Rodinný dům jako moderní venkovské stavení. Na Pardubicku vznikla současná interpretace klasického statku

Stodolu nahradila garáž, mlat zase krytý přístřešek. Stavební principy z minulosti však dávají smysl i po dvou staletích u moderní dřevostavby.

statek5

Foto: Eva Rybářová

Vypadá jako moderní dřevostavba, využívá však staré dispoziční principy

0Zobrazit komentáře

Zastavěná plocha běžného rodinného domu se dnes pohybuje okolo 150 metrů čtverečních. Proto je až k neuvěření, kolik prostoru dokázala zabrat venkovská stavení, která u nás vznikala v minulém a předminulém století, zvláště, pokud se jejich majitelé věnovali zemědělské činnosti. Rodinný dům nedaleko Pardubic je moderní interpretací takového statku. Zabírá si pro sebe značnou část pozemku a vychází přitom z principů původních stavení. Objevujte další zajímavou architekturu v newsletteru Arch.

Načítám formulář...

Velká část českých vesnic byla, a na některých místech dodnes stále je, utvářena souborem stavení, která vzájemně kombinují objekty sloužící pro potřeby bydlení, ustájení i skladování. Aby bylo možné všechny tyto potřeby obsloužit, jsou rozměry některých statků skutečně velkolepé.

Velké stavby v minulosti tvořily i charakter jedné z lokalit na Pardubicku, ve které se investoři rozhodli postavit nový rodinný dům s moderní tváří, ovšem ctící některé principy původních stavení. Výsledkem je soudobá interpretace statku, kde maštale a stodoly nahrazuje garáž či venkovní sauna.

Architekti ze Studia Kvalitář v čele s Markem Habrem při tvorbě návrhu domu nahlíželi do katastrální mapy z první poloviny 19. století. Vyčetli z ní, že budovy v oblasti měly obdélníkový půdorys, hlavní obytná část byla situována do jednopodlažního domu s minimálně trojdílně členěným půdorysem. Ten tvořila světnice, kuchyň se spíží, přes vstupní chodbu byla sýpka, následně chlév, průjezdný mlat s navazující stodolou a skladem slámy. Objekty byly do roku 1840 povětšinou dřevěné s prkenným bedněním a sedlovou střechou se šindelem či doškem.

statek6

Foto: Eva Rybářová

Samotná obytná část zabírá 200 metrů čtverečních

Ve stejném principu byl navržen i rodinný dům, který dostal sedlovou střechu bez přesahů a trojdílný půdorys. Garáž má odkazovat na původní objekty stodoly a perny, ve které se skladovala sláma. S hlavní obytnou budovou je garáž propojena do jednoho celku průchozím přístřeškem coby moderní interpretací průjezdného mlatu.

Díky tomuto řešení bylo možné splnit regulační podmínky pro obytný dům do zastavěné plochy 200 metrů čtverečních se samostatně stojící garáží a přístřeškem, přesto vše působí jako homogenní celek.

Obytná budova je tvořena zádveřím s předsíní, šatnou a toaletou. V centrální částí je kuchyň s jídelnou a obývacím prostorem. Nad ním byla v patře vybudována galerie, do které lze vystoupat po schodišti. Dále se dům větví na tři části, do nichž byly umístěny ložnice s koupelnami a šatnami. Ložnice se otevírají do zahrady díky velkoformátovým oknům s minimalistickými rámy, které jsou přítomny i v dalších částech domu.

Dům se zahradou propojuje terasa s bazénem a nechybí ani samostatně stojící budova sauny se sprchou. Oplocení zahrady kombinuje monolitický betonový plot, černou příjezdovou bránu a živý plot, který odděluje zahradu od přilehlého lesa. Budovy byly koncipovány jako dřevostavba tvořená zateplenými dřevěnými panely a celá stavba i samotná střecha byly opláštěny prkny ze sibiřského modřínu.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym