Kávové byznysy rozjíždí jak na běžícím pásu. Pražírna Nordbeans i díky němu přerostla sto milionů
Když zrovna neřeší digitalizaci a implementaci evropských regulací, pomáhá Jaromír Hanzal stavět několik projektů kolem kávy a zrn.
Jaromír Hanzal
Liberecká firma Nordbeans patří mezi největší pražírny výběrové kávy v zemi. Sice je s ní silně spjatý zejména příběh zakladatelů a dvou bratrů Martina a Karla Kozlových, bez jejich společníka Jaromíra Hanzala by ale dnes tento byznys s obratem přesahujícím hranici sto milionů korun zřejmě vypadal jinak. Vše přitom pro Hanzala začalo u balíčků kávy z ciziny a excelové tabulky.
„Nejsem moc zvyklý mluvit v médiích o sobě. Většinou mě oslovují v souvislosti s digitální asociací. O kávě – to je příjemná změna,“ usmívá se Hanzal, když společně sedíme v redakci CzechCrunche. Nejdřív ovšem v naší kanceláři zkontroloval, zda kávu odebíráme od kvalitní pražírny. „V pohodě, tohle je dobrá volba,“ hodnotí. Ví přitom, o čem mluví. I když se živí zejména jako expert na oblast digitalizace a umělé inteligence, rozběhl hned několik byznysů souvisejících právě s kávou.
Původně si přitom Hanzal myslel, že jeho kariéra bude vypadat úplně jinak. Z rodného Liberce se do Prahy vydal studovat mezinárodní vztahy a média, v tomto oboru také učil a směřoval spíš k dráze akademika. „Podal jsem i přihlášku na diplomatickou akademii. Potřeboval jsem zabezpečit rodinu a postarat se o ni, což v tomto ohledu není zrovna nejrychlejší cesta. A i kvůli tomu, že jsem netrpělivý, jsem nakonec skončil jednou nohou v byznysu,“ vypráví.
Jaromír Hanzal
Během let tak mimo jiné externě pomáhal v oblastech big data a datové vědy miliardovému brněnskému vyhledávači letenek Kiwi.com, nyní také působí jako šéf Asociace pro aplikovaný výzkum v IT a z pozice představenstva Digital Europe se podílí na implementaci zásadních evropských regulací jako AI Act nebo DSA.
Před časem se ale Hanzal začal věnovat i svému dalšímu koníčku, který sám označuje jako aplikovanou politickou geografii. „Protože mám rád dobrou kávu, každý týden jsem si domů objednával zrna z různých pražíren ze zahraničí, poté jsem je hodnotil, dělal si poznámky a vše dával do tabulky v Excelu,“ přibližuje, jak začala vznikat jeho vášeň.
200 tisíc do rozběhu pražírny
O něco později se v Liberci otevřela nová kavárna nabízející výběrovou kávu – Sweet City zakladatelů Martina a Karla Kozlových. Tehdy šlo o menší podnik, jenž prodával čerstvě praženou kávu, kterou ale sám nepražil. „Chodil jsem tam a ‚hodnotil‘ jsem, jestli kafe není moc hořké, že bych udělal filtrovanou kávu… Byl jsem nesnesitelný host, navíc bez jakýchkoliv zkušeností s prací v kavárně. Ale místo toho, aby mě vyhodili, mě kluci namotali, že tam s nimi můžu chodit školit,“ popisuje Hanzal, jenž si tak s bratry vybudoval přátelský vztah.
Větší byznysové spojení mezi nimi vzniklo, když se Kozlovi v roce 2015 rozhodli založit profesionální pražírnu Nordbeans a pro rozběh hledali pomoc od investorů. Tuto příležitost využil také Hanzal, jenž do začínajícího podniku vložil 200 tisíc korun. „Někde jsem to posbíral, myslím, že jsem si na to i něco půjčil,“ přibližuje s tím, že částku firmě platil nadvakrát. Aktuálně tak drží podíl devět procent, zatímco Martin Kozel 47 procent, jeho bratr Karel 44 procent (a malou část obchodního podílu obou bratrů ještě drží tichý společník).
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsKromě investorské pozice Hanzal pro Nordbeans prvních pět let dělal marketing, dodnes se zároveň podílí na výběru samotné kávy. „Je to mezinárodní byznys, umožňuje mi to cestovat do pěstitelských zemí. Dlouho jsem zajišťoval kontakty po světě, na kterých teď stavíme,“ vysvětluje. Každý rok se snaží navštívit alespoň jeden stát, byl už v Keni, Etiopii, Kolumbii, Kostarice, Salvadoru i Brazílii.
Dnes, deset let od vzniku, je již Nordbeans zavedená značka a řadí se mezi vůbec největší pražírny svého druhu v Česku. Loni upražila kolem 130 tun kávy a podle Hanzala dosáhla ročního obratu ve výši 115 milionů korun, což je oproti roku 2020 nárůst o téměř sedmdesát procent. Zároveň je prý firma také v zisku.
Kromě distribuce kávy do gastronomických podniků, kde spolupracuje například se sítí Ambiente či hotelem Andaz na pražském Senovážném náměstí, Nordbeans obsluhuje i více než 400 velkoobchodních zákazníků po celé republice. Asi třetinový podíl na byznysu skupiny pak mají tři vlastní kavárny – zmiňovaná Sweet City, další je v liberecké galerii Lázně a poslední je DOK, nacházející se u tamního nádraží. Za rekonstrukci prostor si tato kavárna odnesla i hlavní Cenu Karla Hubáčka v soutěži o Stavbu roku Libereckého kraje 2021.
Aktuálně Nordbeans svou fyzickou stopu rozšiřovat neplánuje. Místo toho rozbíhá další produktovou řadu, kdy se chystá vstoupit do světa čajů. A zároveň chce firma investovat do pražících technologií, aby mohla navýšit své kapacity na zpracování alespoň dvaceti tun kávy měsíčně.
Po deseti letech už máme relativně velký byznys, který nám pod rukama rychle vyrostl.
Tyto kroky mají vést k naplnění vyššího cíle Nordbeans. „Po deseti letech máme už relativně velký byznys, který nám pod rukama rychle vyrostl. Chceme se zaměřit na větší odolnost,“ přibližuje Hanzal. Jako největší výzvu v kávovém byznysu označuje správnou práci s cashflow. Firma totiž musí samotnou kávu nakupovat měsíce dopředu – například objednávky zaplacené v dubnu dorazí do Liberce v listopadu. Trh je zároveň hodně volatilní, během posledních let cena kávy na burze vzrostla přibližně čtyřnásobně ze sto dolarů na aktuálně čtyři stovky. Nordbeans přitom staví na budování dlouhodobých vztahů přímo s pěstiteli.
„Pro většinu farmářů jde o jeden byznys za rok, když dělají sklizeň. Potřebují vám věřit, že se zachováte slušně, a platí to i naopak,“ říká Hanzal. Kromě zvýšených cen na burze obchody výrazně ovlivňují i klimatické změny, některé země se zároveň staly příliš bohatými a nakupovat z nich kávu se moc nevyplatí. „Z Kostariky proto už v Česku káva téměř není,“ uvádí příklad.
Digitalizace i káva v jednom
Pro Hanzala ale Nordbeans není jediným kávovým byznysem, do kterého se zapojil. Kromě toho jako investor (společně s bratry Kozlovými) podpořil Revolución Lab zakladatele Bronislava Pražáka, bývalého hlavního pražiče Nordbeans, který v laboratoři vyvinul nový způsob přípravy dobré instantní kávy.
„Začalo to jako garážová firma z Liberce, která v prvním roce fungování dodávala už do osmi zemí Evropské unie,“ pochvaluje si Hanzal, jenž kromě toho rozběhl i společnost Sapere.Coffee se zaměřením na consulting a import v oblasti zelené nepražené kávy, kdy se s italským společníkem Rodolfem Ruffattim snaží inovovat způsob dovozu zrn.
K tomu všemu stíhá také práci pro neziskovku International Center for the Advancement of Coffee, která mimo jiné pomáhá farmářům vyvíjet nové odrůdy kávovníků, jež by byly odolnější vůči změnám klimatu a zároveň si udržely požadovanou kvalitu a chuť. „Například v Salvadoru je strašné sucho a ubývá tam plocha, kde se dá káva pěstovat. Kávovníky jsou zároveň hodně náchylné na nemoci. Proto tam provozujeme laboratorní zahrádku, kde různé nové odrůdy zkoušíme,“ říká Hanzal.
A i do svých kávových byznysů pomáhá zavádět digitalizaci, které se věnuje ve svých dalších štacích. „Nordbeans je dobře digitalizovaná firma, hodně jsme do této oblasti v posledních letech investovali. A například ChatGPT může hodně pomáhat farmářům, kdy jim nabízí jasné a srozumitelně vizualizované návody,“ doplňuje.
Jak přitom všechno stíhá? „Mám kolem sebe šikovné lidi, kteří mi to tolerují, a hlavně tolerantní manželku, bez které bych to nedal,“ usmívá se Hanzal s tím, že jako „problém“ vnímá, že se z jeho koníčku – kávy – stala pracovní náplň a nedokáže si ji kvůli tomu vychutnávat v klidu jako kdysi. „Ale pracuju na tom, abych měl víc volného času. V lednu jsme například po pěti letech vyrazili na dovolenou k moři,“ uzavírá.
