Posledních pár dní bylo v byznysovém světě ve znamení šílenství na burze, které rozpoutal na první pohled nevinný akciový titul potápějícího se amerického prodejce her na fyzických nosičích. GameStop upoutal pozornost obří skupiny menších investorů, kteří se sdružují na sociální síti Reddit v komunitě s názvem WallStreetBets (WSB) a radí se, jaké tituly nakupovat.

Jedním z nich byl právě i GameStop, u kterého ve velkém spekulovaly hedgeové fondy na pokles a tlačily tak cenu skomírající společnosti dolů. Celá situace se postupem času pořádně zamotala a krátkodobý několikasetprocentní růst vystřídaly omezení u mnoha brokerů, které znemožnily dočasný nákup dalších akcií. Celou situaci nyní popisuje analytik Patria Finance Branislav Soták.

***

Nejprve ve středu a pak i ve čtvrtek jsem původně plánoval psát komentář k výsledkům Applu za jeho první fiskální čtvrtletí (šlo o rekordní čísla – pozn. red.). Ale nešlo mi to. O pozornost si vedle největší světové korporace, jejíž výsledky mají obvykle potenciál pohnout klidně celým trhem, totiž v posledních dnech soustavně říká obskurní americký maloobchodník prodávající počítačové hry na fyzických nosičích.

Nemusíte být odborníkem, abyste tak nějak vytušili, že z fundamentálního hlediska nebude mít tento obchodní model v nejbližších letech na růžích ustláno. Jenže divoké obchodování na titulu nemá nic společného s podkladovým fundamentem. A tak ani můj příspěvek do mozaiky nemá nic společného s fundamentální analýzou. Rovněž se v žádném případě nejedná o investiční doporučení.

Pro někoho může být tento příběh revoltou retailu proti Wall Street, pro někoho oknem do fungování finančních trhů, pro další zase velkým otazníkem nad hypotézou efektivního trhu. Pro mě je celý příběh v první řadě fascinující lekcí z teorie her v praxi, která dokládá sílu davu, pokud se ten koordinovaně postaví několika privilegovaným hráčům.

Obchodní slogan GameStopu (o němž bude řeč) – power to the players – nabývá v bojovné atmosféře fóra r/WallStreetBets na Redditu zcela nového významu.

Začněme stručným úvodem do situace, která je již v tuto chvíli dobře zdokumentovaná. Skomírající obchodní model společnosti začal již předloni postupně přitahovat nechtěnou pozornost zkušených shortařů. S jídlem ovšem roste chuť a soustavně padající titul nabaloval další krátké pozice. Chamtivost pak nabrala nečekaných rozměrů, když počet akcií prodaných nakrátko překročil počet všech akcií dostupných k obchodování (tzv. free float).

Jedním z prvních kanárků v dole, že se vnímání může brzy otočit, byl známý investor Michael Burry, který si vybudoval reputaci masivními sázkami proti americkému hypotečnímu trhu a bankám z Wall Street v letech před Velkou finanční krizí. Jeho příběh byl pak posléze vyobrazen v knize i filmu The Big Short (osud, zdá se, má smysl pro ironii).

Tentokrát ho ke GameStopu přitáhlo přesvědčení, že umíráček bude společnosti znít o něco déle, než se čekalo, díky diskovým čtečkám v nové generaci herních konzolí. Následně vyzval vedení společnosti k agresivnímu zpětnému odkupu akcií v době, kdy autorizovaný program zpětného odkupu dosahoval 300 milionů amerických dolarů, což bylo shodou okolností na úrovni tehdejší tržní kapitalizace firmy.

Bilance tedy měla teoreticky dostatek střelného prachu, aby stáhla z trhu veškerý free float. Kombinace objemných shortů a klesajícího počtu obchodovatelných akcií pak zadělala na tzv. short squeeze. Této eventuality si všimly některé sofistikovanější retailové účty na fórech, jako je r/WallStreetBets. Odtud byl už jen krůček k tomu, aby armáda rekreačních retailových finančních žraloků zacítila ve vodě krev a uvědomila si sílu koordinovaného davu.

Jejich sklon k riskantním sázkám prostřednictvím agresivních call opcí pak v průběhu posledních dvou týdnů přidal k blížícímu se short squeezu ještě tzv. delta a gamma squeeze. Problematika je to poměrně složitá, ale lze si to jednoduše představit jako potřebu tvůrců opčního trhu zajišťovat riziko z vypsaných (call) opcí nákupem podkladového aktiva. Při gamma squeezu navíc tato potřeba progresivně roste s tím, jak roste na ceně podkladové aktivum, což vytváří další poptávku po akciích.

Dnešní obchodování ostatně ještě může být velmi názornou ukázkou, neboť v pondělí byla maximální uplatňovací (strike) cena u týdenních call opcí na akcie GameStopu 115 dolarů! Ač je to k nevíře, jde o jeden z oblíbených nástrojů retailových opčních nadšenců. Pokud tedy včera akcie neklesly pod 115 dolarů (udržely se nad hranicí 300 dolarů za akcii), budou všechny v pondělí vypsané call opce v penězích.

Tím se konečně dostáváme k teorii her, respektive známému vězňovu dilematu. Toto dilema je jeden ze základních konceptů/příkladů teorie her, kdy si dva vězni mohou polepšit jen v případě, pokud budou oba mlčet a spolupracovat. Pokud ovšem oba podlehnou motivaci hodit vinu na toho druhého s vidinou menšího trestu, oba nakonec skončí ve vězení déle, než kdyby mlčeli a spolupracovali.

Dokonalejší praktický příklad, jako je GameStop a jeho WSB armáda, najdete jen stěží. Dilema je následovné: na trhu v tuto chvíli není ke koupi dost akcií na okamžité uzavření všech krátkých pozic (tzv. short interest citelně převyšuje free float). Pokud tedy bude retail spolupracovat a neprodávat, může si při finálním short squeezu říct teoreticky o jakoukoliv cenu.

Ke squeezu nakonec dojde, protože hedgové fondy, které prodávaly nakrátko, do něho tlačí nyní už velmi vysoké úroky u podkladových půjček. Pokud ovšem někteří vyměknou s vidinou, že 2 000 % za měsíc je už dost, celá teze se rozsype jako domeček z karet. A tak je nyní fórum plné výzev k držení, potažmo dalším nákupům, což členové vnímají jako vztyčený prostředníček směrem k hedgeovým fondům a Wall Street obecně.

Celá záležitost již přitáhla pozornost regulátorů a amerických politických špiček. Ta zesílila po čtvrtečním zásahu online retailové obchodní platformy Robinhood, která stopla nákupní příkazy na akcie GameStopu a dalších 12 titulů a klientům dovolovala jen prodávat. Bleskově podaná kolektivní žaloba se zdá být oprávněná.

Vlastnické struktury platformy Robinhood navíc zahrnují i známá jména z Wall Street. Je na každého interpretaci, jestli by se měla pozornost regulátorů soustředit na WSB, kde se organizuje retail, nebo spíše na tržní mechanismy a hedgeové fondy, které zkrátka tentokrát zašly příliš daleko.

Otázkou za opravdu hodně dolarů je načasování exitu. Ideálně by k němu mělo dojít, až budou nuceně uzavírány krátké pozice. Spolupráci davu ovšem v tomto ohledu ztěžuje fakt, že data o objemu krátkých pozic nejsou v reálném čase obecně dostupná. Teoreticky tedy může ke squeezu docházet, aniž bychom o tom v reálném čase věděli.

Východiskem se zdají být limitní příkazy. To už ale hodně zavání kartelem a WSB by tak snadno mohl přijít o svou „morální“ výhodu. Tak jako tak, toto dilema musí být pro každého fanouška finančních trhů fascinující.