Rychlejší než zvuk a ve vzduchu natolik tiché, že sonický třesk, který během nadzvukového létání vzniká, má být srovnatelný s bouchnutím dveří od auta. Přichází další revoluce? NASA po letech utajovaného vývoje ukázala nový letoun s označením X-59, na kterém pracovala s inženýry z Lockheed Martin. Pokud se jeho funkčnost v praxi ověří, technologie může být využita i pro civilní cestování.

Využívání nadzvukových letadel v civilní dopravě už tady bylo – a typickým příkladem je dnes už legendární Concorde. Jeho osud byl však zpečetěn tragickou nehodou v roce 2000, což zapříčinilo, že se z jednoho z nejslavnějších dopravních letounů stal maximálně tak exponát v muzeu. V posledních letech se ale myšlenka civilní nadzvukové dopravy začíná oživovat. A je u toho i NASA.

Americká vesmírná agentura na novém projektu pracovala pět let, teprve před pár dny ale výsledek, který vznikal ve spolupráci s obrem na poli leteckých technologií Lockheed Martin, ukázala veřejnosti. Nový letoun se jmenuje X-59 a jeho hlavní výsadou je právě možnost létat nadzvukovou rychlostí, pro kterou je uzpůsoben i aerodynamický design stroje.

„Je to velký úspěch, který se podařil jen díky tvrdé práci a vynalézavosti NASA a celého týmu X-59,“ řekla zástupkyně administrátora NASA Pam Melroyová. „Během několika málo let jsme se od ambiciózního konceptu dostali až k realitě. X-59 pomůže změnit způsob, jakým cestujeme, a přiblíží nás k sobě v mnohem kratším čase než dosud,“ dodává v tiskové zprávě.

Foto: NASA

X-59 má také výrazným způsobem redukovat takzvaný sonický třesk, tedy fyzikální jev, který při pokoření rychlosti zvuku vzniká. Podle inženýrů by se měl hluk sonického alias aerodynamického třesku rovnat přibližně bouchnutí dveří od auta, nikoliv silnému dělovému výstřelu, což mělo v minulosti za následek, že komerční nadzvuková letadla nemohla překonávat zvukovou bariéru nad obydlenými oblastmi.

Ostatně i za tímto účelem vznikla mise Quesst, které je projekt součástí a která se zaměřuje na poskytování údajů, jež mají pomoci regulačním orgánům přehodnotit pravidla, která zakazují komerční nadzvukové lety nad pevninou. Očekává se, že X-59 poletí rychlostí asi 1,5 tisíce kilometrů za hodinu.

Aby byl sonický třesk ve skutečnosti co nejmenší, dělali v NASA a Lockheed Martin i dílčí přepracování, například v případě předního okna. To prakticky neexistuje, namísto toho je nahrazeno systémem, který se skládá z kamery a obrazovky umístěné v kokpitu, což má pilotům nabízet rozšířený pohled na to, co se nachází před letadlem.

X-59 je ale prozatím takzvaným experimentálním letadlem, které navíc neprošlo reálnou zkouškou. NASA uvádí, že nyní týmy pracují na tom, aby mohla proběhnout v dohledné době. Pokud bude let úspěšný, za pár let by se technologie, na kterých X-59 funguje, mohly dostat i do jiných letadel, která by sloužila pro běžnou civilní přepravu.