Nedělní návštěva slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě, kde se jako jeden z mála lídrů EU setkal s Vladimirem Putinem, vyvolala u našich sousedů ostrou kritiku. Opozice ji označila za „zradu národních zájmů“ a plánuje hlasování o nedůvěře vládě. Kritiku přidal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Fico se brání, že jeho cílem je zajistit energetickou bezpečnost Slovenska.

„Na Slovensku je společnost opravdu hodně rozdělená a také značně poškozená – covidovou krizí i konflikty posledních let. V Česku by to šlo možná přirovnat k druhému zvolení Miloše Zemana a vysoké polarizaci, která tehdy v české společnosti probíhala. Polarizace se na Slovensku promítá i do politiky – zahraniční politika směřuje na východ, dalším projevem je obsazování klíčových kulturních institucí,“ vysvětluje publicista a sociolog Slovenské akademie věd Dominik Želinský. 

Celý podcast si můžete pustit ve videu níže, na YouTube nebo Spotify.

Kořeny současné krize podle Želinského sahají až do roku 2018, když byl zabit investigativní novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová. Atentát na premiéra Roberta Fica, ke kterému došlo letos 15. května v obci Handlová, krizi ještě prohloubil.

„Nejvíc zasáhl pochopitelně Roberta Fica. Nikdy nenabízel velkou ideologickou vizi, po atentátu ale vytvořil příběh o boji malého Slovenska proti velkým evropským demokraciím,“ popisuje sociolog.

Preferencím Ficovy strany Smer ale útok na jejího lídra příliš nepomohl. V červnových volbách do Evropského parlamentu skončila až druhá, podpora dále klesala a nyní se pohybuje kolem 20 procent.

„To je pořád velké číslo, nicméně se ukazuje, že Fico zřejmě narazil na nějaký strop, kolik lidí dokáže na Slovensku mobilizovat. Z voličů Smeru se stávají nevoliči nebo odcházejí k radikálnějším alternativám, jako je například ultranacionalistické pravicové hnutí Republika. Budeme sledovat další vyostření kulturních válek,“ předpovídá Želinský. 

Rebelové ve vládních řadách

Napětí panuje i ve vládní koalici. Trojice nacionalistických poslanců kolem Rudolfa Huliaka, v Česku známého touhou lovit medvědy, odmítá hlasovat s vládní koalicí. A koaliční strana Hlas se štěpí na dvě křídla – jedno se tvoří kolem šéfa strany a ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka, druhé kolem poslance Samuela Migaľa, bývalého novináře, který čím dál hlasitěji vyjadřuje nespokojenost s kroky vlády Roberta Fica. Nedávno prohlásil, že pokud Fico podnikne cestu do Moskvy, tak strana Hlas jako gesto naplánuje cestu do Kyjeva. 

Opozice vedená stranou Progresivní Slovensko Martina Šimečky chce nyní vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Dlouhodobě se ovšem mobilizuje zejména kolem kritiky Fica a s vlastními tématy tolik nepřichází. „Jenže to má podle mě katastrofální dopady na politiku, protože se pak nezaobíráme ničím jiným než Robertem Ficem a jeho excesy a ztrácíme věcnou podstatu politiky,“ dodává publicista.

Na stole se pomalu objevuje otázka předčasných voleb. Fico by tak mohl využít situace, než se plně projeví dopady schváleného konsolidačního balíčku, který zahrnuje zvýšení DPH nebo zvýšení daně z příjmů pro velké firmy. „Pro Roberta Fica by to byl obrovský risk, ale menší než dříve, protože si vláda zajistila jistou beztrestnost novelizací trestního zákona,“ připomíná Želinský. 

Poslechněte si celý rozhovor!