Podobných míst je v Česku spousta – náměstími jsou jen proto, že nesou toto označení ve svém názvu. Náměstí nenáměstí má i moravská metropole. V Brně jde přitom o místo, kterým procházely dějiny. V současné chvíli by tudy neprošly. Nebylo by kudy. Mendlák, jak svému nenáměstí důvěrně říkají Brňané, je především dopravní křižovatkou.

Brno má v plánu přesně tohle změnit, jde ale o projekt na dlouhá léta. Proto se situace na Mendlově náměstí rozhodlo trochu jednodušeji chopit známé architektonické duo – ateliér Chybik + Kristof. „Spolupracujeme na tom s Michalem Palaščákem a jeho ateliérem Dílna, který vyhrál soutěž na takzvaný velký Mendlák,“ zmiňuje Ondřej Chybík.

„V plánu je, že samotné náměstí bude trochu jinde. Je tomu ale podmíněná obrovská změna v dopravě a také probourání městského bloku a třídy. Proto jsme teď dali dohromady menší proměnu,“ popisuje architekt v dalším díle podcastu Město, který si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech či na YouTube.

Náměstí přitom architekti chápou jako místo, které je svobodně přístupné a svobodně opustitelné. A také místo, kde se dají velmi zjednodušeně pořádat demonstrace i vánoční trhy. „Letos se Vánoce nestihnou, napříště už tu ale místo pro trhy bude,“ říká Chybík.

Studio přistoupilo k proměně skrze výměnu materiálu. Na Mendlák umístili velký červený kruh z červené žuly, který má evokovat veřejný prostor. Navázali tak na jednu budovu, která na náměstí sídlí, a to baziliku Nanebevzetí Panny Marie, která je z režného zdiva.

„Nechtěli jsme, aby ten prostor byl zelený a připomínal hrášek, na kterém Gregor Mendel dělal svoje genetické pokusy. Navíc červená už v místě byla přítomná,“ vysvětluje architekt. S hráškem navíc studio Chybik + Kristof pracovalo jen o kousek dál. Je totiž autorem i nové podoby Mendelova skleníku, který sídlí ve zdejším opatství.

„Je obrovská radost, že se podařily rozjet oba ty projekty. Ve skleníku vznikla genetika, je to tedy velice významné a globálně atraktivní místo,“ míní architekt. Skleník vzala vichřice v devatenáctém století, studio jej nyní upravilo do současné podoby, přičemž do samotné jeho konstrukce vdechlo základy genetiky. Růst zde bude samozřejmě i hrášek. Jinak tu bude místo téměř pro cokoliv.

Architekti chtěli, aby byl prostor otevřený a flexibilní, mohou se tu tak pořádat konference, přednášky, výstavy, může tu být letní bar i kavárna. „Chodil jsem tam do výtvarky a to místo jsem kreslil snad stokrát. Jsem proto strašně rád, že tam přibyla vrstva našeho ateliéru,“ uvádí Chybík.

Podcast Město s architektem Ondřejem Chybíkem si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

• Díky čemu architekti uvolnili na Mendlově náměstí místo pro veřejný prostor?
• Jak konstrukce skleníku navazuje na Mendelovy genetické pokusy?
• Jak studio přistoupilo ke stavbě vinařství Lahofer ve Znojmě?
• Proč změnili pivovar na enotéku?
• Jak se mohou dějiny odrazit na jednom místě?
• A proč si studio zažilo rok druhých a třetích míst?

Foto: monolot

Obnovený skleník bude sloužit i ke vzdělávacím a kulturním akcím

Foto: Chybik+Kristof

Centrem návrhu je velký červený dlážděný kruh