Děláme to automaticky, často ale nevíme důvod. Letecký provoz je svázán celou řadou povinností – od tradiční předváděčky bezpečnostních pokynů po výstrahu, že má cestující vypnout svůj telefon. CzechCrunch spolu s cestovní kanceláří Čedok připravil deset odpovědí na deset otázek, které si leckdy kladou i pasažéři v letadle.

1. Konec papírových letenek

„Zejména ve starších amerických filmech vidíme, jak hlavní hrdinové běží k letadlu a mávají velkými papírovými letenkami. Dnes jsou dokumenty, které potřebujete k nástupu do letadla, v systémech leteckých společností elektronicky propojeny s občanským průkazem nebo cestovním pasem cestujícího,“ říká tisková mluvčí Čedoku Kateřina Pavlíková.

Před odletem se dnes stačí odbavit a do letadla pak cestující nastupuje jen s palubní vstupenkou. Ani ta ale nemusí být dnes vytištěná, zpravidla dostávají hmatatelnou palubní vstupenku pouze ti, kteří jdou k přepážce odbavení v odletové hale. Pokud člověk nemusí poslat kufry jedoucím páse do neznáma, většinou se stačí odbavit online předem na webu nebo v aplikaci – a pak se prokázat obdrženým QR kódem. Někdy je to dokonce přímo žádoucí. Vždy je ale třeba číst všechny pokyny, některé nízkonákladové společnosti za odbavení až na letišti a přiřazení sedadla až u přepážky účtují speciální poplatky.

2. Letový režim v telefonu

Telefon je nutné před odletem přepnout do letového režimu z bezpečnostních důvodů. Jakých přesně? Některé letadlové systémy fungují na frekvencích blízkých frekvencím telefonu. Například ve Spojených státech existovala při spuštění sítě 5G reálná obava, že bude ovlivňovat zařízení v letadlech. Problémy hrozí zejména u radiovýškoměru.

„Cestující by měl proto vždy respektovat všechna pravidla, která jsou s létáním spojená. Různá nařízení a procesy jsou provázané, navíc se neustále upravují tak, aby odpovídaly novým technologiím a aktuální situaci ve světě,“ říká mluvčí Čedoku.

Svítá však na lepší zítřky. Technologie se posouvají vpřed, ostatně na palubách některých privátních nebo vládních letů se už dnes dá telefonovat. Je to možné díky použití satelitních telefonů. Aerolinky ale podle Pavlíkové dnes investují do vybavení, aby bylo možné se během letu připojit na internet na multimediálním zařízení. Někdy se lze také v letovém režimu připojit na Wi-Fi.

3. Zhasnutá světla

Nastoupili jste do letadla s QR kódem, telefon je vypnutý, letadlo se chystá ke startu a světla zhasnou. Proč? Start i přistání jsou dvě nejrizikovější fáze letu. Proto je potřeba, aby si personál i cestující přivykly na přirozené světlo v letadle.

„V případě mimořádné situace nebo dokonce nezbytné evakuace se lidé dokáží na palubě lépe zorientovat, následovat evakuační světla, šipky a další navigace a také se řídit pokyny posádky,“ líčí Pavlíková. Pokud by totiž cestující byli přivyklí na světlo, které by zničehonic přestalo fungovat, pak by všechno to, co je potřeba udělat, bylo o dost pomalejší a komplikovanější. I proto se při startu a při přistání nemají používat jakákoliv elektronická zařízení.

4. Vytažené rolety

Důvod je podobný jako u předchozí odpovědi: bezpečnost. V případě nouze je nutné, aby posádka i cestující měli přehled o všem, co se děje venku. K tomu potřebují maximální výhled. „Na neočekávané události je potřeba reagovat rychle a nasměrovat cestující ke správným nouzovým východům. I proto je třeba sledovat dění i mimo letadlo,“ dodává Pavlíková.

5. Sedadla ve vzpřímené poloze

Americký zákon říká, že žádný letecký dopravce nesmí vzlétnout nebo přistát, pokud nejsou všechna sedadla v letadle ve vzpřímené poloze. Ale proč? Pokud je sedadlo ve své přirozené poloze, pak je nejodolnější a mělo by tak přežít jakýkoli náraz. Pokud je ve sklopené poloze, mohlo by se při náhlém zastavení vymrštit dopředu a katapultovat tak toho, kdo na něm sedí.

Foto: Depositphotos

Sedadla musí být ve vzpřímené poloze, jsou tak neodolnější

Problém to ale neznamená jen pro vlastníka dané sedačky, ale i pro toho, kdo sedí za ním. Pokud je sedačka sklopená, při nárazu by si mohl například o příliš blízkou sedačku před ním rozdrtit kolena. Vzpřímené sedačky ale souvisí také s průchodností. Pokud někdo bude mít opěradlo tak, že v podstatě leží, pak se budou cestující hůře evakuovat. Proto je ostatně také potřeba sklopit stolky.

6. Hluk

Hluk v letadle logicky souvisí s tím, o jaké letadlo jde. Obecně platí, že hlučnější jsou vrtulová letadla. Platí ale také, že mohou být hlučnější starší modely. „Současné a nové generace letadel dnes produkují výrazně nižší hlukovou zátěž oproti generacím předchozím, stejně tak mají i nižší spotřebu paliva, tím pádem jsou nižší i emise,“ líčí Pavlíková.

Kde se ale ten hluk bere? V zásadě jde o dva zdroje hluku. První je zvuk motoru, cestující ale v letadle slyší také aerodynamický hluk, tedy hluk, který vzniká tím, jak přístroj rozráží svým pohybem vzduch.

7. Multimédia

Wi-Fi ve vašem letadle není, tudíž nezbývá nic jiného než se obrátit na místní multimédia. Budou ale na palubě? A jak to, že posledně byl v nabídce takový výběr plný novinek, zatímco teď je nabídka nic moc? O tom, zda budou na palubě u každého sedadla dotykové obrazovky, rozhoduje každá aerolinka v momentě, kdy letadla objednává.

Zda objedná právě multimédia, záleží na tom, jakou má dopravce strategii služeb na palubě, na jaké míří cílové skupiny cestujících i do jakých destinací chce s letadlem létat. Platí tedy, že zatímco u dálkového letu jsou dnes dotykové obrazovky skoro samozřejmostí, u kratších tratí znamenají pro aerolinku zbytečné náklady při koupi letadla navíc.

Foto: Depositphotos

O dotykové obrazovce se rozhoduje už při nákupu letadla

„Výběr obsahu záleží na rozhodnutí letecké společnosti, ale také se odvíjí od práv a dostupnosti jednotlivých snímků, stejně tak i jejich jazykových mutací i titulků. V případě charterových letů využívá cestovní kancelář letadlo podle konfigurace a služeb aerolinky,“ dodává Pavlíková.

8. Bouřka

Bouřka není bezpečná ani na zemi, ani ve vzduchu. Nebezpečný je tedy i průlet skrze ní. Piloti se proto bouřkovým systémům cíleně vyhýbají. „Bouřkové mraky jsou nevyzpytatelné, způsobují silné turbulence, námrazu, ovlivnit letadlo může vítr i další vlivy,“ vyjmenovává Pavlíková s tím, že v případě zásahu bleskem je osazenstvo na palubě chráněno fyzikálními vlastnostmi.

Takovému jevu se podobně jako v autě říká Farradyova klec. Jednoduše řečeno: uvnitř trojrozměrného objektu z vodivého materiálu nepůsobí žádné elektrické pole. Piloti se i tak ale ve spolupráci s řízením letového provozu a navigátory snaží najít alternativní trasu a bouřku raději obletět.

9. Vodní slavobrána

Dosedli jste s letadlem, venku neprší, ale i tak je najednou venku všude plno vody? Pravděpodobně jste přistáli přímo do vodní slavobrány. Nejde o nic nebezpečného, slavobrána se používá v případech, kdy se zahájí lety do nové destinace, může jít i o představení nového letadla na dané lince nebo o kulaté výročí letu či jinou významnou událost aerolinky, které chce letiště připomenout. Někdy může jít i o odchod pilota do důchodu.

„Jde o slavnostní akt, kdy se k letadlu sjedou naproti sobě obvykle dvě hasičská auta a společně pak vytvoří vodní bránu, pod kterou letadlo projede. Pokud budete mít jako cestující někdy to štěstí a budete na prvním historickém příletu nebo na speciálním letu, můžete takovou událost zažít na palubě letadla,“ říká Pavlíková.

10. Tleskání

Zatímco vodní slavobránu je možné vidět jen výjimečně, tleskání zažil už patrně každý, kdo někdy letěl. Opravdu ale tleskají jen Češi? A kde se tento zvyk vzal? Tleskají Češi, tleskají Slováci a tleská se i jinde v zahraničí. Nejde tedy o žádný projev české nevědomosti. Spíš je ale potlesk slyšet na letech, které směřují do dovolenkových destinací, než u pravidelných linek. Těm, kteří létají pravidelně, tleskání nedává příliš smysl.

„Pro cestující znamená potlesk poděkování pilotům a posádce za dobrý a bezpečný let, za úspěšné přistání. Piloti ho ale za zavřenými dveřmi kokpitu neslyší, ani nevidí. Mají plné ruce práce i po dosednutí na ranvej, musí se řídit pokyny řídící věže a pokračovat s letadlem ke stojánku u terminálu. Zároveň kontrolují celý soubor úkolů, které mají na checklistu, a ještě komunikují přes sluchátka,“ vysvětluje Pavlíková.

Zvyk každopádně patrně pochází z doby průkopníků letectví bratří Wrightů. Jejich příznivci se radovali z každého úspěšného pokusu a přistání.