Pražská galerie Kunsthalle od 9. června přivítala novou výstavu v rámci cyklu s názvem Cesty sběratelství, jehož prostřednictvím chce návštěvníkům představovat činnost sběratelek a sběratelů jakožto nedílnou součást uměleckého ekosystému. V pořadí druhý díl této série nese název Lost in the Moment That Follows a představuje eklektickou kolekci děl rumunského sběratele a filantropa Ovidia Șandora, zakladatele bienále současného umění Art Encounters v Temešváru a držitele francouzského titulu Rytíř řádu umění a literatury.

Název výstavy vychází z citátu francouzského básníka a prozaika Andrého Bretona, k němuž sahají počátky surrealismu. Právě tento snový umělecký směr je ve sbírce Ovidia Șandora silně zastoupen. Podle kurátora výstavy Tevže Logara stojí na třech historických pilířích: prvním je historická avantgarda, druhým díla poválečné rumunské neoavantgardy a třetím umění, které se začalo vynořovat po rumunské revoluci v prosinci roku 1989.

„Třetí pilíř je v určitém smyslu ze všech nejzásadnější, protože právě tehdy sbírka zahájila přímou podporu generaci porevolučních umělců. Tito umělci byli v průběhu svého osobního a profesního rozvoje svědky úplné přeměny společenského a politického klimatu, což se přímo promítlo do jejich vlastního uměleckého postavení,“ píše Tevž Logar ve výstavním katalogu.

Foto: Kunsthalle Praha

Kurátor Tevž Logar

Șandorova sbírka má tak široký historický záběr, jelikož sahá od počátků 20. století až po současnost. Meziválečnou avantgardu na výstavě zastupují například díla Constantina Brâncușiho, Victora Braunera či Brassaïe, poválečnou avantgardu pak díla André Cadereho a Any Lupaș, ze současného, porevolučního umění to jsou mimo jiné díla od Mirceu Cantora, Cipriana Mureșana nebo Ioany Nemeș.

Na výstavě pak kurátor představuje téměř 150 děl od 79 umělkyň a umělců, které uspořádal do pěti kapitol tak, aby nebyla jen retrospektivním ohlédnutím, ale zároveň reflektovala témata současného umění: identitu, přírodu, prostor, tělo a paměť. Kromě malby a kresby jsou na výstavě k vidění také instalace, sochy, fotografie a video.

„Pro mou uměleckou sbírku je klíčová nejen nedávná historie, současné dění, ale i dějiny 20. století. Obzvláště z pohledu východoevropského státu, kde byla lidem ve školách prezentována velmi okleštěná verze dějin, je právě umění jedním ze způsobů, jak můžeme znovuobjevit dějiny vlastní země i svou širší kulturní identitu,“ říká o dílech, která sbírá, Șandor. Jeho zápal pro sběratelství přitom začal u vzácných rumunských map.

Pro výstavu Lost in the Moment That Follows kurátor Logar oslovil také tři současné rumunské umělce, aby sbírku doplnili o nové podněty a souvislosti, které přímo reagují na prostory Kunsthalle. Vznikla tak například nová kresba Mír od Dana Perjovschiho, který svými ilustracemi v minulosti vyzdobil Národní technickou knihovnu v Dejvicích. Návštěvníci si mohou prohlédnout také sochu se zabudovanou camerou obscurou s názvem Ozvěny od Cipriana Mureşana.

Činnost Ovidia Șandora je pestrá stejně jako jeho sbírka. Mimo jiné od roku 2013 působí ve východoevropském akvizičním výboru galerie Tate Modern a o něco kratší dobu v podobné komisi v Centre Pompidou. Založil nadaci, která v Temešváru zbudovala a vede Britskou mezinárodní školu, kde studuje na 500 žáků a je členem rady nevládní organizace Fundația Conservation Carpathia, nadace na ochranu Karpat, která bojuje za zachování pralesů v rumunských Fagarašských horách a usiluje zde o vybudování největšího přírodního parku v Evropě.