Z dálkových poutí, jako je ta do Santiaga de Compostela, se v posledních letech stala oblíbená výzva. Někteří si na nich chtějí pročistit hlavu, jiní hledají spojení s Bohem, další zase obsah pro sociální sítě. To všechno lze však najít i na dálkových pochodech po Česku, kterých není málo. Expert na dálkové trasy doporučuje místo do Compostely vyrazit třeba na pouť z Blaníku na Říp, pokochat se krásami Českého ráje, případně se vydat na 160 kilometrů dlouhou cestu po stopách Aloise Jiráska. Projděte si naše čtyři tipy.

Pouť do Santiaga de Compostela, síť stezek Grande Randonnée vedoucích napříč západní Evropou, skandinávské cesty či známé dálkové trasy vedoucí po americké divočině… Ty všechny nabízejí zážitek v podobě až několikaměsíčního toulání po divočině, mnohdy zcela mimo civilizaci či mobilní signál. Co ale dělat v momentě, kdy srdce volá po dobrodružství, jenže peněz není nazbyt a času je ještě méně? „Krásné trasy máme i za humny,“ říká dálkový chodec Miroslav Hřeben, který vede pražské zastoupení společnosti Nalehko, specializující se na vybavení pro ty, kdo cílí nejen na stokilometrové výlety.

Mezi jeho úspěchy patří prochozená bosenská část Via Dinarica a bulharské části evropské dálkové trasy E4 či zdolání řecké národní trasy 03. Úspěšně přešel také Izraelskou národní stezku, bulharskou Kom-Emine, arménský Transcaucasian Trail a estonskou trasu Peraküla-Aegviidu-Ähijärve. Na svém kontě má však i Modrou hřebenovku, tedy 732 kilometrů dlouhý úsek mezi Aší a Pradědem. Ta připomíná kdysi nejdelší dálkovou trasu na našem území a je důkazem, že i v Česku se dá vydat na pořádnou pouť. Které jsou podle Miroslava Hřebena ty nejkrásnější?

Zlatá stezka Českého ráje

Jedná se o dálkovou turistickou trasu mezi Mladou Boleslaví a Jičínem o délce přibližně 119 kilometrů. Spojuje nejvýznamnější místa Českého ráje a její počátky sahají do druhé poloviny 19. století. Oficiálně se však jméno Zlatá stezka poprvé objevuje v tištěném průvodci až v roce 1937. V průběhu své existence doznala stezka řady změn a prošla si i obdobím menšího či většího zapomnění, nicméně dnes je v celé své délce kvalitně značená červenou turistickou barvou a stojí za zdolání.

Zlatá stezka Českého ráje je nabitá přírodními, kulturními a historickými zajímavostmi. Každou chvíli nabídne nějakou tu zříceninu, naučnou stezku, informační panel nebo krásné rozhledy či skalní města. Určitě se na ni vyplatí mít více času než prodloužený víkend, aby člověk stihl navštívit všechny okolní hrady, pročíst si informace a případně v klidu posedět v dobrých hospodách. Stejně tak má výprava asi více smyslu během sezóny, kdy jsou všechny památky otevřené. Své kouzlo bude mít nepochybně i procházení stezky po částech, každý víkend něco.

Odkaz na Mapy.cz zde
Více informací najdete zde

---

Poutní cesta z Blaníku na Říp

Poutní cesta Blaník – Říp je poměrně nová dálková trasa, slavnostně otevřená v říjnu 2019, kterou vytvořil spolek Cesta Česka ve spolupráci s Klubem českých turistů (KČT). Měří bezmála 190 kilometrů a spojuje dvě důležité hory české historie, Blaník a Říp. Vede většinou po turistických stezkách KČT a na různých místech je doplněna 52 tabulkami s QR kódy, které nabídnou dodatečné informace.

Cesta se vine napříč zvlněnou krajinou Podblanicka a rovinou Polabí. Narazíte zde na spoustu zajímavých míst spojených se svatováclavskou tradicí a českou historií obecně, která ale jen na mapě nevypadají příliš lákavě. Přitom i mezi zoranými poli se ukrývá nejedno krásné údolí. Charakterem Poutní cesta Blaník – Říp připomíná asi nejvíce slavné evropské trasy do Santiaga de Compostela, Via Francigenu a další.

Odkaz na Mapy.cz zde
Více informací najdete zde

---

Jiráskova cesta

Jiráskova cesta je svojí polohou mezi Broumovem a Litomyšlí a délkou kolem 160 kilometrů jednou z nejzajímavějších dálkových tras v České republice. Hřebenovka Orlických hor byla s Aloisem Jiráskem spojena roku 1921, kdy byl na počest spisovatele pojmenován tehdy vyznačený úsek z Police nad Metují do Jablonného nad Orlicí. Po druhé světové válce došlo k prodloužení cesty do dalších míst, kde velikán české literatury působil. Do Broumova, kam chodil na gymnázium, a do Litomyšle, kde pracoval jako učitel dějepisu.

Z přírodních krás stojí určitě za zmínku skalní útvary v Broumovských stěnách, podhůří a hlavní hřeben Orlických hor, masiv Suchého vrchu či Třebovské stěny a Kozlov v okolí České Třebové. Z historických zajímavostí jsou to města spojená s Jiráskovým působením či systém československého předválečného opevnění z 30. let minulého století, kterým jsou Orlické hory doslova protkány. Právě kombinace rozmanité přírody, bohaté historie a poznávání méně známých turistických destinací je tím, co dělá Jiráskovu cestu tak atraktivní.

Odkaz na Mapy.cz zde
Více informací najdete zde

---

(Modrá) Hřebenovka

Modrá hřebenovka byla dálková turistická trasa, která na našem území vznikla již za Rakouska-Uherska na počátku 20. století. Už před první světovou válkou spojovala Blankenstein nad Sálou se Sněžkou, přičemž vedla přes Krušné hory, České Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet a Krkonoše. Během první republiky pak byla ve 20. letech prodloužena přes Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd, přičemž dosáhla délky kolem 800 kilometrů. Díky tomu se stala nejdelší značenou dálkovou trasou na našem území.

V současnosti je ale kratší, značený úsek Hřebenovky měří přes 400 kilometrů a svými parametry plně odpovídá dálkové turistické trase. Spojuje stále Lužické hory, Ještědský hřbet, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory, Kralický Sněžník a Jeseníky a kromě hlavní trasy nabízí i severní variantu v oblasti Jizerských hor, variantu pro cyklisty nebo několik odboček do Polska. K současné Hřebenovce lze připojit ještě 300 kilometrů z původní Modré hřebenovky, což by přibližně odpovídalo vzdálenosti mezi Aší a Luží.

Odkaz na Mapy.cz zde
Více informací najdete zde