Existuje několik typů investorů. Ti konzervativnější cílí čistě na návratnost a minimalizaci risku, o něco progresivnější se snaží například neinvestovat do odvětví, které škodí lidstvu či planetě. Takzvaní impaktoví investoři, neboli investoři s dopadem, toto smýšlení posouvají ještě o krok dále a své peníze dávají naopak do podniků, v jejichž samotném DNA je planetě pomáhat. Jedním z nich je i Petr Vítek, spoluzakladatel českého fondu Tilia Impact Ventures.

Vítek o své činnosti promluvil nedávno na prvním ročníku brněnské konference Velvet Innovation. Ta se zaměřila na podnikatelské příležitosti, které přináší téma udržitelnosti jako takové. Akci pořádalo Jihomoravské inovační centrum (JIC) s podporou dalších institucí a firem. CzechCrunch byl mediálním partnerem.

„Věříme, že impaktové investování je nejen budoucností všech investic, ale i budoucnosti dělání jakýchkoliv rozhodnutí,“ uvedl Vítek svou prezentaci. I proto vznikla pod jeho taktovkou investiční společnost, do které vložila peníze dvacítka českých, převážně andělských investorů.

Fond Tilia Impact Ventures je jedním z prvních svého druhu ve střední Evropě, i tak má ale Vítek k optimismu důvod. Narozdíl od filantropie totiž nedávají impaktoví investoři granty, ale počítají s výnosem. Jak vyjmenoval, existuje hned několik faktorů, které hrají takovým investicím do karet.

Zaprvé je tu seberegulace velkých investičních hráčů. Hedgeové fondy i významní individuální investoři postupně slibují stále větší závazky k investicím do firem, které naplňují cíle udržitelného rozvoje. Zadruhé tendencím trhu jde naproti postupně i regulace jako například Green Deal v rámci Evropské unie.

„Třetím faktorem – a ten není příliš často zmiňován – jsou soudní spory. Po světě jsou v běhu tisíce žalob od neziskových organizací vůči korporacím nebo státům za to, že nedělají dost v boji s klimatickými změnami. Například nizozemský soud nedávno dal společnosti Shell specifický příkaz na snížení emisí,“ popsal Vítek na konferenci.

I investování do zelených iniciativ má však svá rizika. Vítek a jeho kolegové si proto dávají pozor na to, aby se vyhnuli firmám, které svůj pozitivní dopad na planetu předstírají kvůli dobrému PR, ale reálně fungují neekologicky. Pro tuto praxi se ujal termín greenwashing. Aby byl projekt pro investory z Tilia Ventures zajímavý, musí naopak podle Vítka mít dopad od začátku, nikoliv jen jako vedlejší produkt svého byznysu (což je také případ mnoha firem).

Vídeň jako udržitelné město budoucnosti

Že plané buzzwordy nemusí v praxi znamenat nic, ví i Maria Vassilakouová, bývalá místostarostka Vídně. V jejím případě to byl pojem smart city, neboli chytré město, který se snažila zhmotnit v tom nejširším slova smyslu. V mnohém se jí to podařilo a tak i ona o svých zkušenostech mluvila na brněnské konferenci.

Vytvořit chytré město je totiž komplexní proces, který nemůže v jedné kanceláři tvořit úzká skupina lidí. Podle Vassilakouové tento pojem přitom pro mnohé zákonodárce znamená pouhé implementování technologií, ale ty jsou jen jedním dílem skládačky.

„Mnoho měst má smart city strategii hnanou technologiemi. Některá města zahrnují i sociální aspekty. Ale je to jen Vídeň, která kombinuje kvalitu života obyvatel s ekologickými aspekty, technikou, technologií a inovacemi,“ řekla bývalá místostarostka v rozhovoru pro JIC.

Oblastí, které lze chytře zlepšovat, je tak ve městech celá řada. Lidé ve Vídni mohou například využívat husté sítě levné veřejné dopravy nebo sociální byty, v nichž žije více než 60 % tamních obyvatel. Nejde přitom o žádné strohé ubytovny. Příkladem projektu, který je podle Vassilakouové velmi „smart“, může být i Danube Island. Ostrov uprostřed Dunaje dlouhý 21 kilometrů zůstal cíleně nezastavěný a dnes z něj proto je ceněná rekreační zóna.

Všechno, co si představíte pod pojmem chytrá čtvrť, pak v sobě ztělesňuje projekt nazvaný Seestadt Aspern. Jedná se o hypermoderní čtvrť, která se právě v těchto letech staví na kraji rakouského hlavního města. Stane se jakousi laboratoří chytrých technologií i moderního plánování.

Součástí urbanistického plánování i je pochopitelně i doprava a na její udržitelnou budoucnost ve městech se konference Velvet Innovation také zaměřila. Aby také ne, když do roku 2050 bude podle Organizace spojených národů v městské zástavbě žít 70 % lidské populace. A když je dnes řeč o městské dopravě, nastupujícím trendem jsou téměř výhradně elektrické dopravní prostředky.

Jak ale podotkla bývalá místostarostka Vídně, ty možná budou jen přechodným nebo částečným řešením. „Ve Vídni tíhneme k tomu, že budoucnost elektromobilů bude ve sdílených elektrických autech. Otázkou pro všechny zůstává, kam dát nabíjecí stanice. Není vůle dávat je do veřejného prostoru, ale být tam prostě musí,“ upozorňuje Maria Vassilakouová.

Mezi dalšími řečníky na letošní konferenci Velvet Innovation s podtitulem Sustainability as a business opportunity (Udržitelnost coby byznysová příležitost) se představili například David Pavlík z logistického startupu Shipmonk, Cyril Klepek z online tržiště odpadů Cyrkl nebo investor a jihomoravský zastupitel Jiří Hlavenka. Veškeré přednášky a panelové diskuze jsou dostupné ze záznamu na webu konference.