Rekordní esportový přestup z Česka. Tým Sampi Jakuba Jankta prodal hráče počítačových her za miliony

Jen chvíli poté, co Sampi vyhráli mistrovství Česka v Counter-Striku, přišel důležitý krok, který může posunout celý esportový trh.

Filip HouskaFilip Houska

jakub-jankto_sampi

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Fotbalista a zakladatel esportového týmu Sampi Jakub Jankto

0Zobrazit komentáře

Ve svém životě se už cítil podobně, když vyhrál titul se Spartou. Takovou váhu má pro něj úspěch na mistrovství České republiky v Counter-Striku, kde jeho tým, kterému dokonce nechal postavit herní vilu za desítky milionů korun, dosáhl na zlato. Nešlo ale o jediný zářez, na který je fotbalista a majitel esportového klubu Sampi Jakub Jankto hrdý. Ten další se odehrál jen několik desítek hodin poté, co jeho svěřenci zvedli trofej. Zčásti byl smutný, ale zároveň bezprecedentní.

Stejně jako tomu je u jiných sportovních klubů i esportovci, tedy profesionální hráči počítačových her, mění své chlebodárce. Není na tom nic zvláštního ani překvapivého – když jim je například Česko malé a mají větší, zahraniční ambice, při správných podmínkách dojde k přesunu jinam. Přesně to před pár dny zažil slovenský hráč Counter-Striku Matúš „Matys“ Šimko.

Dosud Matys hájil barvy právě esportového týmu Sampi, za kterým stojí český fotbalový reprezentant a hráč italské Serie A Jakub Jankto, teď ovšem dres mění za skutečnou světovou špičku – přechází do prestižní britské organizace Fnatic. Spíše než samotný přesun je ale pro vývoj tuzemského esportu zajímavé, za jakou cenu k novému zaměstnavateli přešel.

„Jde o rekordní přestup do zahraničí,“ říká Jankto pro CzechCrunch. „Do Matyho bylo investováno více než milion korun, výdělek se ale teď zhruba ztrojnásobil. Je to dobrý příklad toho, na jakém principu mohou fungovat ostatní týmy a náš trh jako takový,“ pokračuje zakladatel klubu. Ve Fnaticu bude Matys střílet po boku zvučných jmen jako Freddy „Krimz“ Johansson či Alexandre „Bodyy“ Pianaro.

Ať je o esportu zase slyšet

Podobně pro esportovou komunitu atraktivní přestupy mají být jedním z kroků, jak z profesionálního hraní udělat opět zvučnější pojem. Ačkoliv globální esport podle statistik průběžně roste a očekává se, že v roce 2025 by mohl dosáhnout celkových tržeb téměř 1,9 miliardy dolarů, v Česku – ve srovnání s vlnou zájmu okolo roku 2020 – o něm v mainstreamu zase tak moc slyšet není. Podle Jakuba Jankta ale v celé věci hraje velkou roli marketing.

matys

Foto: Sampi

Matúš „Matys“ Šimka

„Myslím si, že je tu pořád obrovský prostor pro zlepšení. Potenciál je stále obrovský. Enormně důležitý bude marketing. Je třeba přitahovat stále nové lidi na offline akce a vyprodávat haly několikrát do roka, ne jen jednou až dvakrát jako teď, což je málo. Hype se trochu utlumil, jde ale o známku toho, že je potřeba být v určitých věcech daleko drzejší a průbojnější,“ uvádí Jankto v souvislosti s přestupem.

Sampi to zjevně tak vnímá, proto má na následující roky v plánu ještě více šlápnout do marketingu, přesněji řečeno se více položit do práce s fanoušky a snažit se do esportové scény v Česku zapojit i třeba influencery. Jedním z příkladů, jak to dělat, je také zmíněné pořádání velkých akcí. Ostatně i CzechCrunch měl s esportovým šampionátem zkušenosti, když zavítal na ten největší turnaj v zemi.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Chceme scénu zasahovat i influencersky a mnohem více ji rozšiřovat i pomocí dalších partnerů. S nimi celý segment poroste. Jen každodenní a konstantní práce potom přinese výsledky,“ myslí si Jankto. Ostatně právě partneři mohou být důležití i pro samotné byznysové fungování týmů, konkrétně Sampi má na rok vytyčen rozpočet přes pět milionů korun, přičemž z poloviny je financován partnerskými a sponzorskými penězi.

„Nutnou složkou ve fungování je také prodej hráčů. Tam budeme muset jako firma každoročně prodávat, aby organizace prosperovala a dále se posouvala jak číselně a sportovně, tak třeba i marketingově,“ dodává fotbalista, který momentálně hraje za italské Cagliari. Neméně důležitou součástí je i podpora hráčů, k nimž má Sampi blízko mimo jiné skrze svou gamingovou vilu kousek od Prahy. V ní hráči nejen trénují hry, ale také pracují na své kondici a psychice.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Canicross s nejpovolanějšími. Šimon Cipro a fenka Løype nám v blátu a dešti ukázali kouzlo běhu se psem

Běh se psem spojuje sportovní aktivitu a trávení volného času se čtyřnohým miláčkem. Vydali jsme se za průkopníky tohoto sportu u nás.

canicross2

Foto: Vojtěch Sedláček / CzechCrunch

Takový výhled se nabízí běžci, který utíká se psem

0Zobrazit komentáře

„Ještě včera tu ležel sníh,“ říká mi Šimon Cipro v momentě, kdy se dostáváme na otevřenou planinu plnou bláta a studených kaluží. Prší a je zima, ale psi, kteří jsou s námi, jsou vyloženě nadšení. Radostně poskakují a štěkají, protože ví, že za chvilku je čeká to, co mají vůbec nejraději. Poběžíme totiž canicross, sportovní disciplínu, při které člověk uhání se psem připnutým k pasu. Právě tento sport a láska ke psům přivedla Šimona Cipra a jeho manželku Karolínu k rozhodnutí opustit lékařskou profesi i Prahu.

Obliba canicrossu v posledních letech v Česku i dalších evropských státech roste, jak mi potvrzuje sám Šimon Cipro, který se svou ženou Karolínou patří mezi největší odborníky na tuto sportovní disciplínu u nás. „V Česku je zhruba tisícovka lidí, kteří se aktivně účastní závodů. A podle množství prodaných postrojů se psem běhají další desítky tisíc lidí,“ vysvětluje mi Cipro.

Co je na běhu se psem tak lákavé, jsem se rozhodl zjistit na vlastní kůži, a to ve Smržovce, tak trochu zapomenutém městečku v podhůří Jizerských hor, které si Ciprovi se svými psy vybrali za svůj nový domov.

Soukám se proto do speciálního opasku, bez kterého se tato disciplína neobejde. Na první pohled vypadá trochu složitě, ale stačí jen nohy provléknout těmi správnými otvory a dotáhnout pár popruhů a hned je vše na svém místě. Zajímavé je, že sedák je koncipován tak, aby byl tah psa přenášen do pánve, nikoliv zad, přičemž sílu přenáší speciální pružné vodítko.

canicross6

Foto: Løype

Běh se psem je ideálním spojením sportu a trávení volného času se čtyřnohým parťákem

Zatímco já při pohledu na opasek nejspíš vypadal trochu zmateně, fenka Løype (norský výraz pro cestu), která byla pro daný moment mým přídavným motorem, do svého postroje zaplula naprosto zkušeně. Následně jen stačilo zacvaknout karabinu na opasku k vodítku – a člověk a pes se stali jedním. A pak už přišlo odpočítávání 3…2…1… a věci se daly do pohybu.

Přestože má Løype už svůj věk, okamžitě se v ní probudil potenciál evropského saňového psa, který byl vyšlechtěn křížením německého ohaře s dalšími plemeny, jako je například pointer či chrt. „To plemeno není oficiálně uznané, takže to je vlastně takový ořech,“ smál se při běhu Šimon Cipro, přičemž tuto větu pronesl jako zkušený běžec s naprostou lehkostí. To mé vyjadřování se čím dál tím víc zavzdušňovalo s tím, jak se zvyšovala spotřeba kyslíku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Løype chtěla běžet kupředu a bylo jí úplně jedno, že má ke své lokomotivě připojený těžký ufuněný vagón. Přesto byly chvíle, kdy ji Šimon Cipro musel popohnat, aby se dle jeho slov „neflákala“. Jeden takový moment přišel při výběhu do kopce, ve kterém jsem si naplno uvědomil, jak mi fenka nahoru pomáhá. Přirovnal bych to k jízdě na elektrokole, nicméně zde vám pomáhá živé stvoření, které můžete po výběhu pochválit, podrbat a sdílet s ním radost ze vzájemného výkonu. U elektrokola to jde samozřejmě také, ale budete u toho vypadat trochu podivně.

Jak už jsem naznačil na začátku, běželi jsme v opravdu nepříjemných podmínkách, nicméně o to větší zábava to byla. Løype navíc šikovně hledala cestu, vyhýbala se kalužím, a tak ji stačilo jen následovat. Náš běh trval chvilku, něco okolo 15 minut, ty ale v daných podmínkách bohatě stačily k tomu, aby se člověk napumpoval adrenalinem, byl šťastný a pochopil, proč je běh se psem taková radost.

canicross4

Foto: Vojtěch Sedláček / CzechCrunch

Člověk po běhu možná nevypadá jako ze škatulky, je ale rozhodně spokojený

„Popularita určitě spočívá v tom, že se nyní celkově zvedl trend běhání. Díky canicrossu ale můžete do této činnosti zapojit i psa, který vás motivuje k tomu, abyste vyrazili, i když se vám třeba ani nechce. Pes se vyvenčí, utahá, a navíc trávíte čas spolu,“ vysvětluje mi Šimon Cipro s tím, že tento sport se dá provozovat v podstatě s každým plemenem. „Je ale důležité znát své vlastní schopnosti. Pokud začínáte s během jako takovým, je lepší mít k tomu psa, který má třeba patnáct kilo než třicet,“ dodává bývalý lékař, který se věnoval patologii.

Celé to může vypadat jednoduše, prostě jen pořídíte postroj, opasek a odpružené vodítko a jdete běhat. Ovšem tak jednoduché to není. Pes totiž potřebuje trénink, aby s ním byl běh radost, což platí obzvlášť, pokud má člověk i ambice si občas zazávodit. Jak psa na běh vycvičit, se může každý dozvědět například díky projektu Ciprových Běhej se psem. Ciprovi pod jeho hlavičkou pořádají tréninky, závody, ale také online kurzy, které poskytnou kvalitní základ pro samotné trénování.

Zjistíte z nich například to, že by pes měl s canicrossem začít až od roku. „Předtím je to na něj příliš velká psychická zátěž a stres. Je to jako byste na dítě v první třídě hned naložili stovku příkladů, aby je začalo počítat. Brzy ho to přestane bavit a nebude o to mít zájem,“ vysvětluje Cipro. Zároveň připomíná, že běhání se psem je o určitých pudech, které má pes v sobě už od vlka. Žene se za kořistí, kterou chce uštvat, a k tomu je zapotřebí určitá vyzrálost.

canicross1

Foto: Løype

Šimon Cipro se svou ženou pořádají i kurzy, na kterých učí, jak běhat se psem

To už ale pomalu sestupujeme dolů k bývalé sklárně ve Smržovce, kterou Ciprovi koupili před několika lety, aby si zde plnili své sny. Věnují se všem možným odvětvím péče a aktivit člověka a psa. Při pohledu na komplex s vysokým komínem se nabízí otázky, proč vlastně Ciprovi pověsili svou lékařskou kariéru na hřebík a přestěhovali se sem.

„Karolína vždy dělala agility a měla ke psům vztah. Já jsem ji doprovázel na závody, kde jsme se seznámili s lidmi, od kterých jsme si nakonec vzali štěně ohaře. A tehdy to všechno začalo. Byli jsme ještě na škole a začali jsme závodit. Koníček se však nakonec rozvinul v něco většího. A protože jsme potřebovali sklady a prostory pro výrobu, odstěhovali jsme se sem, kde jsem já vyrůstal,“ vysvětluje Cipro.

Běháním se psem jejich aktivity teprve začínají. Na e-shopu Ciprových si mohou zákazníci pořídit v podstatě vše, co k tomuto sportu potřebují. A nejen k němu. Mají tu také vybavení pro sporty, kdy je pes využíván k tahu při jízdě na kole, na koloběžce, na běžkách, na saních či na káře… a třeba i na dog biatlon.

canicross5

Foto: Løype

I takto může vypadat hromadný trénink běhu se psem

Ciprovi nabízejí zahraniční, ale i produkty vlastní výroby. Pod značkou Løype dodávají na trh nejrůznější pomůcky pro výcvik i zábavu psů, které se vyrábějí přímo ve sklárně. A také si nechávají vyrábět krmiva vlastní receptury.

Samotná továrna a její sklepení navíc slouží i k výcviku. Na dvoře jsou například i tři velké hromady suti. „Ty jsou tu naschvál a využíváme je při výcviku záchranářských psů,“ vysvětluje mi Šimon Cipro, když je míjíme. „Jezdí nám sem hasiči, policisté i záchranáři z okolí, kdykoliv si řeknou. Samozřejmě zadarmo. A pak tu pořádáme i kurzy pro veřejnost, aby si lidé mohli vyzkoušet výcvik a práci psů při záchranných akcích.“

Největší počet zákazníků Ciprových dnes pochází z Česka a Slovenska a daří se prý oslovovat také zákazníky z Polska. „Chtěli bychom však expandovat na západ, zvlášť s našimi výcvikovými pomůckami. Něco už posíláme třeba do Dánska či Švédska, ale chtěli bychom to rozvinout víc,“ vysvětluje Cipro.