Ruská agrese vůči Ukrajině pokračuje a Evropa hledá další způsoby, jak východní mocnost za její chování co nejbolestivěji klepnout přes prsty. Mimo sankčních opatření, ve kterých se nejvíce skloňuje odstřižení Ruska od bankovního systému SWIFT, Evropa vyvíjí nátlak i na ruskou leteckou dopravu. Státy jako Velká Británie, Polsko, Česko a nově i některé Pobaltské republiky nedovolují ruským letounům vstup do svého vzdušného prostoru. Rusko však v reakci uzavírá cestu do Asie.

Pokud se podíváme na současný stav leteckého provozu nad starým kontinentem, zcela vymetené nebe od civilních letounů můžeme logicky pozorovat nad Ukrajinou, která svůj vzdušný prostor uzavřela ve čtvrtek. Změny standardních letových řádů se však odehrávají i na jiných místech. Z důvodu snah přistřihnout perutě ruským letounům nemohou tamní aerolinky posílat své letouny do hned několika evropských států.

Součástí je i Česko. Již v pátek ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že od středy nevydává povolení pro nepravidelné lety ruských dopravců – a od páteční půlnoci se zákaz příletů i odletů rozšířil i na pravidelné linky. Toto rozhodnutí ministerstvo koordinovalo s Polskem, které letounům patřícím ruským aerolinkám taktéž uzavřelo celý vzdušný prostor. K podobným krokům přistoupila i Velká Británie, která uzavřela svá letiště všem ruským letounům, těch soukromých nevyjímaje.

Jedná se o jedno z opatření, kterými Velká Británie omezuje mimo jiné fungování ruských miliardářů na svém území. Ti se koncentrují především v Londýně. „Jsou to lidé, kteří vedou mezinárodní životní styl,“ uvedl pro Reuters anonymní diplomatický zdroj. „Chodí nakupovat do Harrods, ubytovávají se v našich nejlepších hotelech. Když chtějí, pošlou své děti do našich nejlepších (placených) škol – a to teď skončí.“

Foto: Flightradar

Aktuální letecký provoz nad východní Evropou

K uzavření svého vzdušného prostoru pro ruské stroje se přidalo také Bulharsko a Rumunsko. Ve včerejších hodinách se tak rozhodlo i Lotyšsko spolu s Litvou a Slovinskem. Rusku se tím výrazně komplikuje přístup například do Kaliningradu, enklávy ležící mezi Litvou a Polskem. „Lotyšsko od půlnoci uzavře vzdušný prostor pro ruská letadla, vyzýváme všechny země, aby učinily totéž. Agresor musí být izolován a přiveden k zodpovědnosti za rozpoutání války,“ uvedl na svém Twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

K blokádě ruských letounů by se měly podle všeho v brzké době přidat také Německo a Finsko. O přípravách zákazů informovali tamní představitelé ministerstev dopravy. Německá Lufthansa přitom již sama přerušila lety do Ruska na celý týden a stejný krok učinil i nizozemský dopravce KLM.

Zapojení Finska a Německa by pro Moskvu znamenalo definitivní uzavření vzdušné cesty na západ, což ovšem není pro ruské dopravce jediný problém. Jak upozornil Martin Kupka, evropské sankce zavádějí také omezování oprav a údržby letadel ruských dopravců, což může znamenat značné komplikace z hlediska bezpečnosti.

Komplikace pro Evropu i celý svět

Postupné uzavírání evropského vzdušného prostoru pro ruské letouny ovšem vytváří komplikace i na evropské straně. Moskva na blokádu reaguje stejnými kroky a postupně uzavírá svůj vzdušný prostor všem zemím, které se do blokády zapojily.

Ruský vzdušný prostor přitom představuje důležitou spojnici mezi Evropou a Asií. Jak informuje server Zdopravy, pro Finsko, respektive hlavního leteckého dopravce Finnair, představuje rozhodnutí zapojit se do blokády velice složitý krok. Hlavní byznys společnosti stojí na dálkových letech do Asie přes ruské území. Jeho uzavření tak odřízne společnost od značné části příjmů.

O globálních proměnách leteckého provozu, které mohou v budoucnu přijít, nasvědčuje zpráva agentury Reuters o aljašském letišti Anchorage. To informovalo, že se na něj obrací stále více aerolinek s poptávkou volných kapacit. Úpravu leteckých tras tak, aby se letouny vyhnuly ruskému vzdušnému prostoru, provedlo v minulých dnech i několik mimoevropských aerolinek. Sdružení leteckého průmyslu OPSGROUP navíc varuje všechny letouny vyskytující se v ruském vzdušném prostoru, aby měly připravené nouzové plány pro případ uzavření tohoto prostoru.

Konflikt na ukrajinském území se propisuje i do rostoucích cen ropy, na kterou musí aerolinky reagovat zdražováním letů. Lze tedy předpokládat, že pandemií stále silně oslabená poptávka po letecké přepravě může z důvodu válečného konfliktu, nestabilní situace ve vzdušném prostoru a rostoucí ceně letů zaznamenat v následujícím období další pokles.

Vývoj situace ve vzdušném prostoru nad Evropou a Ruskem je v současné chvíli v přímé úměře s vývojem situace na Ukrajině, do které aktuálně míří masivní pomoc i ze strany českých firem. Nelze předpokládat, že by evropské státy ustoupily od svých blokád, dokud bude Rusko konflikt dále rozdmýchávat. Stejně tak lze očekávat i tvrdošíjný postoj Ruska vůči pohybu evropských letadel nad jeho územím.