Projížďka ve formuli, hnusná trička i šéfkuchař v nemocnici. Aneb to nejlepší, co jsme letos stvořili

Letos jsme toho napsali mnoho. A tak vám nyní přinášíme výběr toho nejlepšího, co v redakci CzechCrunche vzniklo.

Eliška NováEliška Nová

Podívejte se na nejlepší příběhy, které jsme letos napsali

Foto: archiv Kateřiny Ferbyové

Kateřina Ferbyová u své kavárny v Pasohlávkách

0Zobrazit komentáře

Rok 2024 se pomalu blíží ke konci, a tak je čas na malé ohlédnutí. CzechCrunch letos oslavil neuvěřitelných deset let. Za tu dobu se několikanásobně rozrostl – ať už co se týká počtu lidí, tak počtu článků – a zkrásněl s novým designem. Hodí se proto malá rekapitulace toho, co pro vás v tento jubilejní rok redaktorky a redaktoři napsali a vytvořili.

Jednotliví autoři vybrali svoje nejlepší články za uplynulý rok. Podívejte se tedy na to, co nás letos bavilo psát a vás snad bude bavit (znovu) číst.

Ve 25 letech přečetl Buffettovy dopisy a postavil miliardový konglomerát. Byly jako návod, říká Matěj Turek

Ondřej Holzman

matej-turek0

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Investor Matěj Turek

Širší veřejnost si Matěje Turka všimla pravděpodobně až letos na podzim, kdy vstoupil do fotbalové Dukly. Ve světě investic je ale známou osobou, protože se v něm pohybuje už přes dvacet let. Zakladatel investičního fondu 10X ve velkém rozhovoru vypráví, proč se rozhodl vstoupit do fotbalu, i když žádný velký fanda není, proč investoval do Vinohradského či Trojského pivovaru a především, co ho tak zaujalo na dopisech Warrena Buffeta.

Kavárnice z autobusové zastávky pobláznila LinkedIn. Za jejími dorty jezdí do Pasohlávek stovky lidí

Luboš Kreč

Podívejte se na nejlepší příběhy, které jsme letos napsali

Foto: archiv Kateřiny Ferbyové

Kateřina Ferbyová u své kavárny v Pasohlávkách

„Nikdy jsem u ní nebyl na kávě, ani na dortíku, znal jsem ji jen z LinkedInu. Ale cítil jsem, že má drajv a že to je přesně ten typ příběhu, které máme v CzechCrunch nejraději,“ říká Luboš Kreč ke svému článku o Kateřině Ferbyové, která si otevřela kavárnu v autobusové zastávce v Pasohlávkách. Ferbyová okouzlila nejen čtenáře CzechCrunche, ale později i účastníky našeho eventu Startup Awards. V pražské Šlechtovce vystoupila na pódium a stovkám návštěvníků s humorem a nadsázkou popsala svou zkušenost začínající podnikatelky. I zastávka v Pasohlávkách předělaná na kavárnu je přece startup.

Mrakodrap mohl zavalit deset bloků Manhattanu. Katastrofu odvrátila nic netušící studentka

Peter Brejčák

Běžně přehlížený mrakodrap Citigroup Center téměř způsobil katastrofu

„Když se vás zeptám na největší dominanty newyorského Manhattanu, pravděpodobně vás napadnou ikonické stavby ve stylu art Deco Empire State Building a Chrysler Building, možná dvě věže Světového obchodního centra či v jejich sousedství postavený One World Trade Center,“ říká redaktor Peter Brejčák, který se většinou věnuje článkům ze světa investic. Tentokrát se ale zaměřil na jeden zajímavý dům v New Yorku. Panorama čtvrti by podle něj nebylo úplné, kdyby nebylo Citigroup Center – budovy, jejíž příběh by bez několika šťastných náhod skončil katastrofou nevídaných rozměrů.

Vařil v Ambiente, teď v nymburské nemocnici. Málem jsem se popral s řezníkem, vozil nám odpad, říká

Eliška Nová

Nikolas Kratěna byl šéfkuchařem nymburské nemocnice, teď bude vařit v hotelu Fairmont

Foto: Městská nemocnice Nymburk

Nikolas Kratěna

Je to příběh skoro jako z pohádky. Má totiž šťastný konec. Asi i proto je tak neuvěřitelný. Nikolas Kratěna prošel výbornými pražskými restauracemi, nakonec si otevřel tu svou, jenže přišel covid. Kuchař tak šel pracovat do nymburské nemocnice. „To, co tam na začátku prožil, by jiný vydržel maximálně den,“ říká o Kratěnovi autorka příběhu Eliška Nová. Po různých peripetiích, kdy mu například kolegové schovávali jídlo, tu ale nakonec zůstal a bourá zažité představy o nemocniční gastronomii.

Daly sbohem korporátu a začaly vyrábět neviditelná trička. Jsou hnusná, ale prodáváme, říkají zakladatelky

Vojtěch Sedláček

covert

Foto: Vojtěch Sedláček / CzechCrunch

Romana Pazderová a Hana Vydrová, zakladatelky Covert Underwear

Většina společností mluví o svých produktech jen v samých superlativech. Romana Pazderová a Hana Vydrová, zakladatelky Covert Underwear, se však nebojí přiznat, že trička, která prodávají, nevypadají nic moc. Vzhled je u nich totiž až na druhém místě, tu největší roli zde hraje funkčnost. Přečtěte si příběh o tom, jak se zrodil nápad na trička, díky kterým člověk nepropotí košili, a poznejte blíž dvojicí dam, které jsou ve světě dravého byznysu naprostým úkazem.

Za měsíc bychom neměli na výplaty, vzpomíná šéf brněnského studia. Pak ale prodali videohru za miliardu

Michal Mančař

marek-rabas-madfinger-games

Foto: Madfinger Games

Marek Rabas, šéf a spoluzakladatel brněnského herního studia Madfinger Games

Nejzajímavější story z českého videoherního byznysu tohohle roku. Brněnští Madfinger Games si udělali jméno na mobilních hrách a do firmy dokonce vstoupili Číňané. Pak ale zaveleli k obrovskému obratu. Studio své portfolio odprodalo a začalo dělat na vysokorozpočtové hře pro PC. Byla to sázka na jednu jedinou kartu. A peníze docházely. „Věděli jsme, že jdeme all-in. Ale já si byl jistý, že mám v ruce čtyři esa. A že hodně vyděláme,“ vzpomíná šéf Marek Rabas.

Roky jsem neřídil, ale posadili mě do formule. Okruh Red Bullu jsem zajel přesně tak, jak jsem nechtěl

Filip Houska

3

Foto: CzechCrunch

Momentka z Red Bull Ringu

„Auta zatím tolik neřídím, nemám k nim vztah, na vše mi stačí skútr. Tak proč nesednout do formule na jednom ze světově nejslavnějších okruhů, kde pravidelně jezdí i Max Verstappen?,“ vypráví o své reportáži Filip Houska. Nápojář ho v rámci své motorsportové akce Red Bull Showrun nejen pozval na slavný okruh, ale nechal ho dokonce svést ve formuli. Jak to asi dopadlo?

Místo večerek startupy. Předsudky mizí, větší problém je byrokracie, říkají vietnamští podnikatelé

Evelína Beníšková

Thuy Duong Trinh, Michal Phan a Mai Hoa Nguyen

Foto: Archiv Thuy Duong Trinh, Michala Phana a Mai Hoa Nguyen / CzechCrunch

Thuy Duong Trinh, Michal Phan a Mai Hoa Nguyen

Časy, kdy Vietnamci v Česku „jen“ vlastnili večerky, jsou už dávno pryč. Druhá generace Vietnamců, tedy takzvané banánové děti, zde vyrostla, vystudovala a mnohdy umí česky líp, než její spoluobčané. A stejně jako oni se i mladí Vietnamci věnují tomu, co je opravdu baví – jsou architekty, kreativci nebo třeba majiteli marketingových agentur. Na své kariérní cestě se pak potýkají i se stejnými problémy. Předsudky podle nich pomalu mizí, klacky pod nohy jim ale hází byrokracie.

Dlouhá rodičovská neprospívá ani dětem, ani matkám. Máme na to data, říká ekonomka Kalíšková

Lenka Chlubnová

Klára Kalíšková

Foto: Archiv Kláry Kalíškové

Ekonomka Klára Kalíšková, která působí na FIS VŠE a v think tanku IDEA při CERGE-EI

Tenhle rozhovor s ekonomkou Klárou Kalíškovou budil letos na jaře poměrně dost reakcí. Jak pozitivních, tak negativních. Boří totiž v Česku zažitý stereotyp, že čím déle je dítě doma s matkou, tím lépe pro něj. Kalíšková společně se svou kolegyní vědeckým výzkumem rozkryla, že to nemusí být pravda a že to má často negativní důsledky i pro matky samotné. V rozhovoru detailně popisuje, jak vlivy na děti zkoumaly a co jim z toho vyšlo za závěry.

V zajetí bídy, moře a propagandy. Reportáž z Kuby, odkud prchá každý, kdo může

Filip Magalhães

kuba

Foto: Filip Houska/CzechCrunch / Midjourney

Prcháme z Kuby

Kubánci sdílí v poslední době pesimismus. Jejich příběhy o tom, jak to skutečně funguje na komunistické Kubě, jsou až neuvěřitelné. Například havanský urolog bere penzi tři dolary měsíčně a chce „zabít všechny komunisty, kteří zbídačili jeho zem“. A jeden bývalý státní zaměstnanec pak měsíčně vydělával pouhých pět dolarů, a tak raději začal ubytovávat turisty. Stejnou částku si teď prý vydělá za jediný den. Přečtěte si, jak to vypadá v kubánských obchodech i lékárnách a proč je na ostrově černočerná tma.

Starostování v Sudetech: Krásná, ale tvrdá práce. Jak Krnov bojuje s povodněmi i odlivem mladých lidí?

Krnov po ničivých povodních ukazuje odolnost. Starosta Tomáš Hradil mluví o obnově, odlivu mladých i inspiraci ve školství.

Tomáš Hradil, starosta slezského Krnova

Foto: CzechCrunch

Tomáš Hradil, starosta slezského Krnova

0Zobrazit komentáře

„Krnováci jsou neuvěřitelně odolní. Zažili jsme už jedny povodně, vysokou nezaměstnanost i exekuce, přesto tvoří silnou komunitu, která se s výzvami dokáže poprat,“ říká v podcastu Crunch Tomáš Hradil, starosta města, které se stále vzpamatovává ze zářijových povodní. Celý díl si můžete pustit ve videu níže, na YouTube nebo Spotify.

Kdybyste se v Krnově prošli dnes, bezprostřední následky záplav byste na první pohled neviděli. Základní školy fungují, sportoviště i kina se vrací do provozu. Přesto uvnitř budov a v životech lidí zůstává obrovská spoušť. „Já jsem měl doma jen deset centimetrů vody, ale někteří sousedé i metr a půl. Pokud to jejich domy ustály, budou se do nich budou vracet až v létě,“ vysvětluje Hradil náročný proces.

Solidarita z celé země v prvních týdnech záplav pomohla, ale nyní by měl podle starosty převzít iniciativu stát. „Kurzarbeit byl vyhlášený, ale firmy stále čekají na peníze. Stát je pomalý a byrokratický. To v chudém regionu, jako je náš, způsobuje ještě větší problémy,“ varuje.

Krnov však za poslední roky ukázal, že dokáže růst i přes nepřízeň osudu. Po ničivých povodních v roce 1997 odešly z města tisíce lidí, ale trend se začal obracet.

„Nicméně demografická struktura chudých regionů v pohraničí je dost narušená. Pokud se zahraniční či český investor rozhoduje, tak samozřejmě půjde zase do středních Čech, půjde k Brnu, protože chytří lidé se odstěhovali tam. Pak se divíme, že v Praze nemůžete sehnat školku, že tady kolabuje doprava,“ vysvětluje starosta, který se v posledních šesti letech ve městě věnoval rozvoji sdílené mobility, urbanismu, transparentnímu financování nebo desegregaci škol.

Inspirace z Krnova: Úspěch ve školství

Jedním z největších úspěchů města je právě školství, které dokáže vzdorovat nepříznivým sociálním podmínkám. Podle organizace PAQ Research patří Krnov mezi místa, kde se daří předcházet vzdělávacímu neúspěchu dětí.

„Před deseti lety jsme zrušili segregovanou školu. Děti z vyloučených lokalit jsme rozptýlili do více škol a nastavili podporu nejen pro ně, ale i pro učitele a rodiny,“ popisuje starosta. Tento systém se podle něj dlouhodobě vyplácí: „Máme už první generaci rodičů, kteří vzdělání svých dětí vnímají jako klíč k lepšímu životu. To je obrovská změna.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Za úspěchem stojí i osobnosti jako Karel Handlíř, ředitel místní základní školy, který před dvanácti lety začal sám navštěvovat rodiny v sociálně vyloučených lokalitách a pomáhal jim zajistit lepší podmínky pro jejich děti.

Být starostou v pohraničí není podle Hradila jednoduché, ale zároveň je to práce plná smyslu. „Je to krásná, ale tvrdá práce. Je potřeba velké pochopení pro lidi, kteří mají jiné názory, a schopnost budovat komunitu i přes náročné podmínky,“ dodává.

Proč ještě Tomáš Hradil nerozdýchal kritiku od některých státních představitelů? Jak se Krnov dokáže vyrovnat s následky povodní? Jak udržet mladé lidi v Sudetech a jaké řešení nabízí inspiraci pro další regiony?

Poslechněte si celý podcast Crunch a zjistěte víc!