Nacházím se v budově Škoda Auto FabLab, konkrétně v oddělení Centrálního technického servisu. Přede mnou je velké robotické rameno, jedno z těch, co mají v automobilce na starosti výrobní operace. Ale nefunguje. Důvod? Prozatím neznámý. A je právě na mně, abych ho odhalil. Přiznávám, že robotická ramena nejsou mou specialitou. Ve skutečnosti je toto první, u kterého stojím tak blízko. Přesto pro mě není problém provést i na tak složitém zařízení některé kroky údržby, aniž bych musel studovat jedinou stránku technické dokumentace.

Vysvětlení je jednoduché. Na hlavě mám brýle HoloLens od Microsoftu, které mi pomocí rozšířené reality zprostředkovávají veškeré informace, které potřebuji k několika postupným krokům údržby znát. Jedná se o novou technologii, kterou zdejší FabLab testuje a která by mohla v budoucnu pomáhat nejen lidem přímo uvnitř závodu, ale také externím automechanikům, a dokonce i samotným majitelům vozidel značky Škoda.

Oddělení Centrálního technického servisu Škoda Auto je jakousi pomocnou rukou výroby. Mimo testování některých komponent a technologických postupů se stará především o bezproblémový chod výrobní činnosti a společně s údržbáři na jednotlivých provozech o rychlý servis. S tím je spojena nutnost údržby strojů, která přichází ke slovu nejen v momentě, kdy se na zařízení něco skutečně porouchá, ale provádí se i v rámci preventivních kontrol.

Právě pro účely údržby nyní ve FabLabu testují technologii brýlí pro rozšířenou realitu HoloLens od Microsoftu. „Celý koncern pracuje s Microsoftem, díky čemuž nabízí tato technologie obrovský potenciál integrace do každodenního fungování celého závodu. Od Teams až po kalendáře,“ vysvětluje důvod využití právě brýlí HoloLens Milan Dědek, projektový koordinátor umělé inteligence prediktivní údržby.

Brýle mohou najít své uplatnění jak při situacích reaktivní údržby v momentě poruchy, tak především při prevenci. Ta probíhá nejčastěji pomocí tzv. checklistů, na kterých jsou uvedeny jednotlivé body údržby. Tyto seznamy mohou mít podobu klasického papírového manuálu, případně se zobrazovat na displeji telefonu. Zaměstnanec je následně odškrtává, jak postupně reaguje na problém, ke kterému jej tyto body dovedly.

Na jiném koutu planety, a přesto u stroje

Brýle si kladou za cíl proces údržby maximálně zjednodušit a zapojit do něj i osoby, které nejsou u zařízení vůbec fyzicky přítomny. Zaměstnanec si jednoduše nasadí brýle na hlavu a nasnímá QR kód, který je na stroji. Tím získá přesné údaje o tom, jaké zařízení má před sebou, a brýle spustí příslušný program pro jeho servis.

Vybíráním jednotlivých bodů na checklistu jsou do brýlí promítány návody na provedení daného kroku procesu. Pomocí virtuálních šipek je technik zaveden přímo na místo, odkud má údržbu provádět, brýle mu podají informace o tom, jaký by měl být stav normálu, případně pomocí instruktážního videa navedou, jakým způsobem může být odhalená závada opravena.

Samozřejmě se může stát, že technik objeví takovou závadu, jejíž oprava je nad jeho síly, nebo se potřebuje nad zákrokem poradit. V takovém případě mu brýle umožňují velice jednoduše zavolat prostřednictvím vzdálené asistence na dispečink, kde si pracovník může promítnout na monitor obraz, který vidí technik.

Pokud ani porada s dispečinkem nepomůže, může technik rovnou v prostředí brýlí založit nový servisní zásah. Díky tomu, že brýle již nasnímaly informace o stroji, je žádost těmito údaji předvyplněná. Technik ji pak může doplnit pomocí virtuální klávesnice textovým upřesněním závady, případně přiložit brýlemi pořízené fotografie či rovnou video, a vše odeslat.

Samotné ovládání HoloLensů je velice jednoduché. I já jsem byl díky připravené ukázce schopen jednoduše zkontrolovat teplotu zařízení, zda mají provozní kapaliny správný tlak a ve finále i zkontrolovat a objevit porušenou kabeláž, která je podle Milana Dědka u robotických ramen kvůli neustálému pohybu jednou z nejčastějších poruch.

Nutno říci, že Škoda technologii v současné době prezentuje na demoverzi a úkony nejsou příliš složité. Jasně to ovšem demonstruje, že podobné brýle dovedou výrazně usnadnit i úplnému nováčkovi jeho první den v práci. Vlastně jsem si celou dobu s brýlemi na očích připadal jako v počítačové hře, která mě za ruku provádí jednoduchým úvodním tutoriálem.

Ovládání je podobně intuitivní jako u chytrého telefonu, jehož displej v tomto případě prostě jen visí ve vzduchu a člověk nemá při ovládání žádnou fyzickou odezvu. Podobu prostředí má na svědomí české kreativní studio Brainz Immersive, které se specializuje právě na projekty pro virtuální a rozšířenou realitu.

Kontrola kvality odvedené práce

Mimo rychlého přístupu k informacím o stroji a jeho údržbě, spolu s možností zapojit do procesu údržby i experty, kteří se nacházejí třeba na druhém konci světa, přinášejí podle Milana Dědka brýle ještě jeden důležitý benefit. „Můžeme kontrolovat, kdy a v jaké kvalitě byla kontrola provedena,“ říká.

„Je to lidský faktor, se kterým je potřeba počítat. A tohle je nástroj, jak garantovat, že práce bude odvedena kvalitně,“ dodává Dědek. Neznamená to však, že by nyní museli takové zařízení ve Škoda Auto povinně nosit všichni technici. „Pro nás je důležité si říct, kdy to má smysl,“ upřesňuje koordinátor projektu.

„K jednoduchým rutinním činnostem nejsou potřeba drahé brýle, ale jsou tu stroje, které jsou nové a drahé, případně místa, kde se často mění personál, a proto potřebuju mít vhodně vyškolené pracovníky,“ říká odborník, podle kterého tak využití brýlí momentálně dává smysl přibližně u 10 % checklistů.

Využívání brýlí by mělo probíhat podobně jako u zasedaček. Technik si je prostě jen rezervuje a na určitém místě vyzvedne. Proto chce tuzemská automobilka začít přibližně s deseti kusy zařízení, které nasadí do ostrého provozu během půl roku. Další modely budou postupně dokupovány na základě toho, jak moc budou brýle využívány.

Uplatnění i ve vaší garáži

Není to ovšem jen údržba, kde může celá technologie nalézt své uplatnění. Potenciál pro její využití je například i přímo ve výrobním procesu, případně v sektoru kontroly kvality, nicméně dostat se může dokonce i za brány samotného mladoboleslavského závodu.

Virtuální mechanické příručky by si na mobilním telefonu, ale i na virtuálních brýlích jednou mohli promítat například automechanici v jednotlivých partnerských servisech. Díky tomu by mohli efektivněji provádět servis a opravy těch automobilů, se kterými nemají tolik zkušeností.

A pokud by měl být potenciál brýlí a celé technologie virtuálních příruček vytěžen na maximum, v úvahu přichází i jejich zprostředkování samotným zákazníkům automobilky. Nevíte, jak připravit svůj vůz na nadcházející zimní měsíce? Stačí na brýlích, případně mobilním telefonu naskenovat daný QR kód a následně se již jen řídit zobrazeným návodem.

Virtuální asistent, který přesně napoví, co s konkrétním modelem vozu udělat, je však prozatím pouze píseň budoucnosti, ke které chce Škoda Auto dojít prostřednictvím dílčích kroků. Implementace rozšířené reality do procesu údržby je prvním z nich. A jak upozorňuje Milan Dědek, prozatím se jedná o krok velice slibný.