Konflikt na Ukrajině je ukázkou toho, jak moderní technologie mohou ovlivnit tvář války. Kromě válečných dronů a sociálních sítí se ke slovu dostává také technologie rozpoznávání obličejů. Tu od americké společnosti Clearview AI začalo o víkendu nasazovat ukrajinské ministerstvo obrany. Software, na který západ pohlíží s nedůvěrou, využije data z ruské sociální sítě VKontaktě, aby identifikoval ruské diverzanty nebo padlé vojáky a bojoval s dezinformacemi.

Válečný konflikt na Ukrajině je soubojem dvou armád, které mají mnoho společného. Obě strany mají část totožné bojové techniky a i rozkazy jsou vydávány silně příbuznými jazyky. I to by mohl být jeden z důvodů, proč Ukrajina kývla na nabídku americké společnosti Clearview AI nasadit v zemi její software na rozpoznávání tváří.

Software by mohl sloužit především k identifikaci příslušníků nepřátelské armády. K tomu chce společnost, v jejímž čele stojí australský podnikatel Hoan Ton-That, využívat přibližně dvě miliardy fotografií získaných z ruské sociální sítě VKontaktě. Software by měl pomoci s identifikací padlých vojáků a také odhalit například ruské agenty a další diverzanty, kteří se snaží infiltrovat do země.

Mimo to by Ukrajina mohla použít software ke snadnějšímu propojování uprchlíků s těmi, kdo v zemi zůstali. V neposlední řadě chce s jeho pomocí potlačovat šíření dezinformací spojených s válečným konfliktem kolujících především na sociálních sítích. Přesné využití technologie však prozatím Ukrajina nesdělila. Není také jasné, v jak velkém rozsahu byla nasazena.

Objevují se však první hlasy, které její využití kritizují. Podle nich by mohla chybovost softwaru vést k úmrtí nevinných osob. Ostatně v roce 2020, kdy unikl seznam zákazníků Clearview AI, společnost uvedla, že její software je přesný na 75 procent.

Jak uvádí agentura Reuters, Ton-That se brání tím, že by software společnosti neměl být nikdy jediným způsobem identifikace dané osoby. Zároveň se také nechal slyšet, že si nepřeje, aby použití softwaru bylo v jakémkoliv rozporu s Ženevskými úmluvami, jež stanovují právní normy humánního jednání v době války. A uvedl, že každý, Ukrajince nevyjímaje, kdo software společnosti využívá, musí projít školením a vždy udávat důvod před samotným vyhledáváním.

Jenže nad fungováním společnosti a jejího softwaru se vznáší řada kontroverzí. Ty vypluly na povrch především po zmíněném úniku seznamu uživatelů. K němu došlo během hackerského útoku v únoru roku 2020 a postupně vyšlo najevo, že ke třem miliardám fotografií ze sociálních sítí, se kterými software Clearview pracuje, má přístup kdekdo. Kromě vládních subjektů to byly i soukromé bezpečnostní složky a firmy z celého světa, mezi kterými nechyběly ani internetové obchody Macy’s či Best Buy.

Celý skandál měl za důsledek to, že od Clearview daly ruce pryč sociální sítě jako Facebook či Twitter. Ve Spojených státech software přestala využívat i policie, přesto kontroverze pokračují. Jak uvádí magazín TechCrunch, společnost před několika dny dostala od italských úřadů pokutu ve výši 20 milionů eur, tedy bezmála půl miliardy korun, a nařízení smazat veškerá sesbíraná data o občanech Itálie. Společnost zároveň nesmí nadále sbírat žádná biometrická data spojená s obličeji Italů.

Podle obvinění měla společnost porušovat práva Evropské unie na ochranu osobních údajů a údajně měla také u italských občanů a osob nacházejících se na území země sledovat polohu. Pod pohrůžkou pokuty v minulosti nařídila zastavení zpracování dat tamních občanů také Velká Británie a podobný scénář se odehrál i ve Francii či Austrálii.