Prvorepubliková vila má nyní podlahové topení. Z minulosti zbyl pokojík, kam se jde jako do bazénu

Zatímco jiné vily v ulici Na Hřebenkách novou dobu nepřežily, tahle se jí přizpůsobila. Prvorepublikový dům má někdejší kouzlo i moderní vybavení.

Eliška NováEliška Nová

vila-pod-vrskem-12

Foto: No Architects

Prvorepubliková vila Pod Vrškem

0Zobrazit komentáře

Kdysi to byla ulice plná honosných a zářivých vil. Dnes většina chátrá. Některé se mají bourat, o což se vedou vášnivé spory. Jedna vila Na Hřebenkách nedaleko Strahova ale znovu září. Na projektu s názvem Pod Vrškem pracovalo studio No Architects a výsledek skoro bere dech.

„Majitelé původně měli představu, že to asi zvládnou sami s konzultační výpomocí svého kamaráda. Nás přizvali již po zahájení oprav – otlučené omítky, vytrhané podlahy – když si uvědomili, že potřebují dalšího profesionálního partnera. Dům v takovém stavu se dá jen velice špatně zaměřit, takže to bylo trochu dobrodružství,“ vypráví pro CzechCrunch Jakub Filip Novák ze studia No Architects.

Studio připomíná, že jižní svahy prvních velkých předměstí Prahy vždy lákaly k noblesnímu rezidenčnímu bydlení. Šlo ale o typovou výstavbu s prudkými střechami, ostentativní kamennou podezdívkou a nadbytečnými cihelnými obklady. „Mnozí proroci skvělého průmyslového světa jim nedávali naději na víc než jednu generaci. Autory původní generické nostalgie pozdně prvorepublikových vil na rozdíl od mnohých avantgardních modernistů ani neznáme, ale i po více jak sto letech jim rozumíme,“ uvádí ateliér.

vila-pod-vrskem-4

Foto: No Architects

Vila změnila s rekonstrukcí dispozice

„Lidé si tu domy budovali v historizujících slozích prostě proto, že chtěli mít pocit, jako by zde byly odjakživa. Aby sem s nimi mohli snáze zapustit kořeny i oni a jejich domácnosti. Dnes je původní sen skutečností,“ dodává.

Hrubá podlahová plocha rekonstruované vily má nyní 245 metrů čtverečních. Architekti měnili půdorys, změnou dispozice došlo k přímému propojení kuchyně se zahradou. K původnímu historickému domu pak přistavěli ještě novostavbu. A v ní dva pokoje s koupelnou. Jednoduše proto, že prostor ve vile nevyhovoval současným potřebám. Architekti ale zároveň říkají, že přestože byla nutná kompletní rekonstrukce, dům spíše vyčistili.

Dohromady jsou tak teď ve vile tři koupelny a o topení se stará tepelné čerpadlo na bázi vzduch-voda. V přízemní části domu je podlahové topení, zato v suterénu, kde je fitness, a v patře, kde jsou ložnice a šatna, jsou topná tělesa. „Samozřejmostí je pak hospodaření se zachytávanou dešťovou vodou nebo sofistikovaná elektroinstalace zahrnující bezpečnost i uživatelský komfort,“ popisuje studio.

V objektu pak přidali také jedny speciální dveře, prý do dětského světa. „To jsou ty podivně nízké dveře nad schodištěm do malinkatého pokojíčku. Jde o původně stavební dutiny vzniklé prvotním tvarem střechy nad vstupem. Po otevření dveří má ten pokojíček dno níž než chodba, leze se tam jako do bazénku a děti si je vystlaly peřinami,“ říká Novák.

vila-pod-vrskem

Foto: No Architects

Vilu v ulici Na Hřebenkách rekonstruovali No Architects

Celý interiér je inspirován Japonskem, ale také Velkou Británií. Zatímco země vycházející slunce je spíš v přízemí, na konstrukci knihovny, stolu a lavic nebo v členění zasklení, strohosti posezení a hladkých dveřích, druhé patro je s táflováním a barevnými radiátory zase víc do Anglie.

Zatímco vila Pod Vrškem září novotou, jí podobné už jsou nenávratně pryč. Z Hřebenek zmizelo už několik prvorepublikových vil. O dalších se vedou vášnivé debaty. Jenže i v tomto případě má mince dvě strany, a tak by se rekonstrukce, kterou provedli Na Hřebenkách No Architects, nemohla provést takhle, pokud by nad ní památková ochrana bděla.

vila-pod-vrskem-2

Foto: No Architects

Hrubá podlahová plocha je nyní 245 metrů

„Bourat domy je principiálně zcela v pořádku. Problém je, čím je nahrazujete, co tím ztrácíte a jaký nový koncept vytváříte. Památkově chráněná vila je také v pořádku. Slabým místem je ale u nás kapacita a personální možnosti památkové péče jako profesionálního partnera v procesu navrhování,“ uvádí Novák s tím, že role památkářů má sklon sklouzávat spíš k roli cenzora.

Konkrétně ve vile Pod Vrškem byl podle něj například problém s otevřením kuchyně do zadní části zahrady novým východem a kruhovými schody. Stejně tak s novými dispozicemi nebo rozšířením a srovnáním výšek u otvorů v nosné zdi. Ochrana v případě této vily navíc podle Nováka není na místě, protože v ní nebylo co konkrétního chránit.