Řídili jsme kapesní raketu Hyundai Ioniq 5 N. Byla tak rychlá, že jsme ji neudrželi na trati

Když do jména Ioniqu 5 přidáte písmeno N, dostanete ďábelsky rychlý elektromobil, se kterým se dají na okruhu zažít pořádně horké chvilky.

ioniq-5-n13

Foto: Hyundai

Usedli jsme za volant ostrého Ioniqu 5 N

0Zobrazit komentáře

Automobilka Hyundai rozhodně není synonymem pro ostré automobily, se kterými je radost vyrazit na okruh. Ioniq 5 v N úpravě ale mění zaběhlé pořádky a ukazuje, že i s elektrickým kapesním vozítkem lze zažít pořádný adrenalin. Přesvědčit jsem o tom mohl na okruhu v Mostě, který jsem měl přibližně na hodinku jen sám pro sebe – a ze kterého mě raději stáhli do boxů. Zábavy totiž bylo tolik, až se vloudila chybička.

Elektromobil Hyundai Ioniq 5 patří mezi vozy, za kterými se na ulici ohlédnete. Hyundai mu dalo neotřelý a lehce futuristický design, díky kterému zejména v městských ulicích vyčnívá. Z technického hlediska se však jedná spíše o elektrický průměr, který rozhodně nemá ambice při jízdě výrazněji zvyšovat hladinu adrenalinu v krvi.

To se však mění s v momentě, kdy do názvu vozu přidáte písmenko N. S tím spojené úpravy totiž přetváří automobil na zběsilé monstrum, jehož schopnosti jsem otestoval na mosteckém autodromu, který s tím brněnským patří mezi největší u nás. Ještě než dupneme na plyn, se ale podívejme na novinku více zblízka.

Díky bodykitu je Ioniq 5 N oproti klasické verzi o něco delší a širší. Například spoiler se prodloužil o celých 10 centimetrů. Vůz působí na první pohled dravě, ale rozhodně na sobě nedává znát, jak značný výkon je schopen vyvinout. Už základních 609 koňských sil je ďábelských – a do pekelných hlubin jsem mohl sestoupit ještě více po stisknutí oranžového tlačítka na volantu s písmeny NGB. Jedná se o zkratku pro všeříkající funkci N Grin Boost, která na 10 sekund navýší výkon vozu až na 650 koní.

Zajímavých tlačítek je na volantu ovšem víc, až jsem si připadal jako bych se ocitl ve virtuální realitě hry typu Forza Motorsport než za volantem skutečného automobilu. Jedním z nich je N e-shift, které u elektromobilu napodobuje osmistupňové řazení a přidává N Active Sound+. Díky němu si lze upravit modulovaný zvuk vozu a nastavit třeba projev klasického spalováku či sonickou kulisu připomínající let stíhačkou.

Může to působit jako zbytečnost, ale na trati mi možnost řazení dodávající pořádné kopance a ostrý zvuk velmi pomáhaly k prohloubení zážitku z jízdy. Ioniq 5 N je totiž ze všeho nejvíc auto určené k zábavě. Hyundai ho jako ostatní zástupce rodiny N koncipoval pro ty, kteří chtějí vůz používat v běžnému provozu, ale sem tam si s ním rádi zařádí na okruhu. I proto nabízí obrovské množství možností nastavení podvozku, samotného řízení, brzd, rekuperace, rozdělování výkonu mezi nápravy a další.

Varianty jdou dokonce tak daleko, že jsem si mohl regulovat i teplotu baterie, aby byla připravená na konkrétní druh řádění. Nastavení na sprinty na rovince nebo sérii hned několika delších kol na okruhu lze měnit pomocí dalšího tlačítka na volantu. Vozu se tím dává na vědomí, zda má ze sebe na krátkou chvíli vymáčknout absolutní maximum, nebo pošetřit síly na delší adrenalinový zážitek. Dost už ale seznamování, stiskněme tlačítko start a vydejme se na trať.

Když testování bolí

Mou ambicí rozhodně nebylo honit vteřiny, ale auto si pořádně osahat a vyzkoušet jeho schopnosti. Oněch 609 koní výkonu působí přísně už na papíře a přímo na trati jsou doslova brutální. Ioniq 5 není velký vůz, což pocit ze svižnosti jen umocňuje. Na autodromu to znamenalo nutnost věnovat maximální pozornost každé zatáčce a můj úmysl udržet se v ideální stopě se ne vždy podařil. Musel jsem totiž krotit 2,3 tuny hmotnosti, což je váha, díky které má člověk v zatáčkách plné ruce volantu.

Je tedy extrémně důležité správně pracovat s brzdami a vůz s jejich pomocí krotit o něco dřív, než by se mohlo zdát ideální. Na druhou stranu jsem ani jednou výrazněji nepocítil přechod z rekuperace do standardních brzd, což je někdy problém i u méně sportovně laděných vozů. Když se ale vše podařilo, jak mělo, dokázal jsem s Ioniqem 5 v „enku“ proplouvat tratí jak namydlená štika, za což mohl i poměrně měkký podvozek. Za volantem jsem si pak vesele pobrukoval a na rovince po stisknutí tlačítka boost zase pištěl jako malá, velmi šťastná holčička. Tohle tlačítko je možné mačkat i opakovaně, takže můžete dopřát dávky zběsilého štěstí i vícekrát za kolo.

To už se ale dostáváme k momentu, který bolel mě, auto i všechny přítomné z Hyundaie. S rychlými a hravými vozy je ta potíž, že člověka baví. Jenže zábavy je někdy až příliš a přeroste mu přes hlavu. Mně se to stalo v jedné z pravotočivých zatáček, kdy bylo najednou všeho moc. Moc váhy vozu, moc pozdě brzdy a moc pomalé ruce. Výsledkem byla smrt v očích a znovuoživení českého kosmického programu.

Kapesní raketa Ioniq 5 N se rozhodla opustit odpalovací rampu a bokem vylétla do kačírku u tratě. Zvuk bubnujících kamenů dal jasně najevo, že zábava je u konce, a zahrál marš přímo do boxů. Na bodykit označkovaný kameny, v jehož průduších jich zůstala řada uvězněná, nebyl hezký pohled. Sebemrskačsky proto ještě jednou posílám do Hyuindaie velkou omluvu, a pokud si u nás už o žádném voze této značky nepřečtete, víte, kdo za to může.

I přesto byl zážitek s Ioniqem 5 N pořádná jízda. Vůz dává přesně to, k čemu byl předurčen. Obrovskou porci zábavy a na elektrickou sériovku až neuvěřitelné schopnosti. Ano, je to něco trochu jiného než klasický spalovák, ale nuda za volantem rozhodně není. 84 kWh baterie sice nevydrží věky, ale i tak jsem s ní byl schopen zajet slušný počet kol. Na českém trhu se Ioniq 5 N nabízí za 1 799 990 korun, což není vůbec špatná nabídka.