V 19. století stála u brněnského potoka Ponávka samota Červený mlýn. Celá oblast se v průběhu let proměnila, potok jí ale protéká stále a po někdejším stavení je pojmenovaná jedna ze zdejších ulic. Od 20. let minulého století zde vyrostla továrna na nábytek, která po přelomu milénia nekontrolovatelně chátrala. Místo tak bylo dlouho na seznamu nehostinných brněnských brownfieldů, ale v roce 2015 zde začal vyrůstat nový rezidenční projekt Ponavia rezidence. Developerovi se v jeho poslední dokončené etapě podařilo prodat většinu bytů i přes to, že brněnský trh nemovitostí nelítostně stagnuje.

Developerská společnost Trikaya, která za projektem Ponavia rezidence stojí, ho rozdělila do tří etap. První byla dokončena v roce 2016, druhá v roce 2020 a třetí teprve nedávno, na přelomu března a dubna 2023. Před realizací bylo nutné zbourat původní stavení, kde od roku 1920 působilo Tovární nábytkové a stavební stolařství Karel Slavíček a které bylo ve velmi špatném stavu. Ani jeho dispozice, ani statika tak neumožňovaly konverzi na bytové jednotky.

„Přesně tři roky po kolaudaci druhé etapy jsme dokončili další část projektu Ponavia rezidence. Jsme rádi, že se nám postupně daří přeměňovat dříve zanedbanou oblast s nevyužitým brownfieldem na novou moderní část města,“ říká Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

Foto: Trikaya

Ponavia rezidence je aktuálně nejprodávanějším projektem v Brně

Za návrhem projektu stojí ateliér A69 architekti, který se v nedávné době mimo jiné podílel také na části rozsáhlého brněnského projektu Nová Zbrojovka společnosti Property Group, v Praze se zapojil například do nově vznikající čtvrti Smíchov City developera Sekyra Group. Pro bytový komplex Trikayi zvolili architekti řešení, které podle jejich slov připomíná velkou zámořskou loď – snažili se mu vtisknout její lehkost a eleganci.

„Při práci s výrazem domu jsme se soustředili na potlačení pocitu opakování, velkého měřítka, anonymity. Architektonické řešení redukuje množství znaků bytových jednotek na fasádě, tedy oken a lodžií, naopak je sdružuje do větších celků. To umožňuje zmanipulovat měřítko domu do příjemnějších proporcí,“ dodává architekt Jaroslav Wertig z ateliéru A69.

Projekt se zařadil mezi aktuálně nejúspěšnější brněnské výstavby. Poptávka po nových bytech v Brně totiž od začátku roku 2022 klesá a v posledním kvartálu letošního roku se prodalo jen 95 bytů. Právě třetí etapa Ponavia rezidence byla ale podle developerské společnosti Trikaya, která se dlouhodobě věnuje analýze realitního trhu v Brně, nejprodávanějším projektem v jihomoravské metropoli. Ze 72 bytů je tak k dispozici už jen sedm.

„Navzdory ochlazenému nemovitostnímu trhu jsme se v případě našeho projektu Ponavia rezidence III setkali s poměrně velkým zájmem ze strany kupujících. V nabídce zbývá jen zhruba poslední desetina bytů, drtivá většina jednotek má již své majitele. Tento stav dobře ilustruje současnou situaci, kdy snížené poptávce lépe odolávají byty v energeticky udržitelných projektech a vyhledávaných lokalitách,“ popisuje Lamka.

Energeticky udržitelný aspekt Ponavii dodávají vápenopískové cihly, které se využívají při výstavbě pasivních a nízkoenergetických domů pro jejich dobré izolační vlastnosti. Objekt má navíc zelenou střechu, která přispívá k lepšímu klimatu v okolí stavby, a zavlažování zeleně okolo domu je prováděno dešťovou vodou z retenční nádrže. K rezidenci náleží také vnitroblok se zelení, jehož součástí je dětské hřiště.