Podél trati postávají lidé s telefonem v ruce. Doufají, že zachytí historickou událost na železnici. Do Česka totiž přijel první vodíkový vlak. A byť vypadá jako vlak, je velký jako vlak a jezdí jako vlak, i tak je to něco nevídaného. Nový stroj přivezla do Česka francouzská společnost Alstom, která uzavřela dohodu s Českými drahami.

Cílem je představit vodíkový vlak regionům – a důvod je to ryze praktický. Zhruba dvě třetiny českých tratí nejsou elektrifikované, což znamená, že po nich jezdí dieselové soupravy. Vzhledem k tomu, že vlak Coradia iLint si umí elektrifikovanou trať vytvořit sám, pak je pro tyto trati ideální. Podobně jako v Česku jsou na tom s elektrifikací tratí i na Slovensku.

„Česko zatím vsadilo hlavně na elektrifikaci. Ta se někde vyplatí a někde je to luxus. Právě tam mohou jezdit vodíkové vlaky,“ míní ředitel Alstomu pro Česko a Slovensko Daniel Kurucz.

Jak to přesně funguje? Vlak je poháněný vodíkovým palivovým článkem. Ten je na střeše, stejně jako zásobník vodíku. Palivový článek si sám vyrobí elektrickou energii pro trakci, a to skrze chemickou reakci mezi vodíkem a kyslíkem. Teplo, které při ní vznikne, se mění na kinetickou energii. Odpadem je kondenzovaná voda. To vše znamená, že vlak nevydává žádné emise.

Tour po tuzemsku zahajuje vlak do Vraného nad Vltavou. Později pak také do Mníšku pod Brdy. A cesta je to velmi tichá – vodíkový pohon totiž patří k těm méně hlučným. V následujících dnech vlak přijede i do České Třebové, Olomouce, Českých Budějovic, Hradce Králové nebo Děčína. Zastávky jsou plánovány na čtyřiadvaceti místech.

Následovat bude tour na Slovensku, přičemž dohromady bude mít vlak dvaatřicet zastavení. Cílem je jednoduše se ukázat a možná dát vědět, že jde o něco docela normálního. Kromě regionálních dopravců i úřadů bude vlak k dispozici i veřejnosti. Ideální je se však dopředu k jízdě zaregistrovat.

Ministerstvo s alternativními pohony počítá

Představení novinky přitom evidentně funguje. V první cílové stanici, tedy ve Vraném, ho vyhlíží několik lidí. A i tady se zběsile mačkají tlačítka foťáků. „Vodíkový vlak je jedním z řešení pro dieselovou trakci. České dráhy mají strategii nákupu nových vozidel i strategii bezemisní dopravy. Do budoucna počítáme s nákupem desítek vodíkových vlaků,“ říká náměstek generálního ředitele ČD Jiří Ješeta.

Právě dopravci budou těmi, kdo by měl vlaky pro jednotlivé linky pořizovat. Už za rok přitom proběhne soutěž na velký soubor spojů na dieselových tratích. Ministerstvo dopravy ji chce přitom otevřít i pro alternativní pohony. „Otevření technologických možností vnímám jako velmi důležitou věc,“ uvedl pro CzechCrunch ministr dopravy Martin Kupka.

To všechno by znamenalo, že by se v běžném provozu vlaky na českých tratích mohly objevit už v roce 2027. Dodavatel, tedy Alstom, na jejich dodávku potřebuje zhruba tři roky. Jaká bude po vodíku poptávka, by měla ukázat právě současná tour. Podle Kupky se přitom zájemci ozývají už teď. Je mezi nimi mimo jiné Středočeský kraj, který je největším objednatelem železniční dopravy a v příštích letech se do železnice chystá investovat 60 miliard korun.

Aby se tak mohlo stát, bude kromě zájmu potřeba i úprava zákonů. Jednoduše proto, že ty české vodíkový pohon zatím neznají. Bude také potřeba specifikovat plnící stanice – vlak je totiž palivem nutno zhruba jednou za 1 200 kilometrů znovu naplnit. Nyní, v rámci tour, to zajišťuje společnost Air Products, a to skrze čtyři mobilní plnící zařízení. „Zajistit podmínky pro výstavbu plnících stanic bude klíčové a chceme se na to velmi rychle podívat,“ dodal Kupka.

Provoz vodíkových vlaků je zhruba stejně drahý jako u těch ostatních, horší je to však s pořizovací cenou. Vlak na vodík je o 40 až 50 procent dražší než běžná dieselová souprava stejné velikosti. Spolu s objednaným množstvím ale může jít cena dolů.

Vlak od Alstomu je oblečený do modré. V této barvě má nejen fasádu, ale například i sedačky. Ty mají na sobě rozkreslené molekuly vody, vodíku a kyslíku. Specifický je vlak také svou vahou. Váží 17 tun, zatímco normální vlak okolo 22. Podle Kurucze je to výhoda proto, že vodíková mašinka nepředstavuje takovou zátěž pro trať. A i když se vlak do Vraného kodrcá rychlostí 40 kilometrů v hodině, umí to v maximální rychlosti 140 kilometrů za hodinu.

Alstom vyvíjí kromě vodíkových vlaků rovněž vysokorychlostní vlaky, jednokolejné dráhy, metro nebo třeba tramvaje. V portfoliu má jako jediná na světě (zatím) i vodíkový vlak, který se už prohání od letošního roku v Německu. Testovaný je na tamějších tratích od roku 2018. Alstom, který má výrobní závod v České Lípě, se ale s vodíkem chystá i do dalších zemí – je to Francie, Itálie i Velká Británie. V Česku a na Slovensku v rámci současné tour dělá zatím největší prezentační jízdu.

V tuzemsku je v současnosti vytipována šestnáctka tratí, kde by mohl vodík nejlépe posloužit. Nyní řeší přínos na těchto tratích studie pod hlavičkou ÚJV Řež. Ta má říct, jak to bude s vodíkem z ekonomického i environmentálního hlediska. První testovací tratí má být mezi Ústím nad Labem do Liberce. Na seznamu je ale například také úsek mezi Plzní a Mostem, Olomoucí a Opavou, Českými Budějovicemi a Berounem či mezi Prahou a Libercem.

Poněkud vepředu je s vodíkem Moravskoslezský kraj. Ten už nyní plánuje postavit plnící stanici na nádraží v Krnově. Nemusela by přitom jen sloužit železnici, ale i dalším dopravním prostředkům s alternativním pohonem.

Vodík je chápán jako nízkoemisní palivo, záleží ale na jeho výrobě. Nejšetrnější je zelený vodík, který je ale zatím stále velmi drahý. Existuje i modrý a šedý vodík, který je vyráběný z fosilních zdrojů, zemního plynu nebo metanu. I tak je ale podle Kurucze takový vodík zhruba o 45 procent šetrnější než diesel.