především převoz orgánů uměle vytvářených společností United Therapeutic, která chce letadlo Alia využívat coby způsob, jak dostat své produkty k pacientům rychle a ekologicky.

Mimo rychlou přepravu umělých orgánů chce Beta Technologies nabídnout letoun i k přepravě jiného druhu nákladů a samozřejmě také k přepravě osob na delší vzdálenosti.

Klíč v technologii

Bezemisní provoz letadla zajišťují elektromotory, které pohánějí již zmíněné vrchní rotory. Ty zajišťují zdvih letadla ze země a také o co nejpohodlnější přistání. A o zdvih během letu se starají široká křídla, takže se stroj, na rozdíl od jiných eVTOL letounů, nedrží ve vzduchu jen za pomoci rotorů, a elektřinou je poháněna také zadní vrtule, která naopak ve vzduchu zajišťuje pohyb vpřed.

U původního modelu Avy byla zvolena technologie rotorů, které naklápěním plní funkci vertikálního i horizontálního pohonu. Podle zjištění inženýrů se ovšem jedná o příliš komplikované řešení, které je náročné nejen na certifikaci, ale také na následnou údržbu. To způsobuje růst pořizovací ceny stroje i jeho provozu.

Jak daleko je letadlo schopno doletět, v tuto chvíli Beta Technologies nezveřejnila. Cílem je vytvořit prototyp, který je schopen na jedno nabití uletět vzdálenost 402 kilometrů při váze 2 700 kilogramů. Prototyp, který se vznášel nad jezerem, byl očesán přibližně o polovinu této váhy.

Letoun se prozatím na vertikále vznesl nad povrch a následně na něj opět dosedl. Ovšem již během léta by se měl pokusit přejít z letu vertikálního do toho horizontálního. Kdy přesně začne elektrický rybák létat na pravidelných trasách, prozatím jasné není.

Mimo to se Beta horečně snaží vylepšovat vlastními silami vyvinuté systémy řízení letu, avioniku i software určený pro správu napájení akumulátorů letadla. Zároveň vyvíjí i vlastní řešení nabíjecí infrastruktury, která bude u elektrických letounů přeci jen trochu jiná než například u automobilů. Proto Beta Technologies navrhla zajímavou nabíjecí stanici, která nenabízí nejen možnost nabití letounu, ale také příjemné zázemí pro piloty s možností ubytování.