Rychle nabít elektromobil bude v Evropě jednodušší. Ionity zde za miliardy vybuduje tisíce nových stanic

ionity

Foto: Ionity

Elektrické Audi eTron Coupe u nabíjecí stanice Ionity

0Zobrazit komentáře

Evropská síť rychlonabíječek Ionity, tedy společný podnik hned pěti velkých automobilových skupin, momentálně nabízí 1 500 stojanů. Toto číslo by se však mělo během několika příštích let vyšplhat až na sedm tisíc. Realizace tohoto plánu má proběhnout do roku 2025 a vyžádá si investici 700 milionů eur, tedy téměř 18 miliard korun.

Partnerství mezi automobilkami nikdy nebyla ničím výjimečným, ovšem s přechodem na vývoj nákladné elektromobility jich vzniká daleko více. Zářným příkladem je evropská síť rychlonabíjecích stanic Ionity, projekt, za kterým stojí pět významných automobilových jmen. Konkrétně se jedná o BMW Group, Daimler AG včetně značky Mercedes-Benz, Ford Motor a Volkswagen Group spolu s Porsche a Audi, nejnověji se přidává také Hyundai.

Síť Ionity se aktuálně rozprostírá do 24 evropských zemí, kde na přibližně 400 místech nabízí 1,5 tisíce rychlonabíjecích stojanů. V České republice se první stojan této sítě otevřel v roce 2019 v Berouně a postupem času byly další zprovozněny na čtyřech nových místech v republice, konkrétně u Břeclavi, na D1 u Jihlavy a Říčan a také v Lovosicích.

Výčet lokalit, kde lze na stojany Ionity narazit, by se však měl i u nás v budoucnu výrazně rozšířit. Ionity má totiž v plánu v průběhu následujících čtyř let investovat do rozšíření sítě stanic závratných 700 milionů eur, tedy přibližně 17,8 miliardy korun.

ionity1

Foto: Ionity

Elektromobily u nabíjecích stanic Ionity

Mimo již zúčastněných partnerů, jako je Porsche či Kia spadající pod Hyundai, se k takto masivní investici připojil i nový partner v podobě investiční společností BlackRock. Ta podporuje podobné projekty prostřednictvím platformy Global Renewable Power, v jejímž portfoliu je více než 300 iniciativ, mezi kterými nechybí ty, které se zabývají získáváním energie z větru, moře i slunce. Pro Ionity se tedy jedná o strategického partnera i v otázce charakteru nabízené energie, kterou Ionity čerpá výhradně z obnovitelných zdrojů.

„Infrastruktura pro nabíjení elektromobilů je pro dosažení čisté budoucnosti zásadní. Ionity je jednou z předních evropských sítí pro nabíjení elektromobilů, která sdružuje průkopníky automobilového průmyslu, aby vytvořila bezproblémový zážitek z jízdy bez emisí v celé Evropě. Jsme rádi, že můžeme podpořit jejich růstové ambice a poskytnout našim klientům přístup k inovativní společnosti, která pohání přechod na čistou energii,“ řekl David Giordano, globální šéf pro obnovitelné energie společnosti BlackRock.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Celkově by mělo díky investici vzniknout 5 500 nových rychlonabíječek, které vyrostou jak na místech, kde se aktuálně stojany Ionity již nacházejí, tak i na zcela nových bodech. Podle plánů Ionity by měla výstavba nových stojanů začít okamžitě, přičemž kromě hlavních tahů budou nabíjecí místa vznikat i v blízkosti velkých měst, na hlavních silnicích a v oblastech s vysokou hustotou dopravy.

Celkově by se současných 400 míst, kde lze stojany Ionity najít, mělo rozrůst na jeden tisíc. Na nich by mělo jít nabíjet výkonem až 350 kW, přičemž jedna kWh stojí 0,33 eura, tedy přibližně 8,5 koruny. Ionity také momentálně pracuje na novém konceptu nabíjecích stanic Oasis, které vždy nabídnou 6 až 12 nabíjecích stojanů.

„Náš koncept ‚Oasis‘ ukazuje, jak bude vypadat nabíjení v budoucnosti. Ať už jde o kryté nabíjecí stanice, nebo nabíjecí parky vedle kaváren, restaurací a obchodů, chceme našim zákazníkům v budoucnu nabídnout pohodlnější a komfortnější nabíjení,“ uzavírá Marcus Groll, provozní ředitel projektu Ionity.

Masarykovo nádraží získá novou podobu i koleje na letiště. Podívejte se, jak se změní jedna z nejstarších stanic v Evropě

Eliška NováEliška Nová

masarycka3

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

0Zobrazit komentáře

O krok blíž k cíli je stavba a modernizace železnice na Kladno, jejíž součástí je i odbočka na pražské letiště, kam by se mělo začít jezdit v roce 2028. V souvislosti s tím se pracuje i na obnově Masarykova nádraží. Na nové podobě jedné z nejstarších železničních stanic v Evropě se podílí i studio Jakub Cigler Architekti.

Téměř 180 let staré nádraží dostane moderní háv. A také dvě nové koleje, přes které by snad konečně měly jezdit vlaky směrem na letiště. Proměna Masarykova nádraží se posunula o důležitý krok blíže realizaci, Správa železnic (SŽ) získala pro modernizaci územní rozhodnutí a také zveřejnila vizualizace, jak by nádraží mělo vypadat.

Podle mluvčího SŽ Dušana Gavendy by se projekt od zveřejněného návrhu už příliš měnit neměl. „Vizualizace zobrazují budoucí podobu nádraží v aktuální fázi projektové přípravy. Její změna se nepředpokládá, do zahájení stavby však případné drobné úpravy nelze zcela vyloučit,“ uvedl pro CzechCrunch.

masarycka4

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

Zásadní proměnou je vyšší počet kolejí, místo sedmi jich bude devět. To znamená, se že nádraží rozšíří směrem k ulici Na Florenci. Nově by mělo být také dostupnější z vícero směrů. Původně byl za hlavní vchod považován ten z Hybernské ulice, nyní je ale spíš okrajový a používá se především ten z ulice Havlíčkovy, kde jsou zastávky tramvaje. Všemožné bariéry v místě by měla spravit platforma nad kolejištěm.

„Ta bude tvořit nejen komunikační propojení, ale vytvoří nový východní vestibul pro čekající cestující, z nějž se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy na jednotlivá nástupiště,“ popisuje projekt Správa železnic. Vznikne tedy propojení mezi ulicemi Na Florenci, Hybernská a Opletalova. 

Masarykovo nádraží původně přetínalo městskou hradbu a bylo na samém okraji města. Dnes je výjimečné mimo jiné i proto, že stojí v samotném centru metropole. Funguje tady přitom už od roku 1845, což z něj činí jedno z nejstarších koncových nádraží v Evropě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Centrum by díky novému projektu mělo získat také více zeleně. Část platformy by se totiž měla osázet rostlinami a stromy a utvořit tak odpočinkové místo s výhledem. Platforma by také měla splynout se svým okolím. Má totiž navázat na vznikající zástavbu v okolí Masarykova nádraží, pod jejíž podobou je podepsané studio Zahy Hadid a jako investor Penta.

Modernizace samotného nádraží pak probíhá pod taktovkou architekta Jakuba Ciglera, který má na starosti podobu zmíněné platformy. Stavět by se mělo začít v roce 2023, hotovo má být o tři roky později. Jde ale jen jen o součást připravované trati na letiště, potažmo na Kladno, která bude probíhat v etapách.

masarycka1

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

masarycka2

Foto: SŽ

Vizualizace modernizace Masarykova nádraží

Hotový je zatím pouze Negrelliho viadukt, nyní SŽ poptává dodavatele stavebních prací na úsek z Kladna do Kladna-Ostrovce a také na úsek od stanice Praha-Bubny k pražskému Výstavišti, kde by měla vzniknout nová zastávka. Nová stanice ale bude i v Praze-Bubnech za Negrelliho viaduktem se vstupem skrze podzemní vestibul i ze stanice metra Vltavská. Soutěž na modernizaci trati z Bubnů na Výstaviště, včetně zdejšího nádraží, vypsala Správa železnice v polovině listopadu. Má mít hodnotu 3,8 miliardy korun.

Co se týče spojení na letiště, Správa železnic letos v dubnu vypsala tendr za 119 milionů korun na zpracování dokumentace pro stavební povolení na poslední část celého projektu. Na té by měla vzniknout zastávka Dlouhá Míle v blízkosti přistávací dráhy, nákupního centra a Pražského okruhu. Stavba by podle harmonogramu měla začít za tři roky. Pokud vše půjde podle plánu, na Kladno a na letiště by se mělo začít jezdit v roce 2028. A to v intervalu deseti minut.