Rádi bychom expandovali do Asie, ve hře jsou dvě země. Od Penty na to máme dost peněz, říká šéf Dr. Maxe
Největší tuzemský lékárenský řetězec se loni rozrostl o 27 poboček na celkových 529. A obrat se mu meziročně zvýšil na 29,8 miliardy korun.
Jan Žák, generální ředitel lékáren Dr. Max v ČR
Na první pohled je to sklad jako každý jiný. Jsou tu vidět regály s krabicemi, pásy a samozřejmě i přibližně sto pracovníků obsluhujících jednotlivé stroje. Nová logistická základna lékárenské sítě Dr. Max, která byla za přibližně 300 milionů korun zprovozněna během loňského roku, ale sází hlavně na roboty. Těch tu je 74 – ti větší pracují mezi regály, menší pod nimi. A pak tu je také automatická balička. Brněnský sklad tak v tuto chvíli zvládá vypravit až 15 tisíc objednávek denně.
Ostatně největší tuzemský lékárenský řetězec, který působí i na Slovensku, v Itálii, Polsku, Rumunsku a Srbsku, se loni rozrostl o 27 poboček na celkových 529 – a obrat se mu meziročně zvýšil o devět procent na 29,8 miliardy korun. Na celkové výši tržeb se podílel jednak výdej a prodej v kamenných lékárnách, ale také vlastní e-shop, jenž sám o sobě vykázal obrat 3,6 miliardy. Na Janu Žákovi, generálním řediteli Dr. Maxe, je spokojenost znát.
„V současné době běží diskuze o možnostech další expanze, konkrétně do dvou asijských zemí. Paralelně se díváme i na evropské trhy – svou pozici chceme upevnit například v Itálii. Od fondu Penty jsme získali relativně dost peněz, takže hledáme další příležitosti,“ uvedl Žák pro CzechCrunch. Tím zároveň připomněl, že majitelem sítě Dr. Max je investiční skupina Penta miliardáře Marka Dospivy, která loni dosáhla rekordního zisku 15,6 miliardy korun. Největší podíl na tom měl právě Dr. Max.
Kromě robotizace centrálního skladu pokračuje lékárenská síť i v automatizaci svých kamenných poboček. „Zejména jde o instalaci elektronických cenovek, kterými je vybaveno 180 prodejen, a také o lékárenské roboty. V tuto chvíli jich máme 17 a každý rok plánujeme přikoupit zhruba 10 nových,“ doplnil Žák. Tito roboti jsou ukrytí za zápultím a fungují jako prodloužená ruka lékárníka – zastanou příjem i naskladnění zboží, primárně ale slouží pro výdej léků na recept.
Dr. Max teď také koketuje s další emisí dluhopisů určenou drobným investorům. Ta loňská se rychle vyprodala, protože nabídla vyšší výnos než standardní spořicí účty. Velké objemy bondů udala společnost i předloni. Podle serveru Finex by teď Dr. Max mohl nabídnout výnos v rozmezí pěti až šesti procent, přičemž hodnota emise by mohla dosáhnout až 10 miliard korun, a to ještě letos. To ale Žák odmítl. „Letos nic vydávat nebudeme, přece jen už je půlka roku pryč.“ Loni ovšem firma vydala balík dluhopisů v říjnu.
Tento rok se chce Žák spíše soustředit například na postupné rozšiřování Dr. Maxe po Česku – do roku 2027 by mohl počet jeho poboček vzrůst až o stovku. Dlouhodobým cílem je být přítomen v každém městě nad pět tisíc obyvatel, kterých je v tuzemsku asi 275. Zároveň Dr. Max analyzuje svůj nový koncept butiků krásy Bjutu. První se otevřel loni v prosinci na pražském Chodově. „Uvidíme, jak se to rozjede. Nejprve si musíme ozkoušet celou sezonu, až poté budeme zvažovat případné rozšíření těchto butiků.“
Dr. Max také provozuje 60 výdejních boxů a dvě nonstop lékárny v Praze a Brně. „Další zatím asi nepřibudou, lékárníků je málo a spíš je chceme mít v denních pobočkách,“ dodal Žák. Společnost rovněž stojí za mobilní screeeningovou jednotkou určenou k prevenci cukrovky. Ta od března objíždí všechny kraje Česka. Do této chvíle absolvovalo orientační měření přes pět tisíc lidí. „Zájem veřejnosti předčil naše očekávání,“ uzavřel šéf české lékárenské jedničky, mezi jejíž největší konkurenty patří jak Benu či Pilulka, tak i třeba Alza, Rohlík, Košík nebo Notino.
