Kdyby vám někdo před pár lety řekl, že Kia bude prodávat auto za více než dva miliony, bude to obrovská krabice a bude ji pohánět elektrický motor, asi byste si klepali na čelo a vůbec by vás to nezajímalo. Jihokorejci však udělali významný progres a přijeli s autem, které je svým způsobem tak trochu jednorožcem. Kia EV9 prostě stojí za pozornost, i když to možná není auto pro vás. Ostatně svým vzezřením si o ni stejně sama říká…

Jde totiž o jednoho prvních plnokrevných elektromobilů se třemi řadami, které pojmou až sedm cestujících, a slušným dojezdem, který vás neomezuje jen na ježdění kolem komína a vození dětí do školky. A vlastně ne zas tak vysokou cenou. Přestože sám – alespoň zatím – ani zdaleka nejsem cílovka tohoto vozidla, dokázalo mě řadou vlastností zaujmout.

Kia EV9 poutá zvenku, ale možná ještě zajímavější je uvnitř. Jihokorejská automobilka už umí udělat i skvělý interiér, v němž se pohodlně projedete třeba až do Rakouska. Není to asi typické užití, které by člověk, jenž by si šel pořídit právě auto typu Kia EV9, měl, ale já jsem se toto obří rodinné SUV rozhodl vzít právě na cestu z Prahy do Vídně a zpět. Na více než 600 kilometrech se totiž s autem velmi dobře seznámíte.

Popisovat jde tato Kia ze všech možných stran a úhlů – a že třeba těch ostrých je na karoserii požehnaně. Když jsem EV9 po několikadenním testování vracel, zanechala ve mě zvláštní pocit: přestože bych si to auto dobrovolně nepořídil, až nečekaně mě bavilo. Dokonce tolik, že jsem si musel pročíst několik domácích i zahraničních recenzí, abych si ověřil, zda se mi to jen nezdálo.

A skutečně, Kia vytvořila pravděpodobně své dosud nejluxusnější a nejzajímavější (nejen elektrické) auto, které sklízí pochvalu ze všech stran. Nedávno získala prestižní tituly Světové auto roku 2024 a Světový elektromobil roku 2024 a ocenění získala i třeba od řidiček, které Kiu EV9 označily v rámci soutěže Women’s Worldwide Car of the Year taktéž za auto roku 2024. Rozhodně to však neznamená, že je to jen auto pro ženy.

Kia dokázala opravdu velkorysý interiér, který pojme nejen celou rodinu, ale možná i další přátele, skloubit s velkým množstvím technologií a vychytávek. Korejští inženýři a designéři vytvořili příjemnou kombinaci dotykových panelů a fyzických tlačítek, stejně jako třeba dostatečné množství nabíjecích portů po celém autě, což by mohla být inspirace i pro některé jiné automobilky.

Automobilka ze Soulu ukázala, že už nedělá pouze levná a dostupná auta, která nijak zvlášť nezaujmou. Tak trochu krabicoidní tvar, který má přes pět metrů na délku, téměř dva metry na šířku a skoro metr osmdesát na výšku, si můžete zamilovat, nebo ho hned od první chvíle nenávidět, ale rozhodně se za vámi budou chodci i ostatní řidiči otáčet. I díky masce a krychlovým LED světlometům má Kia EV9 osobitou tvář.

To nejzajímavější se ale v tomto případě odehrává uvnitř, kde vás jako první zaujme opravdu velké množství prostoru. Kia postavila velké SUV na své čistě elektrické platformě, kterou využívá nejen pro motor a jízdní vlastnosti, ale také uvnitř. To, že se velmi komfortně sedí řidiči a spolujezdci, příliš nepřekvapí, ale velkému pohodlí se těší i další cestující.

Kia nabízí několik konfigurací prostřední řady sedaček, přičemž v námi testované nejvyšší řadě GT-Line byly uprostřed dvě samostatná křesla, která si moc nezadají s těmi v obýváku. Navíc jsou otočná o 90 nebo 180 stupňů, což usnadňuje třeba upevnění dětské sedačky nebo vytvoří velký společný prostor se třetí řadou sedadel. Ani v jejich případě nejde pouze o nouzové řešení a zejména děti či pasažéři menšího vzrůstu se pohodlně svezou i úplně vzadu.

V EV9 je přitom myšleno nejen co nejvyšší komfort pro všechny cestující. To například znamená, že vyhřívané a také odvětrávané sedačky nejsou jen vpředu, ale také v prostřední řadě. Všechny jsou elektricky ovládané (sedačku spolujezdce navíc může díky bočním tlačítkům snadno korigovat i řidič) a částečně sklopná je i třetí řada. V autě je k dispozici třízónová klimatizace, přičemž dvě zadní zóny se ovládají z prostřední řady. Cestující tak nejsou odkázáni na to, co a kdy jim navolí řidič.

Všude po autě, třeba přímo v sedačkách, jsou rozmístěné porty USB-C a prakticky každé sedadlo má svůj držák na pití. Z hlediska technologií a dalších vychytávek se toho samozřejmě děje nejvíce vepředu. K dispozici je také 12V nabíječka a zajímavostí je, že u jednoho z USB-C portů si lze navolit, zda chcete pouze nabíjet, nebo přenášet i data. S nimi se totiž aktivuje i Apple CarPlay nebo Android Auto, ale třeba když nabíjí spolujezdec, může to být nežádoucí.

Ať žijí fyzická tlačítka

Důležité však je, že Kia EV9 umí spárovat mobilní telefon bezdrátově, což sice zní v dnešní době naprosto logicky, ale řada nových aut to stále nemá jako základní výbavu. Telefon si pak můžete bez problémů uložit v prostorné přihrádce na prostředním panelu, kde se zároveň nabíjí. Jeho součástí je držák na dva nápoje a také několik fyzických tlačítek, u nichž se ale musíme zastavit.

Fyzická tlačítka jsou totiž všude kolem. Inženýři v Kie nešli cestou řady jiných elektrických aut, která sázejí hlavně na obří dotykové displeje a klasických tlačítek nabízejí pomálu. Dokonce by se chtělo říct, že na standardy roku 2024 v elektrickém autě je v EV9 fyzických tlačítek až moc. Jenže platí to, na čem se shodne zřejmě velká část řidičů – forma vítězí nad funkcí a někdy není nic lepšího než staré dobré tlačítko, kterým si pustíte třeba vyhřívání sedačky nebo ztlumíte klimatizaci.

Také Kie EV9 ale samozřejmě dominují velké displeje. Jeden 12,3palcový uprostřed, kde se celé auto ovládá, a jeden stejně velký přímo za volantem, který tu není příliš konfigurovatelný a ukazuje hlavně základní jízdní vlastnosti včetně stavu baterie. Vše podstatné navíc vidíte v kvalitním head-up displeji, takže ten za volantem stejně příliš nepotřebujete.

Kia navíc proti zvyklostem přidala ještě displej, který je mezi dvěma zmíněnými. Jde o speciální panel sloužící pro ovládání klimatizace, zapnutí vyhřívání skel nebo vnitřního okruhu. Myšlenka je to sice dobrá, jenže umístění mezi dvěma hlavními displeji je v EV9 nešťastné v tom, že z pohledu řidiče vám celý panel prakticky neustále zakrývá volant. Musíte se tedy vždy naklonit, abyste vůbec viděli, kam klikáte.

Nedomyšlené řešení však korejští inženýři do značné míry nahradili tím, že k ovládání hlavních prvků klimatizace a teploty nechali i fyzická tlačítka.Ve většině případů tedy na žádný z displejů nemusíte sahat, protože to hlavní obsloužíte poslepu přes příslušné tlačítko. Pro rychlý přechod do vybraných položek v menu je pak pod velkým displejem několik haptických tlačítek zakomponovaných do palubní desky.

Klasická tlačítka jsou také na volantu a vynechat nesmíme ani jejich shluk přímo ve dveřích. Kia se rozhodla, že prakticky všechno, co řidič během jízdy více či méně pravidelně využívá, umožní ovládat bez využití displeje. Na dveřích je tak nejen přepínání mezi dvěma předvolenými polohami sedačky, ale také tlačítko pro jejich vyhřívání či odvětrávání, sklopení a také pro vyhřívání volantu.

Během samotné jízdy tak máte skutečně málokdy potřebu složitě klepat do displeje a hledat nějaké konkrétní nastavení. Obzvlášť když používáte třeba CarPlay a vestavěný infotainment skoro nepoužíváte. Je třeba říct, že i tady udělala Kia výrazný pokrok a její systém funguje i na dotek velmi dobře, jen její mapy, běžící na podkladech Here, stále nejsou pro navigaci zdaleka tak dobré jako třeba Google Mapy nebo Waze.

Asistentů je někdy až moc

Do systému EV9 jsem se ponořil více hlavně v případě, že jsem potřeboval vědět, jak je na tom baterie, nebo jsem se chtěl podívat, jak daleko ještě reálně dojedu. Vestavěné mapy umí jednak velmi dobře najít dostupné dobíjecí stanice, včetně podrobného filtrování, a navíc na mapce přehledně znázorní, kam reálně s aktuální kapacitou baterie dojedete.

Když se necháte na nějakou dobíjecí stanici navigovat, auto umí samo spustit zahřívání baterie (nebo si ho manuálně zapnete), když ji chcete připravit na co nejrychlejší nabíjení. Asistenty je ostatně Kia EV9 doslova nabitá, až vám z toho jde někdy hlava kolem.

Nepřekvapí, že jsou všude kamery, které jsou využity i ve zpětném zrcátku uvnitř auta. To funguje standardně, ale přepnout můžete do pohledu zadní kamery, což se hodí, když máte auto plné a přes posádku nebo náklad dozadu nevidíte. Při zatáčení jsou pak využity boční kamery, které vám na displej za volantem vždy promítají, co se děje hlavně v mrtvých úhlech.

Opět chytrá myšlenka, ale jelikož se záběr ukáže vždy až ve chvíli, kdy již zatáčíte a máte za sebou obvykle podívání se do zpětného zrcátka, přišlo mi to trochu navíc. V námi testovaném modelu byla klasická zpětná zrcátka, byť i Kia si hraje s jejich nahrazení kamerami a umístění displeje dovnitř na dveře. Klasická zrcátka jsou nicméně v EV9 obří a mají chytré ztmavování, což v jízdě ve tmě uvítáte.

Stejně jako se hodí všichni standardní asistenty typu držení v jízdním pruhu nebo asistent řízení, díky kterým třeba při jízdě na dálnici nemusíte dělat opravdu skoro vůbec nic – až na držení volantu. Kia EV9 dokonce umí po zmáčknutí blinkru sama přejet do vedlejšího jízdního pruhu. To není v nejnovějších vozech vyšší třídy nic nového, ale korejská automobilka tady udělala velký pokrok a je důležité, že je na její jízdní asistenty spoleh.

Dva chytří asistenti se ovšem příliš nepovedli a jsou za mě jednou z mála velkých kaněk na zážitku z jízdy. A to hlavně proto, že je musíte vypínat při každém zapnutí vozidla. První je upozornění na překročení povolení rychlosti, což je věc, kterou si postupně kvůli legislativě musí osvojit všechny automobilky. Byť je jistě správné povolenou rychlost dodržovat, situace si někdy žádá, že ji třeba jen o jediný kilometr v hodině překročíte, a auto hned nepříjemně pípá.

Stejně otravně působí i senzor, který monitoruje vaši pozornost, a jakmile nesledujete vozovku, také hned křičí. Na tom, že vás auto upozorňuje, když se nedíváte na cestu, není nic špatného, ale aby takový alarm byl přínosnější, a ne jen otravný, by potřeboval větší toleranci. Aktuálně se totiž ozývá už po pár vteřinách, a to i ve chvíli, kdy třeba něco nastavujete na displeji v rámci jízdy.

Pokud automobilky (nebo kdokoliv jiný) chtějí, abychom se dívali při řízení pouze na cestu, ať nedělají uprostřed aut obří displeje, které musí řidič někdy i během jízdy chtě nechtě ovládat.

Obří, ale velmi hbitá krabice

Přítomnost mnoha kamer je naopak vítanou záležitostí při parkování. K dispozici je jednak parkovací asistent, přičemž auto můžete nechat samo zaparkovat (nebo následně vyjet z místa) i na dálku jen držením tlačítka na klíči, a také třeba 360stupňová kamera. Ta není ničím novým ani přelomovým, ale teprve u takového auta, kde jde při parkování o každý centimetr, ji naplno oceníte.

I tak nicméně budete mít s EV9 hlavně ve městech a úzkých uličkách nebo podzemních garážích někdy až neřešitelný problém. Přestože se Kia snažila udělat celé vozidlo, jak je v elektromobilitě zvykem, co nejvíce aerodynamické, jsou jeho proporce při jízdě znát. Ovšem negativní můžeme být jen v některých případech.

Není překvapením, že u tak velkého auta je vysoká i spotřeba, která se bezpečně šplhá klidně k 25 až 30 kWh na sto kilometrů. A pokud byste chtěli jet po dálnici maximální povolenou, nebo dokonce vyšší rychlostí, tak vám kapacita baterky bude doslova mizet před očima. Stejně jako nemůžete při takové jízdě očekávat ve voze úplné ticho jako u některých jiných, hlavně těch menších elektromobilů, ale na druhou stranu proti spalovákům je to pořád jiný svět

Co je naopak místy až fascinující, je hbitost a nakonec i ovladatelnost, kterou se i taková „krabice“ dokáže pyšnit. Tady se potvrzuje, že elektrický motor své spalovací bratry válcuje. V našem testovaném vozidle byl ukryt pohon 4×4 s maximálním kombinovaným výkonem 282,6 kW, respektive 384 koní, který při kombinovaném točivém momentu 700 Nm slibuje zrychlení z 0 na 100 kilometrů v hodině za 5,3 vteřiny. A pravděpodobně to bez problémů splní i v realitě, ale to tu vlastně není tolik podstatné.

V době všech superrychlých elektromobilů toto číslo nezaujme, dokud si nevyzkoušíte, že Kia EV9 dokáže famózně akcelerovat nejen v 50 km/h, ale také ve 100 km/h, nebo dokonce 150 km/h. Více než 2,6 tuny se rozhýbou prakticky kdykoliv, kdy šlápnete na pedál. A to je návykové (a taky často velmi nápomocné při jízdě), ať už sedíte v Tesle, Porsche Taycan nebo právě takovém rodinném SUV.

A že jsem se ještě pořádně nezmiňoval o dojezdu, který se u elektromobilu tolik řeší? Asi hlavně proto, že Kia EV9 ho má na své parametry a obecně standardy ve své třídě tak velký, že nějaké dobíjení zřejmě nebude třeba při většině cest řešit. Na papíře má podle standardizovaného postupu měření EU (WLTP) dojet přes 500 kilometrů. Tento údaj bývá obvykle nadsazen a ani v EV9 na tak vysoké číslo spíše nedosáhnete, hlavně když se vydáte na dálnici.

Pro mě bylo zásadní, že dojedu z jedné nabíjecí stanice Ionity u Prahy na druhou Ionity před Vídní. To je zhruba 300 kilometrů a s 80 procenty baterie to auto zvládlo bez problémů. Spotřeba ale byla v tomto případě kvůli dálnici de facto po celou cestu vysoká. Dojezd je reálně vyšší, když jezdíte po městě, respektive ne tak rychle.

Na rychlonabíječce dokážete baterku dobít z dvaceti na osmdesát procent do patnácti až dvaceti minut, což je v dnešní době při současných možnostech vcelku akceptovatelné. I tady platí, že když máte možnost nabíjet doma nebo v práci, a máte tedy většinu času před jízdou dobito, nabíjecí stanice většinou příliš řešit nebudete.

A pro koho takové auto tedy je? Pro všechny, kteří chtějí tři řady sedadel a hledají elektromobil s relativně dostupnou cenou a slušným dojezdem. Mezi takovými je totiž Kia EV9 opravdu prakticky jednorožec. Podobné parametry nabízí třeba Tesla Model X nebo Mercedes-Benz EQS SUV, ale ještě v jiných cenových hladinách. Model X od 2,5 milionu, EQS SUV za více než tři miliony.

Přes dva miliony korun za Kiu jako takovou bude možná pro řadu řidičů pořád hůř skousnutelné, ale Korejci pro řidiče, co hledá elektroauto pro velkou rodinu, toho nabízí opravdu hodně. Někteří dokonce říkají, že kdyby místo loga Kii bylo na přídi logo Range Roveru, asi by tolik lidí neváhalo…