Ráda čte Asimova a zná se s prvním kyborgem. Chcete poznat člověka? Dejte mu do ruky AI, říká právnička

Alžbětu Solarczyk Krausovou zkoumání umělé inteligence a práva zavedlo do Belgie i Izraele. Díky tomu mimo jiné zvládá devět jazyků.

Jiří BlatnýJiří Blatný

szcolarcykRozhovor

Foto: Tomáš Nosil

Alžběta Solarczyk Krausová, právnička a zakladatelka Respectful AI

0Zobrazit komentáře

Inteligentní roboti a chytří asistenti s hlasem jako z oscarového filmu… Občas to vypadá, že žijeme ve světě z pera hollywoodských scenáristů. „Když jsem v roce 2009 vyučovala právní aspekty ovládání přístrojů lidským mozkem, brain-computer interfaces, měli mě na univerzitě za blázna,“ říká pro CzechCrunch právnička Alžběta Solarczyk Krausová, která zkoumá technologie z právního pohledu. Od zmíněného roku ale uběhl nějaký čas a to, co se zdálo šílené, je teď realitou. Umělá inteligence v ní kromě pozitiv skrývá i problémy, jak podle právničky ukazuje i její oblíbený žánr: science fiction.

Umělá inteligence nás podle Solarczyk Krausové „nutí zamýšlet se nad tím, v jaké společnosti chceme žít“. Zamyslela se i Evropská unie, jejíž členské státy na konci května finálně potvrdily nová pravidla pro fungování AI v podobě Aktu o umělé inteligenci. Ten rozděluje technologii do několika kategorií podle rizika použití. Mezi těmi, které přímo zakazuje, jsou třeba systémy určené k podprahové manipulaci nebo biometrickému třídění lidí podle genderu, sexuální orientace či politického přesvědčení.

Solarczyk Krausová byla blízko vyjednáváním o Aktu o AI. Byla členkou Expertní skupiny pro odpovědnost a nové technologie při Evropské komisi nebo expertkou za Česko při vyjednávání návrhu doporučení na etiku umělé inteligence UNESCO. Zákon se v Evropě řešil od roku 2021, tedy i během českého předsednictví v roce 2022. Nyní je hotovo pod dohledem Belgie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K zemi Beneluxu má Solarczyk Krausová blízko. Působila na tamní Katolické univerzitě v Lovani a zůstala tam i poté, když si na dálku dělala doktorát na Masarykově univerzitě v Brně. Z Belgie se přesunula do Izraele a ze zahraničních zkušeností teď těží. Jeden příklad za všechny: ovládá devět jazyků a ve třech z nich – angličtině, holandštině a hebrejštině – přednáší.

Nedávno se navíc z akademické půdy vrhla i do byznysového světa, když si, jak říká, splnila sen založením poradenské firmy Respectful AI. Chce v ní společnostem i jednotlivcům zajistit, že se jim z umělé inteligence nezamotá hlava. V rozhovoru pro CzechCrunch vypráví i o tom, jaké ponaučení pro dnešek plyne z dávných sci-fi knih Isaaca Asimova nebo jaké bylo setkání s prvním kyborgem na světě, jehož příběh navíc tak trochu souvisí s Českem.

Nedávno společnost OpenAI narazila, když hlas modelu její umělé inteligence nápadně připomínal hlas herečky Scarlett Johansson z filmu Her. Viděla jste ten snímek?
Žánr sci-fi mám moc ráda, ale ten jsem zrovna neviděla.

Jaký konkrétní film nebo knihu máte ráda?
Fascinuje mě seriál Black Mirror. Jeho tvůrci ukazují, jak je možné technologie využít i zneužít. A hodně mě formovala kniha Roboti a Androidi, což je soubor povídek, které vykreslují různé scénáře související s umělou inteligencí. Jedním z nich je, že se vloží lidský mozek do robota. O tom jsem mimochodem psala svou disertační práci: právní aspekty robotů s biologickým mozkem. Také Dvěstěletý člověk Isaaca Asimova je naprosto úžasný. Ptá se tam na podstatu lidství. Robot v knize získá hodně peněz, nechá si vyměnit součástky za biologické orgány a chce být uznán za člověka. To ale lidé odmítnou. Za člověka je uznán až v momentě, když si dobrovolně poškodí mozek a začne umírat. Takže je to smrtelnost, která nás odlišuje od strojů.

Roboti s lidskými mozky, to zní také jako sci-fi. Byť je pravda, že technologie napojené na člověka jsou stále běžnější.
Technologie robotů s biologickými částmi se vyvíjí už od roku 1999, kdy první experiment propojil nervovou soustavu mihule mořské s robotem. Dnes už máme roboty, kteří mají mozek z krysích neuronů, a lze udělat i to, že vnoříte lidský mozek do robota. Většinou to funguje tak, že vezmete kmenové buňky z pokožky a vytvoříte z nich lidské neurony. Takovému výzkumu se hodně věnují ve Spojených státech. Já jsem se s ním seznámila díky lidem z Technionu, Izraelského technologického institutu, který je hned vedle Haifské univerzity, kde jsem se v rámci studia zabývala i takzvanými brain-computer interfaces, kdy snímáte mozek člověka a pomocí toho ovládáte přístroje.

altman-x-johansson

Přečtěte si takéScarlett Johansson vs. OpenAI. Herečce vadí hlas umělé inteligenceScarlett Johansson vyrazila do boje proti OpenAI. Vadí jí hlas umělé inteligence, firma ho radši stáhla

Čili technologie na způsob mozkových čipů od Neuralinku Elona Muska a dalších firem?
Přesně tak. Když jsem v roce 2009 vyučovala právní aspekty brain-computer interfaces, měli mě na univerzitě za blázna. Jsou známé experimenty, kdy se propojil člověk s opicí, opici se vypnula část mozku, která ovládá ocas, a člověk napojený na její nervovou soustavu ovládal její ocas. Nebo opici napojili na robotickou paži a ona se s ní naučila loupat banán. Dnes už je to ale velmi aktuální a lidé navrhují nová lidská práva související třeba s monitorováním mozku: právo na kognitivní svobodu, tedy neovlivňování mentálních procesů, právo na soukromí myšlenek, právo na mentální integritu, čili zákaz ovládání mozkových implantátů z vnějšku, a právo na psychologickou kontinuitu, tedy na to, aby vám někdo nemazal a nevkládal vzpomínky. Dokážeme dnes totiž z člověka udělat flash disk, ideální pro špiony.

Do toho jsem se také setkala s profesorem Kevinem Warwickem, který je prvním kyborgem na světě. Nechal si nejprve voperovat RFID čip (technologie, na které fungují třeba bezkontaktní platby – pozn. red.) do ruky, a když chodil po univerzitě, otevíral si dveře a podobně. Pak si nechal udělat vývod z ruky napojený na robotickou paži. Nakonec se nechala operovat i jeho žena Irena, která je mimochodem z Česka, takže polovinu času trávili v Praze na Žižkově, polovinu ve Velké Británii. Tím, že byli s manželkou propojeni různými implantáty, zažívali hrozně zvláštní pocity. Když třeba Kevin pohnul rukou, Ireně v té její prý několikrát škublo.

Vidím, že bychom se o robotice mohli bavit dlouho. Jak u vás zájem o taková témata začal?
Odmala mě zajímala věda, lidská mysl a poznání. Věci, které nemají hmotnou formu. Byla jsem snílek. Rodiče mě ale nasměrovali na studium práv, abych se dostala i do praktické roviny. V rámci studia jsem si mohla vybrat zaměření a zvolila jsem komunikační a informační technologie. O science fiction a o posouvání hranic už jsme mluvili, AI tak byla přirozená volba.

Na druhou stranu se toho ale i tak trochu bojím. Jak se říká, s velkou mocí přichází velká odpovědnost. Bohužel sice vidíme překotný vývoj AI, ale vedle toho sledujeme, že se jako lidstvo nevyvíjíme dostatečně rychle morálně. Dokážeme technicky více než eticky a morálně. Navíc tím, jak je AI rozšířená, je odpovědnost nutná nejen u pár vyvolených, ale u nás všech. Pokud chcete zjistit charakter člověka, dejte mu do rukou umělou inteligenci.

solarczyk-krausova-2

Foto: Tomáš Nosil

Právnička Solarczyk Krausová zkoumá technologie z právního pohledu

Vy aktuálně máte profesně takové dvě polohy, protože kromě akademické práce jste se nedávno pustila i do byznysových vod.
Myslím, že podnikatelská a akademická sféra by si měly pomáhat. A dlouhodobě jsem nějaký byznys založit chtěla, takže startup Respectful AI je takový splněný sen. Cílem je pomáhat jednotlivcům i firmám k tomu, aby si z té technologie vzali to nejdůležitější a aby s ní pracovali zodpovědně a s respektem. Firmy dnes zjišťují, že se na ně toho valí tolik, že vlastně neví, co potřebují. Zjišťují, že si v určitých odvětvích musí vytvořit etický kodex, samozřejmě se zajímají i o zefektivnění pracovních procesů. Jsou to třeba advokátní kanceláře, finančnictví, bankovnictví, marketing.

Je pravda, že AI jde rychle dopředu a že to, co systémy neuměly před pár měsíci, teď zvládají levou zadní. Snaží se na to reagovat i právo. EU v tomto ohledu nedávno finálně schválila Akt o umělé inteligenci. Jak se z právního pohledu reguluje technologie, která se vyvíjí takovým tempem?
Je to výzva. Právu v souvislosti s umělou inteligencí se věnuji od roku 2006 a zjišťuji, že se právníci v tomto ohledu musí opírat o konkrétní stěžejní principy, které budou mít dlouhodobou platnost. Ty jsou i v Aktu o umělé inteligenci Evropské unie, i když se nařízení v průběhu vyjednávání hodně měnilo. A jeho detaily se budou měnit i dál. Evropská komise si například ponechala pravomoci operativně měnit, jak definuje vysoce rizikové systémy. A celé to zaobaluje přístup založený na riziku. Čím rizikovější použití, tím větší regulace.

Regulace je také postavená na etickém výzkumu. V právní filozofii se často bavíme o tom, jestli je etika základem práva. Někdo naopak namítá, že třeba technické normy žádnou etiku nemají. U AI ale vidíme, že nás nutí zamýšlet se nad tím, v jaké společnosti chceme žít, a nutí nás rozhodovat se, co je a co není správné. Což je v době, kdy jsme schopni vytvořit digitální kopii zemřelého, důležité. Pro někoho to je super idea, pro druhého zase něco děsivého. Proto vzniku Aktu o AI předcházela široká etická debata o tom, jaké principy v něm budou zakotvené.

Které to tedy jsou?
Je to zejména transparentnost, systémy také musejí být stavěné tak, aby byl v jejich středu stále člověk. Což je mimochodem úplně odlišná filozofie, než kterou ohledně AI razí Čína. Říkají tomu koncept harmonické umělé inteligence. Člověk musí žít v harmonii s AI a jednat tak, aby nepoškozoval systém jako celek. Odráží se v tom kulturní odlišnosti. Čína staví blaho společnosti nad blaho jednotlivce. Naše kultura staví blaho jednotlivce nad to společné.

Když jsem v roce 2009 vyučovala právní aspekty brain-computer interfaces, měli mě na univerzitě za blázna.

Základ Aktu o AI, jehož první návrh představila Evropská komise v létě 2021, je tedy stejný, ale EU si nechala místo pro případné úpravy. Co se měnilo?
Velké spory byly o rozsahu zakázaných praktik. Je to například použití biometriky v reálném čase, nově je tam také samostatná kapitola týkající se generativní umělé inteligence a základních modelů. To byla obrovská změna, kterou Evropský parlament představil 14. června 2023 v návaznosti na nástup modelů, jako je ChatGPT od OpenAI a dalších. V tu chvíli bylo jasné, že lidé začnou umělou inteligenci používat v daleko větší míře, než se předpokládalo.

Zároveň se ukázalo, že velké modely s sebou nesou rizika, o kterých jsme dříve vůbec nepřemýšleli. Itálie například na nějakou dobu zakázala ChatGPT s ohledem na ochranu soukromí. Člověk totiž neměl kontrolu nad tím, jestli se systém neučí na něm. Objevily se i případy, kdy se údaje od jednoho uživatele objevily jinému. Protože se AI učí na informacích z internetu a používá vlastně všechno, co najde, další problém je ochrana duševního vlastnictví. V EU sice máme výjimku, která umožňuje vytěžování textů a dat pro učení AI, nicméně u velkých systémů se zvažovalo, že by každá firma musela dodat kompletní seznam všech materiálů, na kterých se jejich systémy učily. Od toho se nakonec ustoupilo a firmy musejí dodávat pouze obecnější informace.

Řekla jste, že přístup k regulaci umělé inteligence odráží vidění světa. Bavili jsme se o rozdílu mezi Západem a Čínou, co ale Evropa versus Spojené státy americké?
USA mají na rozdíl od nás mnohem angažovanější občanskou společnost a je pravda, že EU je regulatorní velmoc. Na druhou stranu, když se podíváme na Spojené státy, se kterými se často spojuje svoboda a seberegulace, situace je tam také složitá. Není to sice navenek tolik vidět, protože zákony o umělé inteligenci zatím existují a liší se hlavně na na úrovni jednotlivých států.

Americký prezident nicméně už vloni vydal výkonné nařízení. Dále také Blueprint for an AI Bill of Rights neboli Návrh listiny práv umělé inteligence, který stojí na pěti principech podobných těm ve zmíněném aktu Evropské unie: zachování bezpečnosti, nediskriminaci, ochraně soukromí, právo na vysvětlení a lidskou alternativu. Na Spojených státech je ale hlavně vidět, s jakými problémy se budeme brzy potýkat i tady, viz epizoda s OpenAI a Scarlett Johansson. Takový spor totiž Akt o umělé inteligenci nepokrývá. Regulace této technologie v Evropě jím teprve začíná, přijde celá řada dalších předpisů.

solarczyk-krausova

Foto: Tomáš Nosil

Alžběta Solarczyk Krausová, právnička a zakladatelka Respectful AI

Spousta předpisů má v názvu princip odpovědnosti nebo jej zmiňuje. Zároveň firmy jako OpenAI, Google či Microsoft za sebou mají nějakou kontroverzi. Obecně je otázkou, jak moc (ne)zodpovědně postupují při trénování svých modelů. Co s tím?
Zákonodárci si nedokáží představit všechny situace. Právo se snaží být univerzální a nadčasové, ale nedokáže předpovídat všechny konkrétní případy. Veškeré předpovědi nejprve říkaly, že AI nahradí manuálně pracující lidi. Teď se ale ukazuje, že zejména ta generativní mnohem více zasáhne lidi pracující hlavou.

Nemyslím si však, že firmy, o kterých se tu bavíme, chtějí škodit. Žene je nadšení zjistit, co vše je možné. Jsou také ve velké nejistotě, protože vyvíjejí něco úplně nového. A musí se vyrovnat s následky, ať už s těmi bombastickými, nebo velmi negativními. Jediný incident, třeba nějaká politická kauza, může vnímání technologie posunout jinam. Je super umět číst náladu společnosti a podle ní dělat politická rozhodnutí. Ale to zároveň znamená, že dokážeme ovlivňovat volby. Zase jsme u toho, že se neustále pohybujeme na hraně.

Různé přístupy nejen k technologiím a nejen k právním aspektům jste sbírala třeba v Belgii nebo v Izraeli. Co vám to dalo?
Když jsem v roce 2007 dostudovala, nastoupila jsem na vědecký ústav v Belgii na Katolické univerzitě v Lovani. A byl to šok. Měli tam extrémně praktický, suchý přístup k vědě… absolutně založený na datech, málo lidský. Myslím, že v Česku je věda lidem blíž. V Lovani jsem působila rok a čtvrt, pak jsem v Belgii zůstala z osobních důvodů a vzdáleně jsem studovala doktorské studium na Masarykově univerzitě v Brně.

Z Belgie jsem šla do Izraele, kde jsem byla nejprve dva a půl roku, pak jsem se tam po pauze vrátila na další rok. Studovala jsem tam mezinárodní právo duševního vlastnictví a patentové právo, což bylo úžasné. Izraelský přístup je zase jiný: mají tam obrovskou touhu po znalostech. Nebojí se ptát, pořád se spolu hádají. Ale v dobrém. Daleko lépe jsem se tam naučila vnímat lidskou povahu. Hodně z Izraelců muselo bojovat za to, kde žijí, a jsou tak v úzkém kontaktu se svým lidstvím a s touhou po poznatcích. V Izraeli jsem se také naučila správně ptát a hlavně nepřestávat se ptát. Když si myslíte, že už máte odpověď, vždy jsou ještě další úrovně, než se dostanete k té skutečné pravdě.

Udělali jsme soutěž AI. Jedna vymyslela výlet z Bratislavy do Valencie, další recept na pudink z chleba

Postavili jsme proti sobě populární textové generátory poháněné umělou inteligencí. Co by se mohlo pokazit? Programy pomohly, ale byly i k smíchu.

Jiří BlatnýJiří Blatný

robotiatleti

Foto: CzechCrunch / Midjourney

Uspořádali jsme souboj programů umělé inteligence

0Zobrazit komentáře

Letos je sportovní rok. Hokejové mistrovství světa máme za sebou, za dveřmi je evropský šampionát ve fotbale a vrcholem bude olympiáda v Paříži. V redakci jsme proto uspořádali čtyřboj, jen v trochu jiných disciplínách než v těch sportovních. Na start pomyslného závodu jsme vedle sebe postavili aktuálně nejpopulárnější textové generátory a zadali jim několik úkolů. Kam nás poslaly na dovolenou? Co bychom si podle nich měli uvařit ze zbytků v lednici? A vědí, kolik jsme vstřelili gólů ve finále proti Švýcarům?

Generativní umělá inteligence možná už netáhne tak, jako když na konci roku 2022 OpenAI vydalo program ChatGPT a spustilo vlnu euforie. Stále ale platí, že je to jedno z nejžhavějších technologických odvětví a startupy se předhánějí v objemu získaných investic i ve schopnostech svých vlajkových programů, které vydávají v rychlém tempu. Protože se v poslední době nových programů poháněných AI objevilo poměrně hodně, rozhodli jsme se je porovnat.

Mezi sebou soutěžily dnešní zřejmě nejpopulárnější programy ve svých nejvyšších verzích. V dráze číslo jedna byl nejnovější model od firmy OpenAI Sama Altmana GPT-4o. Na umělé inteligenci od Altmanovy firmy je založený i program mecenáše OpenAI Microsoftu, Copilot Pro. Dráha číslo tři: Gemini Advanced od Googlu poháněný modelem Gemini 1.5. Následují generátory dvou jednorožců: Perplexity AI se stejnojmennou službou ve verzi Pro a Anthropic odpadlíků z OpenAI a jejich nejnovější textový generátor Claude 3.

Všechny systémy od nás dostaly na chlup stejné zadání v angličtině. Chtěli jsme po nich plán dovolené, aktuální informace, recept na večeři a fitness plán. Ve většině případů šlo o jedno zadání, u některých témat jsme navázali doplňujícími dotazy. Systémy, které jsme testovali, jsou v plném nebo omezeném režimu dostupné zdarma (GPT-4o, Claude 3, Perplexity Pro), případně jsme si zařídili přístup do zkušební verze na první měsíc zdarma (Gemini Advanced, Copilot Pro).

Vítězové stručně

  • Chcete plánovat? Gemini Advanced (Google)
  • Potřebujete se orientovat v aktuálním dění? Gemini Advanced (Google)
  • Nenapadá vás, co si uvařit? Perplexity Pro (Perplexity AI)
  • Chcete zkusit fitness plán od umělé inteligence? Perplexity Pro (Perplexity AI)

S kým plánovat dovolenou?

Vítěz: Gemini Advanced (Google)
Čestné uznání: Copilot Pro (Microsoft)
Propadák: GPT-4o (OpenAI)

Je čas na první disciplínu, kterou je plánování. A protože je už červen, co jiného by to mělo být než dovolená? Zadání znělo: „Pomoz mi naplánovat týdenní cenově dostupnou dovolenou pro mladý pár v evropské letní destinaci s aktivitami zaměřenými na relaxaci a objevování tamní kultury. Navrhni ubytování v blízkosti zajímavých míst. Vymysli podrobný program cesty, doporuč vhodné aktivity a možnosti stravování. Vytvoř i odhad nákladů.“

S úkolem si nejlépe poradil systém Gemini Advanced od Googlu, který nás poslal do portugalského hlavního města Lisabonu. Doporučil se ubytovat v jednom ze dvou hostelů v centru města, ke kterým sám poskytl odkazy. Následoval stručný itinerář, který v pár větách navrhl aktivity na jednotlivé dny. Opět nechyběly funkční odkazy, díky kterým šlo lehce zkontrolovat, jestli by o daný výlet měl člověk opravdu zájem. Jako základ pro podrobnější zařizování podle nás ideální.

Nápomocný byl ale i Copilot Pro od Microsoftu. Ten nám sice jako destinaci doporučil domovskou Prahu, po prosbě o náhradu nicméně navrhl několik variant: opět Lisabon, španělskou Valencii a estonský Tallinn.

Do portugalského hlavního města nás poslaly i GPT-4o a Claude 3. Oba přišly s detailním itinerářem s programem a odhadem cen. U prvního zmiňovaného byl ale problém v tom, že sám od sebe neuvedl odkazy jako Gemini. Když o ně člověk požádal, sice je dodal, ale většina z nich byla nefunkčních. Claude zase nemá přístup k internetu, což linky znemožňuje.

Za zmínku stojí i program Perplexity Pro, který se proaktivně doptává na upřesnění. Vymyslel ale docela kuriózní plán. Začátek týdne v Bratislavě a pak přesun do španělské Valencie. Jak zhruba tři tisíce kilometrů, které obě města dělí, máme překonat, jsme se nedozvěděli. Poskytnuté informace navíc byly bez odkazů, na požádání se ale objevily a fungovaly.

Koho se ptát na aktuality?

Vítěz: Gemini Advanced (Google)
Čestné uznání: GPT-4o (OpenAI)
Propadák: Copilot Pro (Microsoft)

Druhé kolo soutěže zůstalo obrazně řečeno doma. S aktuálními otázkami si totiž nejlépe poradil opět systém od Googlu, jedničky v internetovém vyhledávání. Gemini Advanced odpovídal sice stručně, ale přesně. Věděl, že ve finále hokejového mistrovství světa vyhrálo Česko nad Švýcarskem 2:0. Byl si vědom i diváckého rekordu, který padl, a trefil počet návštěvníků. GPT-4o oproti tomu sice věděl, že národní tým vyhrál nad Švýcary 2:0, a jména hráčů, kteří dali gól. Také správně odpověděl, že se hrálo v Praze a Ostravě a že byl zlomen divácký rekord. Na rozdíl od konkurence od Googlu se ale netrefil v přesném počtu diváků.

Zbytek startovního pole měl ale s aktuálními otázkami problémy. Program Perplexity Pro například špatně odpověděl, že letos vyhrála Kanada. Na doplňující dotaz, jak přesně tedy finále skončilo, už odpověděl, že to bylo 2:0 v zápase Česko versus Švýcarsko. Přesvědčivý výkon nepodal ani Copilot Pro od Microsoftu. Sice správně uvedl soupeře letošního finále, netrefil ale skóre, podle něj zápas dopadl 4:2 pro Česko. Věděl však, že mistrovství bylo v Praze a Ostravě. Správně také uvedl nový rekord v návštěvnosti.

S přehledem nejhorší byl v této oblasti Claude 3 od Anthropicu, podle kterého vyhrála Kanada. Je třeba ale zopakovat, že program nemá přístup k internetu a jeho poslední informace se tak pojí k loňskému mistrovství světa, kdy skutečně vyhráli hokejisté Kanady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Recept na večeři ze zbytků

Vítěz: Perplexity Pro (Perplexity AI)
Čestné uznání: Gemini Advanced (Google), Claude 3 (Anthropic)
Propadák: GPT-4o (OpenAI), Copilot Pro (Microsoft)

Další disciplína nás napadla při pohledu na obsah tašky plné potravin s blížícím se datem spotřeby, kterou jsme si objednali přes aplikaci Nesnězeno. V objednávce se sešlo půl kila gothajského salámu, půl kila loveckého salámu a opět asi půl kila baget. AI jsme se tak rozhodli potrápit. Měla z těchto a několika dalších základních ingrediencí vymyslet realistický a chutný pokrm, nazvat ho a připravit jasný postup krok za krokem, abychom si ho mohli uvařit.

Jako zdatný kuchař se ukázal program Perplexity Pro, které navrhl recept nazvaný Frittata se salámem a vejci s křupavou bagetou a máslem. Použil opravdu jen povolené ingredience a pracovní postup byl logický, jasný a přehledný, takže by výtvor snad zvládl uvařit i autor tohoto textu. Podobně realisticky a chutně zněl i návrh od Gemini Advanced, který přišel s Vydatnou loveckou míchanicí. Jednoduše smícháte cibuli, vajíčka a salámy se sýrem a máte hotovo. Neztratil se ani Claude 3, který vymyslel pokrm s názvem Bagetové lodě se salámem a cibulí, v podstatě obložené bagety.

chlebovy-pudink-od-ai

Foto: CzechCrunch / OpenAI

Chlebový pudink podle AI

Naopak do kuchyně byste rozhodně neměli pouštět Copilota Pro od Microsoftu. Ten totiž absolutně ignoroval konkrétní pokyny, že má použít jen uvedené ingredience, a vymyslel špagety carbonara s kuřecím masem. Což o to, pokrm by to mohl být dobrý, jenže těstoviny ani ostatní ingredience k nim nebyly v našem zadání.

Nepředvedl se ani GPT-4o od OpenAI, který přišel s čímsi pojmenovaným Chlebový pudink se salámem a cibulí. Na první dobrou to určitě nezní jako něco, co bychom chtěli jíst. Na druhou stranu, když jsme požádali o ilustraci (viz výše), do něčeho takového bychom se asi zakousli s chutí.

S kým začít sportovat?

Vítěz: Perplexity Pro (Perplexity AI)
Čestné uznání: ostatní
Propadák: –

Zkusili jsme také programům umělé inteligence zadat, aby nám vytvořily pohybový týdenní plán. Oproti předchozím disciplínám byla tato nejvyrovnanější. Všechny systémy poskytly na první pohled realistické návrhy. Rozhodovaly tak detaily, díky kterým nejlepší výkon podal opět Perplexity Pro. Z jeho odpovědi se totiž člověk jednoduše dostane k různým článkům na webech nebo videím, kde si může prohlédnout, jak navrhované cviky správně provádět. Perplexity zároveň na konci odpovědi nabízí několik dalších souvisejících dotazů.

altman-x-johansson

Přečtěte si takéScarlett Johansson vs. OpenAI. Herečce vadí hlas umělé inteligenceScarlett Johansson vyrazila do boje proti OpenAI. Vadí jí hlas umělé inteligence, firma ho radši stáhla

Z naší malé technologické olympiády je patrné, že se jednotlivé systémy liší v různých oblastech využití. Nejvíce překvapil výkon Gemini Advanced od Googlu, který vynikal v plánování dovolené a poskytování aktuálních informací. Perplexity Pro se osvědčil jako vynikající pomocník v kuchyni i při tvorbě fitness plánu. Za očekáváními zůstaly Copilot Pro a zejména GPT-4o, který je přitom aktuálně tím asi nejznámějším programem AI.

Generativní umělá inteligence však samozřejmě neumí jen tvořit texty. Nejnovější systémy, jako je právě GPT-4o, jsou takzvaně multimodální, umí tedy pracovat i s obrazem, zvukem a videem. Nový model od OpenAI při svém představení zaujal zejména tím, jak dokáže plynule nahlas mluvit a udržovat konverzaci. Opět to ale vyvolalo otázky ohledně práce s daty při trénování umělé inteligence a za podobnost hlasu GPT-4o se do OpenAI obula herečka Scarlett Johansson.