Prošláply se k sedmi milionům. Boty od českých Skinners jsou druhou nejúspěšnější kampaní na Hithitu

Michaela Steinhauser a Petr Procházka naučili stovky tisíc lidí používat místo bot ponožky. Na svůj další projekt teď vybrali přes 7,5 milionu.

Iva BrejlováIva Brejlová

skinners

Foto: Skinners

Petr Procházka, spoluzakladatel značky Skinners

0Zobrazit komentáře

Pořádně se do toho obuli. Když chtěli naučit Čechy používat místo bot ponožky, povedlo se jim to, a ještě u toho našli zákazníky i v zahraničí. Třeba takové, kteří obouvají ponožky na bostonský maraton. Jen o něco málo víc než před měsícem firma Skinners představila svůj nový produkt, kterým jsou barefootové boty. S tím, že k obouvání „naboso“ už beztak přesvědčila stovky tisíc zákazníků, si šla otestovat zájem na Hithit. Z kampaně se stal druhý nejúspěšnější projekt na českém crowdfundingovém portálu.

Firma na svoje plánované boty vybrala víc než 7,5 milionu korun, splněno by přitom měla, kdyby od lidí získala 500 tisíc. Což znamená, že je přesně na 1 376 procentech toho, co vůbec chtěla. Kampaň se tak stává druhou nejúspěšnější: zařadila se pod internetovou televizi DVTV, která si před dvěma roky na tomtéž portálu připsala 9,7 milionu korun. A z pomyslné stříbrné příčky sešoupla Železnou kouli, projekt, který se popisuje jako fitness lovebrand a který si připsal 6,7 milionu.

„Především poslední dva dny je to úplný nesmysl,“ kroutí hlavou Petr Procházka, jeden ze dvou spoluzakladatelů značky Skinners, když hovoří o tom, jak čísla naskakovala. Sám si je dopředu netroufl odhadnout. I když má on i firma s kampaněmi zkušenosti, v turbulentní době si výsledkem nebyl jistý. Tým ale uspořádal interní tipovací soutěž. „Myslím, že naprostá většina čísel byla překonána a zůstala jen ta, která lidi říkali spíš ze srandy,“ dodává.

Firma je své zákazníky na crowdfundingové platformě zvyklá oslovovat. Příprava kampaně trvala několik týdnů, například i scénář k videu Procházka napsal sám. Podobně už ve Skinners našli odbyt pro své ponožkoboty: napůl ponožky, napůl boty, které se dají srolovat, kdysi zaujaly už ve Vodafone Nápadu roku. A nakonec si našly stovky tisíc zákazníků. Jen za loňský rok jich firma prodala 240 tisíc párů a tržby tak zvláštní produkt vytáhl na 135 milionů korun.

skinners_2x

Foto: Skinners

Michaela Steinhauser a Petr Procházka, spoluzakladatelé Skinners

Do barefootových bot se společnost pustila s tím, že jí aktuální nabídka na trhu nepřijde ani vizuálně hezká, ani dostatečná. Cílem bylo nabídnout boty, které lidi osloví už svým vzhledem: podle Skinners je to jedna z věcí, která lidem na barefootových botách vadí. Ty z dílny brněnské společnosti nemají „vypadat jako rozpláclá kačení noha“.

Tým pod Procházkou a Michaelou Steinhauser si spočítal, že aby mohli rozjet výrobu barefootových bot založenou na vlastních střizích i materiálech, potřebuje miliony. Pro firmu ideální podmínky k výrobě našli v Portugalsku, a tak do přípravy kampaně zasahovalo několik letů právě tam, kde Procházka řešil vývoj a výrobu bot.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Barefooty zájemcům z Hithitu má firma doručovat na podzim. Jsou to asi dva tisíce lidí a něco mezi třemi a čtyřmi tisíci párů bot. Není to prý číslo, které by vyžadovalo nafouknutí firmy. Peníze podle Procházky umožní rychleji škálovat produktové portfolio. Případně získat víc strojového vybavení, a tedy nezávislost v byznyse.

V Portugalsku už máme zarezervované první výrobní termíny na konec září, na kterých budeme osobně přítomni i s vlastními experty a soudním znalcem. Klíčovým dílem jsou ale formy na podešve, které jsou nyní ve výrobě,“ dodává Procházka.

skinners

Výroba Skinners bot

Společnost pro ně v Česku navrhovala 3D data a v zahraničí je jen „protáhli“ přes konstruktérské programy. Některé z částí konstrukcí se tak musely ještě upravovat tak, aby byly podle původních návrhů. Podešve jsou teď na výrobě ve slévárně. Pak se přesunou do kompletační fabriky.

Skinners jsou teď co do projeveného zájmu od budoucích zákazníků zároveň vůbec nejvýš v obuvnické kategorii. O tento způsob prodeje mají podle čísel lidé zájem. Svůj úspěch na platformě si připsaly už dřív Vasky (vybraných 5,5 milionu) i barefoot konopné tenisky Bohempia (skoro čtyři miliony).

A mimo tuto kategorii se Procházka raduje například i z toho, že Skinners překonaly českou hru Bulánci, která chtěla tutéž částku – 500 tisíc korun – a na Startovači skončila se 7,3 milionu.

Lákaly ho finance. Tak při škole založil firmu a teď českým byznysmenům financuje nemovitosti

Michal Dědek začínal obchodováním na kapitálových trzích. Pak přidal nemovitosti i startupy a dnes jeho skupina počítá obraty ve stamilionech.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

michal-dedek1Story

Foto: SFG Holding

Michal Dědek, spoluzakladatel SFG holding

0Zobrazit komentáře

Pokud se díváte z okna šestého patra jedné z výškových budov na pražském Pankráci, sledujete tamní panorama a kouká u toho na vás malý býček, velký barevný kohout a podivně zahnutá volavka, pak pravděpodobně stojíte v kanceláři Michala Dědka. Náhodou se tam nicméně dostat nemůžete, vpustit vás může díky svému otisku prstu jen sám její hlavní obyvatel. Právě odsud, z pohodlného křesla za velkým monitorem, ovládá Dědek svou skupinu SFG, která se mimo jiné specializuje na financování nemovitostí.

Do hlavního města se dnes dvaatřicetiletý Michal Dědek dostal v roce 2008. Do té doby vyrůstal v Ústí nad Orlicí, kde se dostal v patnácti letech do čela tamní malé marketingové agentury. „Za dva měsíce jsem dostal kytaru a osm tisíc,“ vzpomíná dnes s úsměvem na své začátky v byznysu. K podnikání a hlavně k financím ho to vždycky táhlo. Proto se přihlásil na Vysokou školu ekonomickou a ještě při škole začal pracovat pro nejmenovanou brokerskou firmu. Tam ale příliš dlouho nevydržel.

„Když to řeknu natvrdo, byla to těžká okrádačka klientů,“ popisuje Dědek nepříliš dobré zkušenosti. Obchodování na finančních trzích ho však bavilo, a tak se po pár měsících sbalil a v devatenácti letech si založil vlastní firmu, kde to chtěl začít dělat víc férově. Přiznává, že s sebou přetáhl i několik kolegů z předchozího působiště a tím odstartoval svou podnikatelskou dráhu. „Když to začneš dělat férově, zjistíš, že to nefunguje tak dobře, a tak jsme museli přidat i další aktivity, aby to celé dávalo ekonomický smysl,“ dodává s úsměvem na tváři.

Do jaké nemovitosti mám vložit úspory?

Základy dnešního SFG Holdingu byly položeny. V roce 2011 ale Dědek začínal se společností Finin Group, která působila jako finanční zprostředkovatel na kapitálových trzích. Na obchodech s akciemi dokázal sobě i svým klientům vydělat první slušné peníze a rozmýšlel, jak s nimi naložit. Osudovým se mu stala návštěva společnosti Success IN, která se specializovala na hypoteční úvěry a financování či investice do nemovitostí. Dědek totiž chtěl investovat své úspory.

michal-dedek3

Foto: SFG Holding

Michal Dědek, spoluzakladatel SFG holding

„Pamatuji, jak jsem k nim v roce 2015 nakráčel s tím, že mám k dispozici milion eur a potřebuji poradit, do jaké nemovitosti investovat,“ vzpomíná Dědek. Tehdy mu radila Tereza Kouklová, zakladatelka Success IN, se kterou se nakonec dal do řeči nejen o jeho první investici do nemovitostí, ale také o byznysu. O tři roky později spolu nakonec spojili i své firmy, a tak vznikl SFG Holding, neboli Success Finin Group. V něm má dnes Dědek sedmdesátiprocentní podíl, zbytek drží jeho byznysová partnerka Kouklová.

Rodák z Ostravy tehdy neřešil investice do nemovitostí jen pro sebe, ale také pro své klienty. „Trh se postupně měnil, lidé chtěli diverzifikovat svá portfolia i mimo kapitálové trhy, a tak jsme se pustili do nemovitostí,“ popisuje. Spojením obou zmíněných firem se tak daly dohromady služby ve finanční oblasti, ať už jde o consulting, úvěry, investice, či pojištění, a v developmentu s nemovitostmi, kde holding jednak sám investuje a jednak zajišťuje financování pro své klienty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Právě projektové financování velkých developerských projektů dnes hraje v byznysu SFG zásadní roli. Loni zajistili Dědek a spol. úvěry za tři miliardy korun, přičemž největší úvěr byl ve výši 1,2 miliardy. Na první pohled nemusí dávat smysl, aby si lidé chodili pro úvěry právě k Dědkovi, protože si za jejich zprostředkování bere mnohdy vyšší provizi, než kterou vidíme třeba u bank. „Kdyby se to ale našim klientům nevyplácelo, tak za námi nechodí,“ krčí rameny spoluzakladatel finančně-investičního holdingu.

A proč tedy vlastně za Dědkem chodí i známí čeští miliardáři, když potřebují zafinancovat stavbu nového domu nebo chalupy? „Mohou jít samozřejmě za svým privátním bankéřem, jenže rychle zjistí, že to není tak jednoduché, jako když si jdete do banky půjčit půl milionu. Na stamilionové úvěry je náročný a dlouhý proces, je potřeba spousta papírování a může to celé trvat klidně několik měsíců,“ vysvětluje Dědek. Jeho firma dokáže celý proces zkrátit. Úvěr na 150 až 200 milionů korun prý může trvat i osm až dvanáct měsíců, v SFG to zvládnou za dva.

sumava-sfg

Foto: SFG Holding

SFG rekonstruuje areál ROH v šumavské Benešově Hoře

Navíc to podle Dědka není jen o rychlosti. Důležité jsou také podmínky, které si žadatel o úvěr dokáže vyjednat. „Dokážeme třeba po dobu dokončení developerského projektu odložit splátky, které pak můžete zaplatit až nakonec. Firmy často ani nevědí, že je něco takového možné, přitom jim to zásadně pomáhá s cash flow,“ říká Dědek. Na rozdíl od klienta, který si jde pro takový úvěr poprvé a banka ho nezná, má SFG s vybranými bankami navázané dlouhodobé vztahy. Dokáže se tedy dostat na lepší podmínky a zároveň ví, co bankéři pro úspěšné a rychlé vyřízení žádosti potřebují.

A když už bylo SFG nemovitostem tak blízko, pustilo se před časem i do vlastního developmentu. Tři projekty už jsou zrealizované, například činžovní domy v Kralupech nad Vltavou nebo v Praze 6, dalších pět se staví. Mezi nimi i zrekonstruovaný areál ROH v šumavské Benešově Hoře, který letos nabídne celkem 45 apartmánů.

„Před pár lety byl ideální čas začít. Trh šel tak nahoru, že nebylo co zkazit a mohli jsme se učit. Přestalo nám totiž dávat smysl investovat do cizích projektů, tak jsme si je začali dělat sami,“ říká Michal Dědek s tím, že se zaměřuje pouze na rezidenční stavby. Jen v nemovitostech má mít aktuálně v portfoliu zhruba 600 milionů korun, ale zčásti zatím jen na papíře, cena se navíc pořád mění.

Startupy objevil i díky Leoši Marešovi

Jelikož SFG Holding oficiálně vznikl teprve v roce 2019, v rámci hospodářských výsledků se prý zatím podle Dědka není příliš čím chlubit. Obrat celého holdingu se nicméně pohybuje řádově ve stovkách milionů korun a do budoucna bude záležet i na tom, jak se budou dařit další developerské projekty. Aby toho ale neměl věčně usměvavý podnikatel málo, poslední významnější nohu jeho aktivit představují investice do startupů. K těm se prý dostal tak trochu náhodou a hned dává k dobru vtipnou historku.

„Jel jsem tehdy do školy a Leoš Mareš v Ranní show na Evropě 2 mluvil o dvou bláznech, co vyrábějí tyčinky ze cvrččí mouky. To mě zaujalo. Na přednášce jsme se pak ten stejný den neuvěřitelnou náhodou o stejném projektu bavili. Řekl jsem si, že do toho musím investovat,“ vzpomíná Dědek. Tak se sešel se zakladateli tuzemského startupu Sens, s nimiž se domluvil na menší investici. Před dokončením dealu však odjel do Spojených států, a když se vrátil, zjistil, že si Daniel Vach s Radkem Huškem mezitím plácli s Karlem Janečkem.

michal-dedek4

Foto: SFG Holding

Michal Dědek, spoluzakladatel SFG holding

Nakonec se Dědek s inovátory na poli využití cvrččí mouky domluvil, že peníze vloží do jejich dalšího projektu, velké cvrččí farmy v thajském městě Čiang Mai. Dnes už jsou oba projekty spojené do jedné firmy, do níž vedle Dědka a Janečka investovaly také fondy Presto Ventures a Reflex Capital Ondřeje Fryce a historicky také pražský inkubátor UP21. S Janečkem se pak – opět shodou náhod – Dědek potkal také u investice do vzdělávacího startupu Edhance.

„Kamarádi a mé okolí si často myslí, že investuji společně s Karlem Janečkem. Je až z podivem, že nás přitahují podobné projekty. Fakticky jsme se spolu viděli všehovšudy pouze jednou a investice spolu opravdu nijak nekoordinujeme,“ doplňuje Dědek. Jako velmi dobře našlápnuté zmiňuje také projekty ETW a NutrititionPro.

První jmenovaná firma z Nelahozevsi umí jako jedna z mála na světě ze špinavých obalů udělat nové, druhá zase řeší krabičkové diety a rychle roste. V obou má investici i Michal Dědek (ve druhé opět s Janečkem) a věří, že v nich své peníze jednou dobře zhodnotí. „Startupová část je obvykle buď nula, nebo nesmysl. Žádný exit jsem zatím neprovedl, takže na výsledek si budeme muset počkat,“ doplňuje Dědek, který do startupů proinvestoval takřka sto milionů korun. Jeho želízkem v ohni je také startup Buildiro.