Začalo to hezky. Slovenská online optika Eyerim dokázala prvního investora získat ještě předtím, než vůbec spustila svůj e-shop. Od té doby ve čtyřech kolech získala přes 150 milionů korun, a i když jí první roky rostly tržby o stovky procent, podobně na tom byly také dluhy. Zakladatelé kvůli tomu neřešili téměř nic jiného než rozhovory s investory, což se začalo podepisovat i na byznysu. „Největší facku jsme dostali během covidu, kdy všichni v e-commerce rostli, ale nám se nedařilo,“ popisuje Yassaman Omidbakhsh, která firmu rozběhla se slovenským kolegou Martinem Zahurancem. Oba působí jako její ředitele. Pro CzechCrunch Omidbakhsh prozrazuje, co se dělo a jak se z nepříznivé situace dokázali dostat.

Omidbakhsh se narodila a vyrostla v Íránu, kam se ještě občas vrací, v zemi však již nežije ani její rodina. Už od dětství chtěla odejít jinam. To se jí povedlo při studiu univerzity, kterou navštěvovala v malajsijském Kuala Lumpuru. Už tam přičichla k byznysu. Parta jejích spolužáků v té době zakládala různé firmy, přidala se tak k nim a jak to u mladých společností bývá, pomáhala se vším možným.

„Byl to takový extra rychlokurz podnikání,“ vypráví. Právě v jedné z firem se poznala se Slovákem Martinem Zahurancem. Společně pracovali na několika projektech, během kterých zjistili, že jsou v byznysu velmi kompatibilní a sdílejí stejnou vizi. Rozhodli se tak přestěhovat do Evropy a ze Slovenska vybudovat firmu vlastní. „Viděli jsme, jak se dá uspět, tak jsme založili Eyerim. Možné problémy jsme ignorovali a určitě jsme byli naivní, ale to k podnikání patří. Stejně jako odvaha věci měnit,“ popisuje podnikatelka.

Do byznysu vložili vlastní úspory, zároveň ale měli hodně dluhů, peníze jim chyběli i na dokončení vývoje e-commerce platformy. Řešením bylo pustit se do fundraisingu. „Bylo to extrémně náročné, slovo ‚ne‘ jsme slyšeli hodně. Ale vyplatilo se být neodbytní, měli jsme štěstí a investici získali,“ říká Omidbakhsh.

Eyerim se tak dočkal oficiálního spuštění, nejdřív se jako oční optika zaměřoval na skandinávské trhy. „Zjistili jsme, že organický trh máme doma, nebyla zde žádná konkurence,“ popisuje Omidbakhsh s tím, že firma rychle rostla, a to meziročně o dvě stě procent. Na podporu dalšího rozvoje uzavírala i navazující investiční kola.

Časem se ale ukázalo, že zejména oblast financí v Eyerimu hodně podcenili a nepořádek v penězích se pochopitelně negativně začal projevovat i v byznysu. „Byl to začarovaný kruh. Měli jsme hodně dluhů, proto jsme museli uzavírat další investice ve formě konvertibilních půjček, abychom mohli splácet starší dluhy,“ přiznává Omidbakhsh. Jako jedno z nejlepších byznysových rozhodnutí teď vnímá najmutí profesionálního finančního ředitele, jenž dal celou oblast do pořádku.

Problémy se paradoxně nejvíc projevily během pandemie koronaviru, kdy obecně hráči působící v e-commerce zažívali velké žně. „Dostali jsme facku, byznys prostě nefungoval a klesly nám i prodeje. Museli jsme se podívat na to, co je špatně,“ popisuje Omidbakhsh. Jako první muselo na řadu přijít procitnutí, že fundraisingem management trávil extrémní množství času a na všechny ostatní priority mu tak nezůstaly dostatečné kapacity.

„Místo nabírání peněz a uzavírání kol jsme se pořádně začali věnovat lidem v týmu. Brali jsme je na kafe a věnovali jim čas. Ukázalo se, že je to mnohem užitečnější než jednat s investory. Kolegové měli skvělé nápady, zároveň jsme si se všemi ujasnili vzájemná očekávání, abychom byli na jedné lodi,“ říká Omidbakhsh s tím, že na rozdíl od mnoha firem se v té době nemuseli uchýlit k hromadnému propouštění.

Současně s tím přišla také krize v osobnější rovině – jako zakladatelé a majitelé firmy neměli ze svého podnikání pocit naplnění. „Necítili jsme, že bychom skutečně řešili problém zákazníků. V takové situaci máte na výběr dvě možnosti, buď se rozhodnete pro razantní změnu a nápady změníte na reálné kroky, nebo si prostě projdete pomalou smrtí. Právě to se tehdy dělo nám,“ přiznává Omidbakhsh.

V Eyerimu tak začali více riskovat a pracovat na novinkách včetně například vstupu do světa kamenných optik, i když to vyžadovalo značné finanční výdaje. „Během dvou let se nám podařilo výrazně snížit ztrátu a loni už jsme vykázali zisk,“ hodnotí Omidbakhsh s tím, že nyní již i sama opět cítí z podnikání naplnění.

„Jsme na dobré cestě a spokojeni jsou také investoři. Společné meetingy, které jsme měli každý týden, teď probíhají jednou za dva měsíce,“ usmívá se a ještě přidává doporučení na knihu 33 zákonů války od Roberta Greena, která jí v krizových situacích pomáhala také v byznysu. „Nejlepší vojenští stratégové se nikdy nespoléhají na historická data. Reagovat musíte na to, co se reálně děje,“ zní jedna z rad.

Aktuálně je tak prý Eyerim zdravým byznysem. V oficiální závěrce za loňský rok svítí tržby přibližně 340 milionů korun a zisk dva miliony. „Letos rosteme o 30 až 35 procent, navzdory nelehké situaci na trhu. Udržujeme si i kladnou EBITDA (zisk před zdaněním, úroky a odpisy – pozn. red.),“ pochvaluje si Omidbakhsh, když spolu mluvíme v pražském Karlíně téměř na dohled od jejich lokální pobočky. Tu Eyerim otevíral v létě, o svém záměru informoval již během jara, a v podstatě je tak firma vyzývatelkou hráčů jako Alensa či Lentiamo.

Po Bratislavě, kde otevírali loni, jde v českém hlavním městě o druhou kamennou prodejnu, třetí v polské Varšavě se nyní připravuje. Předtím přitom vůbec nebylo jisté, zda je vstup do fyzického světa krok správným směrem. „Neměli jsme jistotu, zda to bude ekonomicky výhodné. Nakonec jsou ale výsledky trojnásobně lepší, než jsme očekávali. I výkon obchodu v Praze překonává ten v Bratislavě o deset až patnáct procent,“ přibližuje Omidbakhsh.

Jak doplňuje, pro Eyerim je postačující, že se budou obchody z ekonomického hlediska udržovat na nule a nebudou prodělečné. Byznysu totiž pomáhají také nepřímo. „Díky fyzickým prodejnám budíme mnohem větší důvěru, a to i když zákazníci nakupují čistě online. Vidí, že si nás mohou reálně najít a že existujeme,“ vysvětluje.

I když je Eyerim původem slovenská firma, Česko s podílem 27 procent na tržbách je pro ni již největším trhem, slovenští spotřebitelé se na výkonu podílejí z 25 procent. Zmiňované Polsko pak jako třetí nejdůležitější stojí za 15 procenty prodaného objemu. Celkem ale firma působí ve dvanácti zemích, nejnověji asi tři měsíce například v Německu.

Kromě expanze je pro e-commerce hráče ale výzvou také dále růst a posouvat celý byznys online optiky. „Pořád musíme edukovat celý trh, aktuálně se drtivá většina prodejů pořád odehrává v kamenných prodejnách. Optiky u nás zůstaly zaseklé v devadesátých letech,“ komentuje Omidbakhsh. Výzvou pro ni osobně je naučit se být správným lídrem a správně pracovat s motivací kolegů v týmu.

„Samotný byznys není raketová věda, chceme jen zlepšovat zákaznickou zkušenost při nákupu brýlí, ať už dioptrických, nebo slunečných. Nejdůležitější při tom všem jsou ale lidé, kteří nám pomáhají tuto vizi naplňovat,“ zdůrazňuje Omidbakhsh.

Jaká je ale další budoucnost? Omidbakhsh se Zahurancem svůj byznys rozběhli již téměř před deseti lety. Někteří z investorů tak již očekávají i možný prodej, aby mohli zúčtovat své zisky. Omidbakhsh přiznává, že námluvy s investory, kteří by mohli vyplatit některé původní, probíhají. „Aktivně se s několika fondy bavíme. Teď už ale máme výhodnější pozici než kdysi,“ popisuje Omidbakhsh.

„Fundraising je v e-commerce sice náročnější než dříve, tento byznys je hodně náročný na cash flow a to s sebou nese rizika. Ale my se poučili. Rychlé nabírání investic z různých fondů vedlo k nepřehledné struktuře akcionářů. Teď už máme tendenci nespěchat a najít správného partnera i s ohledem na rizika a výzvy tohoto typu podnikání,“ dodává.