Rychlý rozvoj a dostupnost moderních technologií, kterého jsme v posledních letech svědky, stále více napomáhá ve zpřístupnění dříve neprostupných oborů. Například zdravotnictví, jež ze současných technologických inovací těží asi nejvíce. Bariéry vstupu, které by se totiž ještě před lety mohly jevit jako nepřekonatelné, dnes zvládneme vyřešit doslova mávnutím ruky a dělat lidi šťastnějšími.
Přesně tímto heslem se před lety řídila i mladá britská vynálezkyně Samantha Payneová, když se rozhodla pod svým studiem Open Bionics vyrábět vlastní protézy pro fyzicky handikepované pacienty. Stále snadnější dostupnost technologií, postupů a materiálů ji totiž umožnila vytvořit robotickou ruku, která kromě klasické funkční části nabízí i jeden další podstatný benefit – je pýchou samotných nositelů.
Funkčnost, kterou disponuje většina klasických protéz na trhu, je jedna věc. Až doteď se však nikdo příliš nezamýšlel nad estetickou stránkou věci, která například u dětí může být minimálně stejně důležitá. Mladá vynálezkyně se proto rozhodla, že její robotické ruce Hero Arm budou připomínat končetiny známých superhrdinů. Takových, které děti po celém světě zbožňují.
Open Bionics umí vytvořit robotickou ruku, jakou má Iron Man
Protézy mladých pacientů, tak mohou vypadat jako robotické ruce postav z filmových trháků jako Iron Man nebo Star Wars a jak vynálezkyně sama říká, své fyzické postižení díky nim přeměnit v superschopnosti.
„Nechtěla jsem kopírovat ničí práci, chtěla jsem vytvořit něco úplně nového. S robotickou rukou vypadají její nositelé jako ze science fiction a okolní lidi to zajímá. Jejich odlišnost se stává superschopností,“ říká Samantha Payneová.
Vyrobeno na 3D tiskárně za pouhých 48 hodin
Ultra lehká bionická ruka vznikala v úzké spolupráci s několika testujícími uživateli a zaujme mimo jiné tím, že její výroba probíhá na 3D tiskárně a trvá pouhých 48 hodin. To britské vynálezkyni samozřejmě oproti konkurenci umožňuje nastavit i příznivější ceny, které začínají už na 3 tisících dolarů (70 tisíc korun). To se může zdát jako příliš, ovšem jen do momentu, než zjistíte, že cena konkurenčních zařízení začíná na částkách s jednou nulou navíc.
Foto: Open Bionics
Spoluzakladatelé Open Bionics Joel Gibbard (CEO) a Samantha Payneová (COO)
A protože cílovou skupinou jsou děti od osmi let, podporuje Hero Arm i jednotlivá, pro dnešní generaci velmi důležitá gesta používaná v dennodenní komunikaci. Dětem nosícím robotickou ruku totiž umožňuje se s ostatními kamarády zdravit například pomocí „high five“, „fist bumpu“, „thumbs upu“ a dalších gest a tím je tak příliš neodlišovat od zbytku dětského kolektivu.
„Když jsem se ptala lidí na ideální vlastnosti protézy, kdyby si mohli přát skutečně cokoliv, nikdo z nich neřekl, že chce reálnou podobu s lidskou rukou. Na technologiích zbožňuji tu moc vytvořit něco nového, co může ovlivnit úplně každého,“ vysvětluje Payneová důvod, proč se do podobného projektu před lety pustila.
Foto: Open Bionics
Jedenáctiletý Cameron Millar má robotickou ruku ve stylu robota BB-8 ze Star Wars
To se ukázalo jako skvělý tah. Po několikaletém úspěšném působení v Británii, totiž vynálezkyně se svým produktem míří na americký trh, kde má pro začátek podepsanou spolupráci s více než 600 soukromými klinikami. A potvrzení, že jde správným směrem, přišlo i letos v lednu, kdy v rámci investičního kola Series A získalo Open Bionics 5,9 milionu dolarů (téměř 140 milionů korun).
„Ten rozsah mě samozřejmě i trochu děsí, ale to je v pořádku. Kdybych zůstala ve své komfortní zóně, nebyla bych tak ambiciózní při vytváření nového konceptu. Takové zařízení, jako je Hero Arm, tu ještě nikdy nebylo,“ dodává.
Foto: Open Bionics
Jedenáctiletá Evie Lambertová má robotickou ruku ve stylu pohádky Frozen
Vědci experimentují s genetickým kódem zvířete. Situace se jim vymkne z rukou, hrozivě zmutované zvíře uteče a začne likvidovat město a jeho obyvatele. To je scénář, který se ve filmech ve spojitosti s genetickým inženýrstvím objevuje nejčastěji, v realitě je ovšem éra lidské schopnosti měnit DNA různých živočichů aktuální už nějakou dobu a nic podobného se zatím nestalo. Mezi jinými důvody i proto, že se jedná o velmi komplexní záležitost a obdobně komplexní jsou i její problémy.
Nejnovějším tématem je právě objevená schopnost nástroje CRISPR upravovat několik genů zároveň a mít tak mnohem větší vliv – otázkou je, do jaké míry je to eticky akceptovatelné.
Jedním z hlavních zájmů velké záříjové technologické konference Future Port Prague, které je CzechCrunch partnerem, je zdravotnictví, v němž může mít editování lidské DNA obrovský vliv. Ten se přitom alespoň z teoretického hlediska zdaleka nemusí omezovat pouze na opravování chyb v genetickém kódu. Samuel H. Sternberg, genetický inženýr, výzkumník a autor bestselleru A Crack in Creation o objevu technologie CRISPR, zmiňuje například natolik zásadní zásah jako vylepšená krev.
„V naší krvi je kyslík v zásadě velmi omezený. Díky této metodě bychom mohli dramaticky posílit naše fyzické schopnosti, právě pokud bychom mohli zvýšit nosnost hemoglobinu,“ vysvětluje Sternberg. Realitou by se tak mohli stát sportovci, kteří by hravě vytvářeli nové olympijské rekordy. Pro zdravotnictví relevantnější by pak bylo výrazné snížení četnosti infarktů nebo bezpečnější způsoby zabránění přenosu HIV.
Metoda CRISPR-Cas9 umožňuje přesně zaměřit a nahradit sekvence DNA
CRISPR je zkratka pro „clustered regularly interspaced short palindromic repeats“, česky „segmenty nahromaděných pravidelně rozmístěných krátkých palindromických repetic“. Ani tento, laikovi zcela nesrozumitelný název, ovšem není kompletní a v médiích se používá jako zjednodušené označení.
Zásadní součástí nástroje pro editování genů je také Cas9, enzym v přírodě se vyskytující jako zbraň bakterií pro narušení genetického kódu virů. Ten v kombinaci s naváděcím RNA „přestřihne“ vlákno DNA přesně v požadovaném místě, oddělí nežádoucí sekvenci a CRISPR pak buňce poskytne náhradu s jinou genetickou informací.
„CRISPR se chystá ovlivnit naši společnost v následujících letech mnoha způsoby.“
Původně se očekávalo, že CRISPR-Cas9 bude mít velmi specifické, omezené využití, další výzkum ale ukazuje nové a nové příležitosti k aplikaci. Úspěšné pokusy s alternativním enzymem pro oddělování sekvencí DNA, Cas12a, nedávno vědcům ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu daly schopnost upravovat mnoho genů zároveň.
To znamená mnohem rychlejší a efektivnější způsob měnění genetického kódu a také možnost lépe sledovat vysoce komplexní interakce velkého množství genů mezi sebou.
Sternberg říká, že vliv „genetického korektoru“ na vývoj společnosti bude nejspíš jen stoupat. „CRISPR se chystá ovlivnit naši společnost v následujících letech mnoha způsoby, ať už v zemědělství, lidském zdraví nebo v oblasti léčby infekčních onemocnění. Pouze porozuměním základům této metody můžeme dělat kvalifikovaná rozhodnutí o odpovědném používání technologií na úpravu genů,“ popisuje.
Biochemik a spoluautor technologie pro editaci genomu CRISPR Samuel H. Stermberg
Těmito slovy vědec z Katedry biochemie a molekulární biofyziky Kolumbijské univerzity přivádí řeč na téma etického statusu přímého upravování genetického kódu rostlin, zvířat i lidí. Čínský lékař He Jiankui v listopadu minulého roku oznámil, že prostřednictvím metody CRISPR dvěma lidským embryím odstranil gen, jehož absence má zajistit imunitu vůči HIV.
Experimentování na lidech
Jiankui se setkal s rozhořčenou kritikou prakticky celé vědecké obce a byl vyhozen z univerzity, kde prováděl svůj výzkum. Nelze totiž zaručit, že jeho – snad dobře myšlený – zákrok nebude mít vliv také na jiné aspekty fyziologie dvojčat.
Experimenty na lidech a čím dál tím více i na zvířatech jsou extrémně kontroverzní. Je otázka, zda diskuze o tom, jestli jsou vůbec v nějaké míře akceptovatelné, vůbec může být někdy uzavřena. Několik výše zmíněných příkladů sice představuje potenciálně silně pozitivní vliv na lidské zdraví a schopnosti, v mnoha případech je ale možná principiálně nemožné dohlédnout všechny důsledky zdánlivě prospěšných změn.
Na druhou stranu, jak zdůrazňuje Sternberg, detailní výzkum může přinejmenším výrazně zvýšit míru porozumění fungování těla a naopak snížit pravděpodobnost špatného vlivu. Ostatně snad lze říct, že na podobném principu je do velké míry založeno lékařství obecně. Ve vědě nelze nikdy s jistotou stanovit výsledek akce, při dosažení určité výše pravděpodobnosti může být ovšem představované riziko eticky podřadné možnosti významného pokroku.
Genetická modifikace byla použita například k eliminaci nebezpečných druhů komárů
Etické problémy ovšem zdaleka nekončí u samotného povolení nějakých úprav. Možná ještě závažnější je otázka stanovení míry těchto úprav a vytvoření systému přístupu k nim. Měli bychom do genetického kódu zasahovat pouze kvůli jeho „opravám“, nebo organismům přidávat nové schopnosti? Jak by proběhlo jejich začlenění do zdravotnictví a pokrytí pojišťovnami?
Když si bohatí lidé mohou u plastického chirurga zaplatit vylepšení tváře, mohli by si zaplatit i „lepší“ děti? Nebo by se určité vylepšující úpravy měly zavádět plošně pro všechny členy daného sociálního systému?
S podobnými otázkami se autoři filozofických pojednání a sci-fi pokouší vypořádat už dlouho, možná se ale rychle blíží doba, kdy je bude potřeba převést do praktické formy.
Budoucnost zdravotnictví není jen v modifikaci DNA
Budoucnost zdravotnictví ovšem samozřejmě znamená zajímavý vývoj mnoha dalších směrů, nejen genetických modifikací. Nahlédnout do svých výzkumů a klinických studií umožní například švýcarská farmaceutická společnost Novartis. Na Future Port Prague bude pořádat přednášky a diskuze s osobnostmi z oborů lékařství i vzdělávání a jedním z hostů bude Gary Bolles, mezinárodně uznávaný expert na budoucnost práce a vzdělání ze Singularity University.
Foto: FuturePort
Na konferenci Future Port Prague se bude řešit budoucnost všech oborů
Před časem jsme psali o novém využití dronů k rychlejší přepravě dárcovských orgánů a právě tímto tématem se zabývá izraelský expert na drony Ran Klainer z Gadfin Aero-logistics Systems. Bude mluvit o zlepšení dostupnosti zdravotnických prostředků v těžko dostupných místech a obecném zrychlení časově kritické dopravy díky malým létajícím zařízením ovládaným na dálku nebo automaticky.
Další revoluci v chirurgii zprostředkovanou virtuální realitou s 3D brýlemi představí Stefan Vilsmeier, generální ředitel německé společnosti Brainlab. Ta se soustředí na digitalizaci operací a do svých procesů úspěšně začleňuje virtuální a rozšířenou realitu a umělou inteligenci. Lékař pak může v trojrozměrném prostoru přímo před očima vidět například přesný model nádoru, zákrok si vyzkoušet „nanečisto“ a lépe se tak připravit na operaci, zvyšujíc šance úspěchu.
Kromě mnoha dalších zahraničních hostů bude možné slyšet a diskutovat i s českými vědci a lékaři. Virtuální realitu v lékařství představí také Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a tatáž instituce přivede i profesora Alexiho Šeda, děkana fakulty a přednostu Ústavu biochemie a experimentální onkologie.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.