Psychologie úspěšného startupisty: Mluvme o chybách aneb jak pracovat se strachem ze selhání
Milan Pavlíček, psycholog & HR manažer
Univerzální recept na úspěšný startup neexistuje. Musí toho secvaknout vícero a nejde pouze o skvělý nápad, jeho perfektní realizaci a dostatek peněz. Zásadní je také psychologická stránka věci, na niž se často zapomíná. Ať už jste začínající podnikatel a právě si stavíte vlastní firmu, nebo do dravého týmu naskakujete, brzy zjistíte, že nelze hledět pouze na výkon, ale je třeba také řešit další aspekty, aby firma úspěšně fungovala.
Ve spolupráci se startupem Soulmio Simony Zábržové, jehož vizí je přinést psychickou pohodu do celé společnosti a pomáhá s tím zatím hlavně firmám, jsme proto spustili velký seriál nazvaný Psychologie úspěšného startupisty, v němž se s předními odborníky postupně podíváme třeba na to, jak podpořit své psychické zdraví, jak předcházet syndromu vyhoření nebo jak ve firmě zavést program péče o psychickou pohodu.
Ve třetím díle píše psycholog a HR manažer Milan Pavlíček o tom, proč je důležité mluvit o chybách a jak pracovat se strachem ze selhání, který může startupistu provázet prakticky na každém kroku.
***
Hned v úvodu si záměrně vypůjčím citát mistra Yody z kultovního filmu Star Wars: Poslední z Jediů: „Nejlepší učitel selhání je.“ Nabádá jím jednoho z hrdinů sci-fi ságy Luka Skywalkera, aby své žáky učil i ze svých chyb. A je jasné, že nemusíte být právě znalci série Star Wars, abyste pochopili, jak zásadní jeho myšlenka je.
Založení startupu patří mezi nejrizikovější věci, do kterých se ve svém životě můžete pustit. Jdete do toho naplno nejen profesně, ale i osobně, navíc s vidinou nejasného výsledku. A od samého začátku se tak můžete potýkat s nejrůznějšími výzvami, překážkami, ale i strachy.
Tlak na výkon a stres nám brání být šťastnými
Mnoho z nás vyrůstalo v prostředí, kde se chyby netolerovaly. Ať už to bylo ve škole, v zájmových kroužcích, nebo v rodině. Všudypřítomný tlak na výkon, ale i trest, pokud jsme selhali, nás nutil podávat vysoké výkony za všech okolností.
I proto si spousta z nás v sobě nese nedostatečný pocit vlastní hodnoty a naše vnitřní dítě stále touží po pochvale, kterou nikdy nedostalo (a nedostane). Není výjimkou, že i když na společenském žebříčku stoupáme stále výš, a stejně tak stoupá i náš socioekonomický status, vnitřně máme ke spokojenosti pořád stejně daleko jako na samém začátku pracovní kariéry.
Tak moc toužíme po úspěchu, že si odpíráme pocit pohody a štěstí na dobu, až toho úspěchu dosáhneme. Jenže ono je to s tím úspěchem a pocitem štěstí přesně naopak, jak píše ve své knize The Happiness Advantage Schawn Achor, který strávil dvanáct let tím, že sledoval, co dělá šťastnými lidi na Harvardově univerzitě.