Řetězec Penny v Německu ukazuje pravou cenu živočišných výrobků. Zdražil je až o 94 procent

V Penny společně se dvěma univerzitami spočítali ceny potravin na základě toho, jak škodí životnímu prostředí. Výsledkem je provokativní kampaň.

Penny v Německu apeluje na to, abychom se chovali udržitelněji

0Zobrazit komentáře

Obchodní řetězec Penny na území Německa přišel tento týden s uměle vytvořeným cenovým šokem. V rámci kampaně, kterou chce zvýšit povědomí o dopadu výroby některých potravin na životní prostředí, prudce zvýšil ceny devíti produktů, které nyní prodává za jejich pravou cenu. Tedy takovou, která zahrnuje i skryté náklady v podobě znečištění přírody. Vybrané uzeniny a mléčné produkty jsou tak až o 94 procent dražší, kdežto ceny rostlinných alternativ řetězec zvedl jen o pět procent.

Vídeňské párky za téměř 150 korun místo 70, mozzarella za 40 korun místo 20 a jogurt za 37 korun místo 28. Taková je realita tohoto týdne v německých prodejnách řetězce Penny. Jeho vedení se totiž i v době složité ekonomické situace, které řada domácností čelí, rozhodlo pro radikální krok: zdražit potraviny na základě jejich uhlíkové stopy a dalších negativních vlivů na životní prostředí.

„Jsme si vědomi toho, že mnoho našich zákazníků trpí rychle rostoucími cenami potravin. Přesto musíme čelit nepříjemnému faktu, že některé potraviny, které prodáváme, neodrážejí skutečné náklady jejich dopadu na životní prostředí,“ uvádí provozní ředitel Penny Stefan Görgens.

Kampaň, která probíhá ve všech 2 150 prodejnách Penny v Německu, tak vedla k tomu, že například vídeňské párky zdražily o 88 procent a sýr Maasdam o 94 procent. Cena veganských řízků přitom vzrostla vzhledem k jejich šetrnější výrobě o pouhých pět procent. Vedení společnosti však zdůraznilo, že změny nejsou trvalé. Jejich týdenní zvýšení má zákazníky pouze přimět k zamyšlení.

Skutečnou cenu vybraných živočišných produktů společnost vypočítala ve spolupráci s Technickou univerzitou v Norimberku a Univerzitou v Greifswaldu. Zohledněny byly všechny škody na životním prostředí způsobené vyprodukovanými emisemi při výrobě potravin včetně jejich negativního vlivu na půdu v důsledku intenzivního zemědělství, využívání pesticidů, znečištění podzemních vod hnojivy a dalších praktik.

Podle Tobiase Gauglera z Technické univerzity v Norimberku kampaň pomůže získat komplexní údaje o tom, jak na takovou změnu reagují samotní zákazníci, a vyvolá tolik potřebnou debatu napříč společností. „Z toho pak můžeme vyvodit doporučení pro činnost různých aktérů, především navrhnout smysluplná politická opatření, která přispějí k udržitelné transformaci potravinářského sektoru.“

Penny si peníze, které v rámci kampaně vydělá vzhledem ke zdražení vybraných výrobků, nenechá. „Rozdíl mezi aktuální tržní cenou a skutečnou nákladovou cenou Penny věnuje na podporu aktivit spojených s ochranou klimatu. V Penny prodejnách v České republice neplánujeme takovou kampaň realizovat,“ dodává k záležitosti Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny v České republice.

Na zoubek environmentálního dopadu živočišných potravin se už v minulosti podívali například vědci z Oxfordské univerzity. Došli k výsledku, že vliv jejich konzumace na životní prostředí je tak velký, že beze změny stravovacích návyků nelze splnit klimatické cíle. Doporučili tak průměrnou maloobchodní cenu masa v zemích s vysokými příjmy zvýšit o 35–56 procent u hovězího masa, o 25 procent u drůbežího masa a o 19 procent u jehněčího a vepřového masa.