Řeší životní prostředí i nedostatek materiálu. Recyklovaný beton z Česka se používá i u protinožců

Skanska začala na svých stavbách používat rebetong. Stojí skoro stejně jako klasický beton, a když budovy doslouží, použije se znova.

Čertův vršek

Foto: Skanska

Na projektu Čertův vršek použila Skanska poprvé rebetong

Je to vskutku čertovský vynález, a tak není divu, že se poprvé vyzkoušel na Čertově vršku v pražské Libni. Rezidence od švédské developerské společnosti je jako první postavená z rebetongu, nového materiálu, který vznikl recyklací stavební suti.

„Na Čertově vršku jsme rebetongem pokryli spotřebu víc než patnácti procent všech betonů a díky tomu jsme uspořili až osm tisíc tun přírodního kameniva. Pro základy, příčky i nosné konstrukce jsme tak celkem využili zhruba pět tisíc tun recyklátu, který by jinak skončil bez užití na skládce,“ uvedl pro CzechCrunch tiskový mluvčí Skansky Jan Pohorský.

Na technologii kromě Skansky pracovala především česká firma ERC-Tech. „Přišla za námi s výrobním postupem betonu ze stavební suti a na nás bylo technologii ověřit v průmyslovém rozsahu. V současnosti máme zaregistrovanou obchodní známku rebetong, kterou využíváme pouze my,“ uvádí Pohorský.

Nový materiál vzniká tak, že se recyklované kamenivo naveze do míchačky, přidá se nanomateriál a cement a rebetong je na světě. „Dokáže využít i cihelnou drť, tedy materiál, který ve stavebnictví dosud nenašel plnohodnotné uplatnění,“ líčí Pohorský.

Využití betonu z recyklované suti se na Čertově vršku osvědčilo. Od té doby ho Skanska využívá ve všech svých rezidenčních stavbách. Letos se rebetong stane součástí už čtvrtého projektu, kterým je výstavba Modřanského cukrovaru. Recyklát tentokrát bude představovat dvacet procent betonových konstrukcí. Od toho si švédský developer slibuje úsporu 1 750 kilogramů kameniva na každý metr čtvereční betonu.

Od roku 2019, kdy rebetong vznikl, se objevily i další verze recyklovaného betonu. ERC-Tech se dokonce podařilo rozšířit stoprocentně recyklovanou betonovou směs také na Nový Zéland. Nyní se tak používá v Evropě, Asii, Jižní Americe a u protinožců.

Cena rebetongu je podle Pohorského srovnatelná, nebo dokonce o něco nižší než u klasického betonu. Zároveň je podle něj jeho hodnota nevyčíslitelná, protože jakmile budova doslouží, celý cyklus recyklace je možné opakovat znovu a demoliční suť opět využít.

Zbavit se stavebního odpadu je méně výhodné

Skanska se svým vynálezem reaguje na příliš velký objem stavebního a demoličního odpadu. Zároveň ale také na fakt, že zbavit se takového odpadu bude čím dál méně výhodné, a to i v Česku. Nový zákon o odpadech platný od loňského roku totiž přináší nová pravidla. Při odstranění stavby tak například platí povinnost, že je odpad nutné předat do sběrného dvora, obchodníkovi s odpadem nebo do obecního systému. Se stavebním a demoličním odpadem musí zároveň nakládat tak, aby ho bylo možné co nejvíc opět využít a zrecyklovat. Jinak hrozí pokuta.

Stavební a demoliční odpady v Česku představují skoro polovinu z celkového objemu všech vyprodukovaných odpadů. A to dlouhodobě. Mezi lety 2015 až 2020 to bylo 18 až 22 milionů tun ročně. V tomto odpadu je nejvíce zeminy, kamení nebo vytěžené jalové horniny a hlušiny, a to až 75 procent. Jak uvádí Miroslav Škopán z Vysokého učení technického v Brně, k recyklaci je vhodných 22 až 28 procent stavebních odpadů, což dělá čtyři až šest milionů tun za rok. Jde především o beton, cihly a jejich směsi nebo asfaltové směsi.

ondrej-bohac-boxed-2

Přečtěte si takéDíky novému Metropolitnímu plánu se bude bydlení stavět snáz, říkají klíčoví muži Prahy

Skanska se s rebetongem logicky ohlíží i na životní prostředí. Společnost spočítala, že standardní beton tvoří 278 kilogramů oxidu uhličitého na jeden metr krychlový. V případě rebetongu je to 239 kilo. „Úspora uhlíkové stopy je daná především kratšími přepravními vzdálenostmi, a tedy i nižší produkcí spalin z dopravy. Recyklát totiž nemusíme z místa demolice odvážet na skládky a betonárka nemusí kamenivo dovážet z lomu do betonárky,“ vypočítává Pohorský.

Ten říká, že systematické snižování uhlíkové stopy developerských projektů se neobejde bez inovačních přístupů ve využívání materiálů. Stavebnictví produkuje téměř čtyřicet procent celosvětových emisí oxidu uhličitého. Skanska si stanovila vlastní cíl, který říká, že svoji uhlíkovou stopu zredukuje na polovinu do roku 2030 a na nulu do konce roku 2045. S tím mají pomoci i takové materiály, jako je právě recyklovaný beton.

S rebetongem však švédský developer míří kromě životního prostředí i na možný nedostatek materiálu. „Zdroje kameniva prudce ubývají a podle našich informací se za posledních téměř čtyřicet let neotevřel žádný nový lom. Přitom jen u nás se ročně vyrobí sedm a půl milionu kubíků betonu a největším konzumentem kameniva je právě stavebnictví. Využitím recyklace tak můžeme výrazně přispět k efektivnímu hospodaření s důležitým přírodním zdrojem,“ uzavírá Pohorský.

Eliška Nová

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.

Obdivovatelka měst i přírody. Obojímu se věnuje i ve svých článcích jako redaktorka CzechCrunche.