Pro včely, lamy i lidi. Josef Průša hodlá proměnit Palmovku a Praze nabízí technologický kampus

Iva BrejlováIva Brejlová

prusacampus

Foto: Prusa Research

Vizualizace kampusu na Palmovce v Praze

0Zobrazit komentáře

V posledních letech vyrostla víc než desetinásobně a už se do současných prostor nevejde. Firma Prusa Research teď funguje na zhruba 15 tisících čtverečních metrech, ale do budoucna počítá s až dvojnásobkem prostoru. A aby stál za to, chce se dohodnout s Prahou na vytvoření technologického, udržitelného a otevřeného kampusu v prostoru Nové Palmovky.

Společnost už nedávno areál přímo sousedící s pražským pozemkem koupila a magistrátu, který brzy bude Novou Palmovku vlastnit, teď Prusa Research nabízí projekt, který zahrne obě místa současně. A podle kterého má „využití pro celou kapacitu budovy Nové Palmovky“.

Vzniknout by tu mohly vedle prostoru pro výrobu a kanceláře i otevřené prostory, jako je veřejná technologická dílna, knihovna, technologický inkubátor, výukový sál, školka nebo galerie. Přesunout se sem má automatizovaná 3D tisková farma nebo robotizovaný sklad. Podle plánu mají energii na samotný provoz pokrývat ze 100 procent obnovitelné zdroje. Část se bude vyrábět přímo na místě.

Projekt počítá se zachycováním dešťové vody a jejím následným využíváním. Na střeše výrobní budovy k tomu má vzniknout zahrada, která má už na papíře propracovaný příběh. Podle popisu projektu se totiž stane útočištěm pro včely a ptactvo. A v areálu mají navíc v ohraničeném prostoru pobíhat lamy. Nemusí přitom zůstat u příběhu: včelí úly ostatně už Prusa Research provozuje. A malou zoo s ovcemi, lamami alpaka, a dokonce i robopsem už firma postavila i svém aktuálním sídle v Holešovicích.

prusa-lama

Foto: Prusa Research

Josef Průša, spoluzakladatel Prusa Research

Průša hodlá zachovat i veřejné prohlídky výroby 3D tiskáren, včetně největší 3D tiskové farmy na světě zapsané i v Guinnessově knize rekordů. Ta je podle firmy už teď oblíbenou destinací turistů z celého světa. „Spolu s našimi dalšími aktivitami a službami veřejnosti (dílna PrusaLab, přednášky, workshopy) máme ambici stát se dalším důvodem, proč lidé navštíví Prahu 8,“ popisuje firma v představovaném plánu. Palmovku chce společnost používat do dvou až tří let.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Není mi lhostejné, jak vypadá naše okolí. A ke stejnému přístupu vedu i ostatní z našeho týmu. Proto jsme před lety začali v Holešovicích provozovat otevřenou technologickou dílnu pro všechny, proto jsme začali se včelařením, a proto jsme v době nedostatku ochranných pomůcek vyráběli obličejové štíty pro zdravotníky. Stejnou energii a přístup si chceme zachovat i do budoucna,” říká Josef Průša. 

Roky rozestavěný komplex

Prusa Research v Praze 8 vlastní areál s názvem Štrasburk. Oblast s názvem Nová Palmovka teď vlastní městská část, ale aktuálně ji převádí na magistrát. Projekt na přestavbu objektu se připravuje už dlouhé roky – původně byla kolaudace stavby s kancelářskými prostory, obchody nebo i tělocvičnami naplánována na rok 2014. Dlouhodobě jej ale kritizovaly občanské iniciativy pro netransparentnost a areál je dlouhé roky rozestavěný.

prusa-campus4

Foto: Prusa Research

Vizualizace kampusu na Palmovce v Praze

prusa-campus5

Foto: Prusa Research

Vizualizace Prusa Campusu na Palmovce v Praze

„Domníváme se, že částečná, nebo dokonce úplná demolice rozestavěného komplexu, tak jak ji navrhují jiné projekty, je zbytečná. Jde o plýtvání veřejnými prostředky a o postup, který zbytečně využití celé stavby oddálí. Nechceme udělat z Palmovky staveniště na dalších 10 let. Naopak, hodláme vše co nejrychleji dotáhnout, dostavit to nejnutnější a využít maximum z toho, co už na místě je. Na místě současné ruiny může už relativně brzy stát polyfunkční budova, která bude dělat lidem radost,“ prohlašuje Prusa Research v nabídce.

Koncepční a logickou návaznost na původní projekt má zaručovat autor původního návrhu Nové Palmovky Josef Pleskot, který se společností na návrhu nového konceptu spolupracuje. Náklady na rekonstrukci Nové Palmovky by se mohly pohybovat mezi 500 miliony a miliardou korun.

V budovách probíhá technologická revoluce, věří ČEZ. Kupuje proto studio Capexus, jež proměnilo i kanceláře Avastu

Jiří SvobodaJiří Svoboda

capexus

Foto: Capexus

Daniel Matula a Karel Konečný, zakladatelé studia Capexus

0Zobrazit komentáře

Kancelářské prostředí se v posledních letech výrazně proměňuje. Od prostě vybavených otevřených prostorů firmy čím dál tím více přistupují k designovému nábytku, členitému prostředí i udržitelnějším materiálům. Trendu si všímá i energetická skupina ČEZ, respektive její inovativní divize ČEZ ESCO, a proto koupila pražské studio Capexus, které se právě moderními kancelářemi zabývá. Spojení obou firem již schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Capexus, který jsme nedávno představili v našem kancelářském speciálu, navrhuje, projektuje i realizuje moderní a úsporné kancelářské budovy a stejně tak i revitalizuje starší komerční budovy. Takto komplexní služby podle skupiny ČEZ výrazně šetří zákazníkům čas. Energetická společnost také očekává, že v souvislosti s tlakem na dekarbonizaci i na energeticky šetrný provoz komerčních budov bude velká poptávka po moderních a funkčních revitalizacích.

„V budovách probíhá stejná revoluce, která proběhla například v automobilech. Stávají se z nich sofistikovaná chytrá zařízení, kde se klade velký důraz na kvalitu ovzduší, osvětlení nebo správné nastavení teploty. Stále se také zpřísňují pravidla pro jejich energetickou účinnost a klimatickou stopu. Capexus posílí náš klastr zvaný Energetika budov a rozšíří portfolio o zakázky v kancelářských budovách. Spolupracovat bude zejména s našimi dceřinými firmami AZ Klima a Hormen,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

cermak1-20180531-105552

Foto: Skupina ČEZ

Ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák

Technické zabezpečení budov je vedle průmyslových zakázek, fotovoltaiky a kogenerací klíčovým sektorem ČEZ ESCO. Působí v něm zejména dceřiné firmy AZ Klima, Domat Control System, Enesa, Hormen, Kart nebo Air Plus. Capexus má více než stočlenný tým a působí stejně jako ČEZ ESCO v Česku i na Slovensku. Souhrnný obrat na obou trzích činil v roce 2020 přibližně 650 milionů korun.

Částku, za kterou ČEZ pod svá křídla Capexus získá, Čermák odmítl komentovat. „Jen můžu dodat, že naše valuace jsou vždy více konzervativní, ale byl – a je – oboustranný zájem o synergie v rámci velké skupiny, jakou je ČEZ ESCO,“ doplnil Čermák pro CzechCrunch.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Některé dceřiné firmy ČEZ ESCO jsme na trhu už potkávali a vzájemnou spoluprací se obě strany dostanou k dalším klientům i zajímavým zakázkám. Velkou příležitostí jsou do budoucna energeticky šetrné budovy v návaznosti na nejnovější trendy udržitelných technologií v budovách,“ řekl vedoucí partner společnosti Capexus Daniel Matula.

Během deseti let existence proměnil Capexus pracovní prostředí pro více než 400 firem, mimo jiné pro Avast, Jan Becher Pernod Ricard, DHL, T-Mobile, Siemens, UniCredit Bank nebo Vodafone.

S přispěním ČTK.

avast-1

Foto: Prokop Laichter/Capexus

Mikrokancelář v pražském ústředí společnosti Avast