Projekt Vltavské filharmonie je o krok blíž stavbě. Porota vybrala návrhy od dvaceti českých i světových studií

Na tomto místě v Praze vyroste nová koncertní síň

Foto: IPR

V roce 1918 sice čeští filharmonici dostali novou republiku, ztratili však svůj domov. Přišli totiž o Rudolfinum, které začalo využívat Národní shromáždění. O více než sto let později se však dočkají nového koncertního sálu světové úrovně. Projekt Vltavské filharmonie se přiblížil k reálné stavbě, a to výběrem dvaceti studií v architektonické soutěži.

„Mezinárodní architektonické soutěže by měly být standardem, protože jen tak můžeme doplnit město o moderní architekturu. Výstavbou Vltavské filharmonie získáme nejen svatostánek hudby, ale důraz bude kladen také na využití veřejného prostoru,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib s tím, že by mělo jít o živý prostor, který budou večer využívat turisté, přes den zase Pražané.

Odborníci posuzující návrhy na koncertní halu v pražských Holešovicích se rozhodovali od letošního srpna a podle jejich slov jim to dalo pořádně zabrat. „Bylo velmi těžké vybrat, nakonec jsme ale všichni spokojení,“ řekl při představení nejužšího výběru předseda poroty, architekt Michal Sedláček. Vítěz by měl být známý už příští rok na jaře.

Do soutěže se přihlásilo 115 studií z 25 zemí světa. Výběr skončil na patnáctce, pět studií porota oslovila napřímo. Celková dvacítka je nakonec z dvanácti zemí, Češi jsou zastoupení v pěti studiích buď samostatně, nebo v mezinárodní spolupráci. Ve výběru zaznívají jména jako Mecanoo+Chybík+Krištof, Šepka Architekti, Petr Hájek Architekti, Sou Fujimoto Architects nebo JAJA Architects. Přímo oslovená byla studia Diller Scofidio + Renfro, Snøhetta, Ateliers Jean Novel, David Chipperfield Architects a SANAA.

Pokud půjde vše podle plánu, po skončení soutěže bude uzavřená smlouva a začne práce na projektové dokumentaci. Firma, která novou filharmonii postaví, by měla být vybrána v roce 2026 a samotné práce by podle harmonogramu měly začít o rok později. Dohromady by nový kulturní svatostánek v hlavním městě měl stát podle odhadů 6,1 miliardy korun a hotov by měl být v roce 2031.

„Už za sebou máme například průzkum vibrací na parcele nebo participaci s veřejností,“ řekl náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Financování celkového projektu by podle něj měla nést nejen Praha, ale i stát a soukromý sektor. Ten o něj už projevil významný zájem, Hlaváček pro CzechCrunch uvedl, že o účast na Vltavské filharmonii se přihlásilo kolem deseti subjektů.

„Chceme spolupráci nastavit tak, aby to mělo jednak správný právní rámec, ale hlavně aby se mohli přihlásit všichni, kdo o to budou mít zájem,“ uvedl Hlaváček s tím, že náklady by se mohly rozložit mezi město, stát a firmy zhruba po třetinách.

Projekt by měl především ale také pozvednout jednu část města, a to okolí Vltavské, které je podle slov starosty Prahy 7 Jana Čižinského neutěšeným územím. Ostatně i člen Spolku pro výstavbu nové koncertní budovy v Praze a uznávaný architekt Josef Pleskot mluví o potřebě s Vltavskou něco udělat.

Vltavská se stala synonymem neúspěchu. Nastal čas na všeobecně moudré zhodnocení jejího stavu.

„Vltavská se od sedmdesátých let minulého století až do současnosti stala synonymem neúspěchu urbanistického ideálu modernismu druhé poloviny dvacátého století. Navíc podvraceného ideologickým dogmatismem socialistické éry. Nic ji však nedokázalo nadobro diskvalifikovat. Vše nasvědčuje tomu, že nastal čas na všeobecně moudré zhodnocení jejího stavu s kreativním nadhledem a progresivním novátorstvím,“ píše Pleskot ve své knize 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu.

Nová koncertní budova by měla být složená ze tří sálů. Hlavní poslouží 1 800 divákům, malý sál pro komorní hudbu pojme sedm stovek lidí. A konečně multifunkční sál pro ostatní žánry by měl mít pět set míst. Důraz bude kladen především na akustiku. Sídlit v budově budou Česká filharmonie i Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, ale i hudební oddělení Městské knihovny.

„Praha bude mít na konci fantastickou filharmonii,“ věří Michal Sedláček. Pod jeho vedením bude konečný projekt vybírat porota, kde zasedne třeba Andreas Cukrowitz, tedy autor vítězného návrhu koncertního sálu v Mnichově, Tina Sazby, někdejší městská architektka Kodaně, nebo Petr Gero, který se podílel na vzniku nové hamburské čtvrti Hafen City.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.