V dubnu jsme se potýkali s inflací 14,2 procenta, v květnu spotřebitelské ceny meziměsíčně poskočily vzhůru o 1,8 procentního bodu na rovných 16 procent. Na meziroční růst cenové hladiny měly minulý měsíc nadále největší vliv ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Naplňují se tak predikce analytiků i České národní banky, podle kterých inflace v dalších měsících dále poroste a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku.

„Silné zdražování nadále vykazují všechny kategorie, u kterých jsme si na něj v uplynulých měsících byli nuceni zvykat, přičemž u žádné z nich nedochází k viditelnému uklidňování. Všechny bez výjimky vykázaly silnější cenovou dynamiku než o měsíc dříve,“ komentuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Uvádí, že ve vedení se drží oddíl doprava, kde primárně vlivem cen pohonných hmot došlo k meziročnímu nárůstu o 22,6 %. Následuje stravování a ubytování s růstem 22,2 procenta a bydlení, které poskočilo o 21,3 procenta. V oddíle bydlení si lidé připlatili zejména za energie. Meziročně vzrostly především ceny zemního plynu o 49,2 procenta a tuhých paliv o 30,1 procenta. Kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,7 procenta.

Podle Hradila představují nejnovější data pro Česko studenou sprchu, jelikož nejeví naprosto žádné známky ochlazování tempa zdražování. „Kromě očekávatelných inflačních tlaků ze směru energetických surovin a pohonných hmot se teprve nyní do popředí zájmu dostávají potraviny, kde je přitom již nyní zaděláno na další zhoršování situace,“ doplňuje.

Na 64,6 procenta zrychlil v květnu růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. Chleba zdražil o víc než čtvrtinu, ceny drůbežího masa stouply o 30,7 procenta a ceny cukru téměř o třetinu. V obchodech se totiž teprve nyní propisují nedávná zdražování zemědělských komodit, které jsou podle dat OSN v současnosti nejdražší v historii měření – to začalo v 60. letech minulého století.

Podle odhadu společnosti Cyrrus můžeme pak podobné skokové zrychlení inflace očekávat i v červnu: „Dalším zrychlením se dostaneme do pásma mezi 17 a 18 procenty. Následně by se inflační statistiky měly mírně uklidnit a spíše stagnovat, což ovšem neznamená, že by zdražování zpomalilo.“

Potvrzují se tak obavy České národní banky. Kromě nákladové inflace, kterou dokážou bankéři krotit posilováním české koruny, zůstává silná i strana poptávky. Ta i nadále v mnoha případech zdražování toleruje. Bankovní rada má tak argumenty k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby.

„Podle našeho názoru tak lze od červnového zasedání čekat posun základní sazby minimálně na 7 procent, ovšem nelze vyloučit ani pohyb výraznější. Obzvláště pak s ohledem na obměnu v bankovní radě,“ uzavírá Hradil.