Kryptoměny se v posledních měsících usilovněji řeší i na vládní úrovni a Rakousko je toho nejnovějším příkladem. Jeden z našich čtyř sousedů oznámil, že majitelé digitálních mincí budou od příštího roku muset platit daň z příjmu z kryptoměn, a to konkrétně 27,5 procenta. V Česku je sazba nižší.
Nový zákon vejde v Rakousku v platnost 1. března roku 2022 a bude se vztahovat na všechny kryptoměny, tedy jak na nejrozšířenější bitcoin či ethereum, tak i méně populární tokeny. Nebude přitom rozhodující, jak dlouho člověk bitcoin nebo jiné digitální měny vlastnil. Jak rakouské ministerstvo financí dále dodalo, daňová sazba bude stejná jako u akcií.
Podle ministra financí Gernota Blümela chce kabinet přispět k odbourání nedůvěry a předsudků vůči novým technologiím. „Zároveň zajišťujeme větší spravedlnost pro investory a rovné podmínky na trhu,“ zmínil. Novinka se bude vztahovat na všechny kryptoměny nabyté po letošním 28. únoru. Krypto nakoupené předtím (a držené déle než jeden rok) se po prodeji danit nebude.
Nový plán ze strany rakouské vlády přichází jen chvíli poté, co bitcoin překonal hranici 68 tisíc dolarů (bezmála 1,5 milionu korun) a vystoupal tak během obchodování v Asii na nové historické maximum. Rekord pokořilo i ethereum, druhá největší virtuální měna současnosti, která dosáhla hranice 4 815 dolarů (lehce přes 105 tisíc korun). Nyní osciluje na hranici okolo 4 700 dolarů, bitcoin pak na úrovni 66 900 dolarů.
Kryptoměny se daní také v Česku, a to stejnou sazbou jako akcie – konkrétně 15 procenty ze zisku. Zatímco u akcií je ovšem držitel v případě, že cenný papír prodá po déle než třech letech, od placení daně osvobozen, v případě kryptoměn to neplatí. Například v Německu se ale po roce držení kryptoměna při prodeji danit nemusí.
Pokud se kryptoměna prodává, je navíc důležité určit, z čeho se daň počítá. „Řeší se, co je to vlastně nabývací cena. Kdybyste před rokem koupili jeden bitcoin a pak ho prodali, tak je to jasné. Kdybyste ale nakupovali tak, jak to dělá řada lidí, třeba každý týden po částech a naakumulovali jeden bitcoin, pak při prodeji není jasné, jaká byla nabývací cena nebo jakou část bitcoinu zrovna prodáváte,“vysvětlil v červnu pro server Novinky.cz Tomáš Ditrych z advokátní kanceláře Mavericks.
Podílet se na řešení některých velkých problémů současného světa. I to by mělo být přímým či nepřímým výstupem nové aktivity tuzemské investiční skupiny Miton, která oznámila, že oficiálně a velkém vstupuje do kryptosvěta. Právě tam vidí principy a nástroje, které by mohly pomoci změnit svět k lepšímu, a proto už do různých projektů i kryptoměn investovala stovky milionů korun. A pokud vše půjde dobře, rozinvestuje v následujících letech celkově klidně přes miliardu.
O tom, že krypto promění svět ještě více než internet, hovořil ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch jeden ze zakládajících partnerů Mitonu Ondřej Raška před několika týdny. Právě on se v posledních letech ponořil hluboko do světa kryptoměn, na ně navázaných projektů a také do takzvaného web3, který má nahradit současnou podobu internetu mnohem otevřenější a transparentnější verzí.
„Náš současný svět má hodně problémů. Principy, na kterých je založený web3, nabízí naději na vyřešení alespoň části z nich. Krypto a web3 je pro nás nový internet. Internet hodnoty a globální koordinace lidí,“ popisuje hlavní myšlenky za novým fondem zvaným Miton C Ondřej Raška. Už teď s kolegy dle svých slov rozinvestoval stovky milionů korun a pro CzechCrunch skupina prozradila, že pokud vše půjde dobře, je připravena jít klidně přes miliardu korun. Nyní navíc vůbec poprvé prozradila, jakým kryptoměnám a projektům věří.
Nespekulovat, ale zlepšovat svět
V Mitonu se sice primárně chtějí soustředit zejména na konkrétní týmy, služby a řešení založené na blockchainu a dalších kryptotechnologiích, avšak k tomu, aby je mohli financovat a rozvíjet, potřebují i samotné kryptoměny. Proto Miton C aktuálně drží nejznámější virtuální měny i několik dalších – nechybí Bitcoin, Ethereum, Terra, Solana či Polkadot. Kolik má v jednotlivých kryptoměnách uložených peněz, ani jak je zatím zhodnotila, skupina neprozrazuje.
Investicím do krypta se Miton podle Rašky věnuje poslední čtyři roky, přičemž proinvestoval již zmíněné stovky milionů korun a do každého projektu či kryptoměny dle svého vyjádření vkládá částky začínající na 100 tisících dolarů (2,2 milionu korun) a končící na 10 milionech dolarů (218 milionů korun). Samotná cena, respektive její aktuální pokles či růst, však nechává Rašku chladným.
„Spekulace okupují 99 % konverzací o kryptu. Chceme, aby se víc mluvilo o potenciálu web3 a krypta zlepšit svět. Chceme mít ve fondu spíše méně projektů, kterým budeme mít prostor se věnovat. Nemáme žádný horizont, kdy bychom potřebovali získat nějaký výnos nebo zavřít fond. I tento princip kopíruje přístup Mitonu jako celku k investování,“ vysvětluje další principy fondu Miton C jeho hlavní představitel.
Foto: Miton
Ondřej Raška, zakládající partner investiční skupiny Miton
Původem jablonecká investiční skupina Miton vyrostla na investicích do e-commerce projektů. Na svět či do světa pomohla společnostem jako Rohlik.cz, Bonami, Slevomat, Heureka a mnoha dalším, postupem času se začala rozšiřovat i dál do technologického světa a nedávno také do oblasti péče o duševní zdraví. Jednou z technologických investic, které se Raška od začátku věnoval, byl Rossum.
Pražský startup, který učí počítače číst dokumenty, nedávno oznámil jednu z největších tuzemských investic, ale tu už Ondřej Raška pozoroval jen z dálky. Své aktivity v Rossumu totiž předal kolegům v Mitonu před třemi lety, aby mohl začít naplno objevovat kryptosvět, který ho tolik fascinuje. Klíčové slovo, které v odborněji laděných diskuzí padá, je web3. Většina lidí o něm asi slyší poprvé, ale nejen v Mitonu už v něm vidí svět budoucnosti.
Web3 má zjednodušeně řečeno představovat novou generaci internetu. Jako web1 je označován internet v letech 1990 až 2005, kde byli uživatelé primárně pasivními konzumenty obsahu. Od roku 2005 a nástupu web2 mohli začít také tvořit, ale zároveň přišla dominance velkých platforem typu Facebook či YouTube a centralizace dat. Většina vytvořené hodnoty tak připadla zmíněným platformám, které navíc monetizují osobní data svých uživatelů.
„Web3, jehož éra právě začíná, umožňuje uživatelům tvořit a současně získat většinu vytvořené hodnoty. Backend a data jsou na blockchainu, tedy decentralizovaná. Uživatelé jsou současně tvůrci a spolumajiteli (dat, práv i digitálních assetů),“ vysvětluje Raška s důrazem na to, že web3 je zároveň založený na open source principech, tedy kdokoliv může vzít již existující řešení a použít ho pro další vylepšování. „Každý problém tak stačí vyřešit jen jednou,“ dodává.
Samotné kryptoměny jako bitcoin či ethereum zkrátka nejsou zdaleka to jediné, do čeho Miton investuje. Podporovat chce projekty a týmy, které právě principy web3 přiblíží uživatelům a usnadní jejich užívání – to je ostatně dosud častý problém kryptoslužeb, že jsou pro běžného uživatele příliš složité a neuchopitelné. Zároveň je Raškův aktuálně čtyřčlenný tým připraven také budovat vlastní projekty.
S příchutí marinády
Prvním takovým příkladem je projekt ChainKeepers, který vznikl loni v létě jako spin-off Miton C. Spoluzakladatelem je Ondřej Vostal, jenž byl původně členem samotného kryptofondu, a jak Miton pro CzechCrunch prozradil, aktuálně jsou v projektu zainvestovaní napůl. Menšinový podíl pak ještě ve firmě, která má sedmičlenný tým složený z programátorů, datových vědců, matematiků a síťových specialistů, drží vývojář Martin Vlach.
ChainKeepers se věnují zlepšování cen a stabilizaci DeFi ekonomiky, v níž chtějí do pěti let ovládnout pět procent obchodovaného objemu. To může dle vyjádření zástupců projektu v absolutních částkách činit až kolem 1 miliardy zobchodovaných dolarů (zhruba 22 miliard korun) denně. A co je to DeFi? Jde o další velké téma kryptosvěta, v němž mnoho expertů včetně Ondřeje Rašky a spol. vidí budoucnost.
Decentralizované finance – opět zjednodušeně řečeno – představují novou formu finančních služeb, které nejsou založené na centralizovaném prostředníkovi v podobě banky či burzy. Důvěru místo toho zajišťují takzvané chytré kontrakty, které běží na blockchainu, tedy decentralizované databázi.
Právě v DeFi má Miton C zainvestovaný jeden z nejzajímavějších projektů současnosti s velkým potenciálem. Jedná se o Marinade, který je aktuálně jedním z největších projektů na Solaně a umožňuje tzv. likvidní staking. Jedním z členů jeho nejužšího týmu je shodou okolností Čech Michael Repetný a zajímavé je i to, že od Mitonu prozatím nezískal klasickou investici.
„Do Marinade jsme neinvestovali výměnou za ekvitu ani tokeny. Projektu pomáháme růst jinými způsoby. Byli jsme prvním velkým uživatelem služby a do jejího rozvoje jsou úzce zapojení hned dva členové týmu Miton C,“ doplňuje Ondřej Raška. Mezi další investice jeho kryptofondu patří také protokoly NEAR či Aave, ethereový projekt Compound a diverzifikaci portfolia představují investice do gibraltarského fondu Sigil či tuzemského Rockaway Blockchain Fundu, který vede Viktor Fischer. Kompletní seznam investic zveřejnil Miton C na svém webu.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.