Na horkém srpnovém slunci se dá vydržet jen chvíli. „Pojďte, půjdeme si sednout do stínu,“ mává rukou Jiří Pech a z výrazu ve tváři je zjevné, že ostrých paprsků má tak akorát dost. Jen ale pro tuto chvíli, protože jinak – s trochu nadsázky – roztáčí kola jeho byznysu. „Loni zájem o fotovoltaiky stoupl o 400 procent oproti roku 2021, teď jsme asi na 200 procentech,“ říká spolumajitel a šéf brněnské energetické společnosti PKV.

Ta se liší od zástupu firem, které se v posledních letech vrhly na instalace solárních panelů na střechy rodinných domů. Na trhu už je přes 10 let, dělá výhradně pro firemní a institucionální klientelu a nevěnuje se samotným montážím, ale zpracovává pro zákazníky komplexní energetické projekty a audity, v nichž fotovoltaika bývá jedním z několika prvků. „Upřímně je ale třeba říct, že mnoho klientů přijde s tím, že prostě chtějí soláry a ať to vymyslíme, protože na ně tlačí například nadnárodní zákazník, že pokud nebudou mít obnovitelný zdroj energie, přestane od nich odebírat,“ krčí rameny Pech. Zkrátka tu a tam soláry připravují, aniž by firma měla hlubší strategii a energetickou koncepci.

Každopádně jeho slova o zájmu potvrzují i čísla. Společnost Raiffeisen-Leasing si nechala zpracovat průzkum, z nějž vyšlo, že až 40 procent podniků zvažuje pořízení fotovoltaiky a že čtvrtina těch, které ji už mají, by chtěla zvýšit její kapacitu. Jedním z důvodů je to, že pro firmy je návratnost investic do solárních panelů o dost rychlejší než u rodinných domů – zatímco domácnosti s proměnlivou spotřebou obvykle pořizují fotovoltaiku i s baterií, což celé zařízení dost prodraží a návratnost posune, firmy kupují jen panely, neboť mívají konstantní odběry přes den, kdy nejvíc svítí.

„To je všechno pravda, jenže často se zapomíná na to, že fotovoltaika není jediné řešení, když podniky hledají, jak zefektivnit své fungování a snížit si náklady. Dost často řešíme, že jsou překvapené, když jim řekneme, že nosnost střechy jejich haly není dostatečná a že tam prostě stovky kilogramů panelů včetně konstrukce, na které stojí, nelze namontovat,“ vysvětluje pětatřicetiletý Pech.

Právě fakt, že ne každý dům a ne každá střecha unese fotovoltaickou elektrárnu, je něco, co může v příštích letech dost zamíchat i penězi investorů. Postupně totiž začne nabíhat evropská regulace, podle které v horizontu několika let nepůjde pronajímat nemovitosti, které nevyužívají solární energii (majitelé takových staveb si budou muset kupovat emisní povolenky). „Očekávám, že hlavně velké fondy začnou postupně stavby, které nepůjde z různých důvodů osadit soláry, pouštět na trh. Týkat se to může třeba starších retailových parků,“ upřesňuje absolvent brněnské stavební fakulty na VUT.

Společnost PKV, která dnes čítá stovku zaměstnanců a za rok 2022 utržila 200 milionů korun, spoluvlastní s kamarádem ze střední školy Ondřejem Vaňkem. Podnikat začali po univerzitě, nejprve jako projektanti při stavbách rodinných domů, ale postupně přešli k energetice. Vypracovávali energetické audity, zpracovávali štítky energetické náročnosti budov pro firmy i samosprávy a postupně se začali věnovat energetickému managementu. Tedy jak správně řídit energie, jak optimalizovat spotřebu, jak investovat do modernizace vybavení.

„Dá se říct, že nahrazujeme firemní energetiky. Ty dřív měla skoro každá větší firma, ale jak došlo k výraznému propadu cen energií na přelomu milénia, postupně je propustily. Energie pak dlouho nikdo neřešil, nebyl to podstatný výdaj, plyn i elektřina byly levné a firmy si na to zvykly. To se ale po útoku Ruska změnilo a už teď je jasné, že energie už nikdy levné jako dřív nebudou. Navíc do toho vstoupila otázka nejistoty a bezpečnosti,“ vysvětluje Pech.

Foto: PKV

Realizace solární elektrárny na střeše průmyslové haly

Jeho společnost mezi své zákazníky řadí třeba řetězec drogerií DM, město Brno, developera průmyslových parků CTP nebo hobbymarkety Bauhaus. Když má popsat, co firma typicky dělá, dává příklad: nedávno se jim ozval výrobní podnik, že potřebuje do tovární haly namontovat klimatizace, aby tam nebylo pracovníkům takové horko. „My jsme závod prošli a navrhli, že místo klimatizací bude praktičtější odsávat teplo přímo od strojů. A že pravidelným čištěním a výměnou skla světlíků navíc ušetří za elektřinu, protože nebudou muset tolik svítit,“ usmívá se.

Historicky byly důležitými partnery PKV vždy realitní kanceláře, pro které desítky Pechových techniků zpracovávaly energetické štítky nemovitostí. Něco podobného pracovníci dělali i pro města či kraje. Od roku 2018 si ale brněnští experti na energetické poradenství začali stavět vlastní software, který by jim pomáhal sbírat a analyzovat data od zákazníků a případně i řídit jejich zdroje. „Firmy jako Skanska, OMV nebo DM drogerie mají stovky poboček, je velký potenciál hodně ušetřit, když každou z nich vyladíte,“ říká.

Ceny energií se před začátkem topné sezóny opět dostávají na přetřes, dodavatelé plynu a elektřiny se předhánějí v nabídkách a po roce, kdy na trhu panoval relativní klid, se opět roztáčí boj o zákazníky. Podle Pecha je to klasický poryv, kdy firmy jako innogy, Tedom Energy, MND či PRE reagují na pohyby na spotovém trhu.

Pravou změnou by prý ale mohlo být, až bude v Česku povolená takzvaná komunitní energetika, kterou zatím v prvním čtení schválila sněmovna. Jde o model, kdy si sousedi mohou dodávat elektřinu ze solárů mezi sebou. Nebo kdy velká firma může část přebytečné elektřiny, již vyrobí elektrárna na její střeše, nabídnout třeba svým zaměstnancům.

„To je něco, co může hodně zamíchat kartami. A my na to chceme být připraveni. Už pracujeme na systémech, jak to umožnit a jak se klientům o takovou platformu postarat. Vezměte si, kolik mají třeba města volných střech na školách, které by v létě mohly vyrábět, ale nemohly by to spotřebovat, protože se v nich neučí. A město by proud mohlo nabídnout třeba do zoo, koupališti nebo svým občanům,“ dává Pech příklad, jakých změn by energetika mohla v dohledné době doznat.