Proměna elektrárny ve svatostánek kultury. V Trutnově se rýsuje nové Centrum současného umění

V květnu 2023 se otevře galerie Epo1. Pro umění zde bude vyhrazeno 3 400 metrů, půjde tak o jednu z největších soukromých uměleckých institucí v Česku.

Centrum současného umění Epo1

Foto: Epo1

V Trutnově v květnu 2023 otevře Centrum současného umění Epo1

0Zobrazit komentáře

Trutnovský podnikatel Rudolf Kasper koupil před deseti lety výrobní areál, jehož součástí je historická budova bývalé elektrárny. Původně měla posloužit pro rozšíření výroby Kasperovy strojírenské firmy, jenže nesplňovala potřebné podmínky. S manželkou Renatou se tak rozhodli, že podpoří trutnovskou kulturu a namísto hlučících strojů prostor zaplní současnou tvorbou domácích i zahraničních umělců.

Konverze první poříčské elektrárny z roku 1912 na galerii byla zahájena v zimě 2020. Pětipodlažní objekt od počátku představoval velkou výzvu, ale jak manželé Kasperovi, tak další zúčastnění se shodli na tom, že k němu chtějí přistupovat s respektem a zachovat co možná největší množství původních architektonických prvků, jakož i stávající vybavení a design.

Architektonické řešení má na starost náchodský Atelier Tsunami pod vedením Ing. Jana Řeháka a projektanta Ing. arch. Michala Ježka. Architekti se snažili navázat na industriální genius loci, rozhodli se tak přiznat potrubní rozvody tepla či střešní vazníky. Ze stavebních prvků se podařilo zachovat například původní schodiště, pohledové nýtované ocelové sloupy s probetonováním, část rozrastrovaných oken, světlík a ocelové konstrukce.

Revizí prošly také dva původní jeřáby. Jeden sloužil ještě v době provozu parouhelné elektrárny, druhý je z éry podniku Dukla, který v budově vyráběl nádrže a tlakové nádoby. Oba jsou nyní plně funkční a poslouží k přemisťování tisíce kilogramů vážících soch a dalších uměleckých děl – každý z nich má totiž nosnost deset tun.

Turbínová hala Epo1

Foto: Epo1

Těžištěm celého prostoru je turbínová hala, která zaujímá přibližně polovinu objektu

„Chtěli jsme pravdivě rozlišit staré a nové. Záměrem však nebyla, stejně jako v celém architektonickém pojetí galerie, exhibice toho nového, ale snoubení původního a soudobého. S pokorou k práci našich předků. A někdy i trochu s odvahou doplnit ke starším architektonickým vrstvám souznějící otisk doby naší,“ dodává Ježek.

Celá výstavní plocha se rozprostře na 3400 čtverečních metrech, bude tak patřit mezi největší soukromé galerie v Česku. Například nedávno otevřený výstavní prostor Kunsthalle situovaný v bývalé Zengerově transformační stanici na pražském Klárově zabírá 1300 metrů čtverečních. Ředitelem nově vznikajícího centra Epo1 je Jan Kunze, básník, muzikant, kurátor a dramaturg, který se v oblasti umění pohybuje téměř tři dekády.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Co se týče spolupráce s umělci, tak si předem žádné hranice neklademe. Budeme se maximálně snažit o kvalitní výstavní program a spolupráci s těmi nejlepšími v oboru. Současně chceme podporovat i mladé začínající umělce – jak v rámci sbírkotvorné činnosti, tak v rámci výstav a rezidencí,“ přibližuje Kunze.

Těžištěm celého prostoru je turbínová hala, která zaujímá přibližně polovinu objektu a stoupá do výšky 19 metrů. Bude tak moci poskytnout prostory velkoformátovým sochám a plastikám, pro které není v jiných galeriích místo. Ve druhé polovině objektu vznikne několik menších galerijních prostor.

Projekt počítá rovněž s vybudováním dvou bytů pro umělce, ve kterých budou moci nerušeně tvořit, součástí galerie budou též depozitáře, zázemí pro návštěvníky, knihkupectví, restaurační zařízení s menší kavárnou, prostor pro přednášky a v budoucnu také park vyhrazený pro sochy na přilehlém pozemku.

Nyní je již dokončena rekonstrukce turbínové haly a menší haly, ve které už proběhla výstava fotografií krajináře Jiřího Havla a kde se aktuálně koná výstava Ivany Štenclové. Nadcházející fáze počítá s opravením všech pěti podlaží cihlové budovy, včetně podkrovního sálu, a také s kultivací venkovních ploch a očištěním fasád původních budov areálu.

Epo1 jeřáb

Foto: Epo1

Důležitým původním prvkem je dvojice jeřábů s nosností 10 tun

Konverze bývalé elektrárny není prvním projevem podpory kultury ze strany podnikatele Kaspera. Jeho firma Kasper Kovo dlouhodobě spolupracuje s českými umělci, kterým poskytuje finanční podporu a také zajišťuje výrobu uměleckých děl dle jejich zadání. Z produkce firmy tak pochází například několik objektů od sochaře Michala Gabriela. Posledním dílem od renomovaného sochaře je pětimetrová socha Karla IV., která bude začátkem května slavnostně odhalena v Karlových Varech.

Manželé Kasperovi tak na začátku letošního března obdrželi Cenu České televize udílené v rámci ankety EY Podnikatel roku 2021 za dlouhodobou podporu kultury a umění v Královéhradeckém kraji. Loni dokončili rekonstrukci kaple svatého Josefa ve Slavětíně na Trutnovsku, která je zdobena drátěnými plastikami od sochařky Veroniky Psotkové.

Epo1 světlík

Foto: Epo1

Podařilo se zachovat rovněž unikátní světlík a část rozrastrovaných oken

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Ostrava má obrovský rozvojový potenciál. Může být i dvojkou v Česku, říká architekt Josef Pleskot

Architekt má k městům, kde pracuje, vztah jako lékař ke svému pacientovi, říká Pleskot. Sám se propsal do podoby Ostravy a Litomyšle.

Eliška NováEliška Nová

pleskot-mesto2

Foto: CzechCrunch

Uznávaný architekt Josef Pleskot je hostem našeho podcastu Město

0Zobrazit komentáře

Za svoji práci získal několik ocenění a řadí se mezi ty, kdo pozvedli současnou českou architekturu nejvíce. Především se však propsal do podoby několika českých měst. Josef Pleskot už dlouhé roky dotváří obraz Ostravy a jejích Dolních Vítkovic. Předtím se podílel na podobě Litomyšle.

„Poprvé jsem byl v Ostravě jako malý kluk, když jsme s tatínkem jeli na návštěvu k příbuzným na severní Moravu. Přestupovali jsme v noci na hlavním nádraží a pamatuju si, že jsem těma dětskýma očima viděl jen světla nad Ostravou. Rudé záře, plameny. Pro mě jako pro kluka od jihočeských rybníků to byl velký zážitek,“ vypráví Pleskot v novém díle našeho podcastu Město, který si můžete poslechnout v přehrávači níže nebo na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube.

Architekt revitalizoval areál Dolních Vítkovic, v nich divadlo Gong, Svět techniky, Bolt Tower, stojí za klubem Heligonka nebo za Zemědělským muzeem. Před nedávnem také navrhl lávku, která má propojit centrum s dolní oblastí. „Celá ta oblast je naprosto originální, a to pro celou Českou republiku. Vítkovice jsou velmi důležité i proto, že větší industriální památku nenajdete široko daleko u nás ani za hranicemi,“ líčí Pleskot.

Do roku 2031 nebo 2032 má centrum Ostravy s Dolními Vítkovicemi propojit také velká městská třída, po které budou moci jezdit tramvaje i auta, počítá se s alejemi i chodníky pro pěší. Vzniknout by tu měla celá nová čtvrť až pro sedm tisíc lidí. „Jsem přesvědčen, že Ostrava se odpíchla od svého dna. Konec industriální éry ji nepotopil a našla svoji identitu. Myslím, že v budoucnu má dokonce šanci být nejen třetím, ale klidně druhým největším městem v Česku. Má obrovský rozvojový potenciál,“ míní architekt.

Podobně se Pleskot před lety podílel také na identitě města Litomyšl. Je podle něj úplně jiná než Ostrava, zvláštně usazená v kontextu české historie. Město na hranici Čech a Moravy je už dlouho považováno za nejlepší příklad, jak pracovat s architekturou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Litomyšl po revoluci nezažívala žádné turbulence. Zdejší starosta věděl, co město potřebuje, co dělat. Nikdy tam ve volbách nezvítězili žádní negativisté, kteří by chtěli zničit to, co udělal někdo před nimi. Ze svého polistopadového vývoje nepromarnila ani rok,“ říká Pleskot s tím, že v Litomyšli strávil mnoho let a zná snad víc koutů než sami její obyvatelé.

Josef Pleskot má prostě města, ve kterých pracuje, velmi rád. „Když s nimi spojíte architektonickou práci, získáte k nim vztah podobný, jako má lékař ke svému pacientovi,“ míní uznávaný architekt.

Podcast Město s architektem Josefem Pleskotem si můžete poslechnout v přehrávači výše nebo na SpotifyApple PodcastechGoogle Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

  • Jak se dostal k práci na proměně Dolních Vítkovic?
  • Co dalšího by se v Ostravě mělo změnit?
  • Proč je důležité dolní oblast propojit s centrem?
  • Jak architekt nahlíží na památkovou péči?
  • Jak to, že získává ve městech, kde pracuje, čestná občanství?
  • A proč je tak úspěšná Litomyšl, další město, na jehož podobě se podílel?