První recenze Napoleona chválí. Historický spektákl od Ridleyho Scotta diváky překvapí i ohromí

Za týden do kin dorazí historický velkofilm Napoleon od režiséra Gladiátora. Diváci se mohou těšit na velkolepé bitvy, ale také vztahové drama.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

napoleon_1

Reprofoto: Sony/YouTube

Joaquin Phoenix jako Napoleon ve stejnojmenném filmu Ridleyho Scotta

0Zobrazit komentáře

Blíží se konec kalendářního i filmového roku, a s tím rychle přichází také jeden z jeho možných vrcholů. Už za týden se na velkých plátnech v Česku představí novinka režiséra Gladiátora Ridleyho Scotta, historický velkofilm Napoleon o životě a vojenské kariéře slavného vojevůdce. V zahraničních médiích teď začaly vycházet první recenze. A byť místy prezentují poněkud smíšené názory, obecně slibují, že diváci se mohou těšit na akcí nabitou, na působivost spíš než historickou přesnost zaměřenou podívanou.

Napoleon začíná v první polovině 90. let 18. století, v době obléhání Toulonu. Právě to se stalo prvním významnějším vojenským úspěchem tehdy ještě mladičkého Napoleona Bonaparteho, který se v minulých letech už prokázal jako velice dobrý voják a dotáhnul to až na rank kapitána ve francouzské armádě. V následujících letech rychle stoupal vojenskou hierarchií s tím, jak hromadil vyhrané bitvy.

Jeho ambice ale sahaly mnohem dále. Necítil se být jen skvělým válečným stratégem, ale vyvoleným člověkem, kterému je souzeno dosáhnout velkých věcí. Takové myšlení ho dostalo až do role francouzského císaře, na něhož se po zorganizování převratu v zemi sám korunoval. Toto období, stejně jako to, co mu následovalo, představuje hlavní část Scottova filmu. Důležitou roli ale hraje také Napoleonův vztah s milenkou a později ženou, Joséphine de Beauharnais.

Podle prvních zahraničních recenzí Scott, respektive scenárista David Scarpa, v 157 minut dlouhém Napoleonovi dává Joséphine poměrně mnoho prostoru. Právě kontrast mezi tím, jak se Bonaparte orientoval na bitevním poli a jak naopak selhával v milostném životě, je jedním z těžišť snímku. Nemalá část diváků si ovšem jistě nejvíce zapamatuje ztvárnění šestice bitev, v nichž Bonaparte velel.

V tomto ohledu kritici podotýkají, že by diváci od filmu neměli očekávat přílišné dbaní na historickou přenost – ať už jde o kostýmy nebo detaily z bitevních polí, zpracovat je co nejvěrněji nebylo primárním cílem filmařů. Internet už dříve obletělo video z TikToku, v němž historik Dan Snow kritizoval, že vojevůdce nikdy nestřílel na pyramidy nebo že Marie Antoinetta při popravě jednak neměla dlouhé načechrané vlasy, jednak její smrti Napoleon určitě nepřihlížel.

Ridley Scott měl na tuto kritiku v rozhovoru pro magazín The New Yorker jednoduchou reakci: „Nemáš nic lepšího na práci?“ V některých ohledech nicméně tvůrci filmu na skutečnost dbali – server Variety například popisuje, jak se snažili co nejlépe replikovat vojenské techniky použité u bitvy u Waterloo nebo jak studovali rozdíly mezi nabíjením francouzských a britských zbraní.

Nejpozitivnější komentáře směrem k Napoleonovi putovaly od kritika deníku The Guardian Petera Bradshawa. Ten na filmu ocenil hravost, s jakou k němu Ridley Scott i představitel slavného vojevůdce Joaquin Phoenix přistoupili. Místo snahy o podávání velkých dějin a hlubokých významů jim přitom viditelně šlo o vzrušující podívanou, pro niž jsou klíčové jak herecké výkony, tak skvěle zpracované scény bitev.

Phoenixovo herectví vyzdvihuje také recenzentka magazínu Empire Catherine Brayová. V kombinaci se Scottovou režií a scénářem Napoleon nepůsobí ani tak jako zásadní historická postava, ale jako obyčejný muž, který si po velkém gestu políbení své rodné země musí trochu trapně otřít písek ze rtů. Film je zajímavý v tom, jak má tendenci epické dějiny plné patosu různými způsoby podrývat, až si z nich možná tak trochu utahovat.

Napoleon

Foto: Falcon

Vanessa Kirby a Joaquin Phoenix ve filmu Napoleon

Jiné recenze, z většiny pozitivní, se rozdílně zaměřují buď na pochvalu epické výpravy, jaká se dnes jinde prakticky nevidí, vztahové dynamiky mezi Napoleonem a Joséphine (již ztvárnila Vanessa Kirby), nebo nezvykle neseriózního pojetí, které balancuje mezi vahou dějin a humorem. Bonaparte v něm není ani tak vojenský génius jako spíš patetický tyran.

Právě jistou rozpolcenost ale někteří novináři vnímají také negativně. Na jedné straně jsou ti, podle nichž si Scott ukousl příliš velké sousto a nezvládl všechny aspekty filmu udržet pohromadě ve funkčním celku, na jiné výsledek působí jako nepříliš zábavná lekce historie a jiným zase jakoby chyběl velký kus kontextu.

Ten možná přijde v režisérské verzi, která má časem vyjít exkluzivně na streamovací službě Apple TV+. Režisér v dřívějším rozhovoru řekl, že pracuje na více než čtyřhodinohém sestřihu Napoleona, který by v kinech pochopitelně vyjít nemohl. Teď se snímek každopádně chystá na velká plátna – v Česku ho v kině poprvé uvidíme 22. listopadu.