S cukrařinou začal ve 12 letech, nyní svým umem oslňuje Česko. Vymyslel i veganské makronky
Vlad Ryasnyy začal svět cukrařiny objevovat už jako malý kluk. Díky zkušenostem v zahraničí zjistil, jak důležitou roli v ní hrají fyzika a chemie.
Cukrář Vlad Ryasnyy
Je mu čtyřiadvacet let a už ve svých dvanácti letech cele propadl cukrařině. Od domácích experimentů se Vlad Ryasnyy dopracoval až k účasti na četných gastronomických kláních v Česku i ve světě. Posbíral celou řadu cen a stal se reprezentantem juniorského národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Aktuálně vede vlastní kurzy a v oboru školí gastronomické provozy doma i v zahraničí. K tomu se stará o vlastní značku cukrářských výrobků Sugar Life, vyvinul recepturu na veganské makronky a brzy se chystá vydat svou první knihu.
V dětství byl Vlad Ryasnyy velký fanda Japonska. Sledoval anime, listoval si v manga komiksech a rozplýval se nad tím, jak krásně a realisticky japonští tvůrci ztvárňují jídlo a dezerty. Díky tomu začal objevovat svět japonské cukrařiny, která mu učarovala svými netradičními postupy a ingrediencemi. Právě slovo netradiční je mladému cukráři velmi blízké – z jeho rukopisu je patrné, že nechce být konvenční a neustále prahne po tom posouvat limity své, ale i limity oboru jako takového.
„Už jako malý jsem chtěl ochutnávat, poznávat, ale myslel jsem si, že budu kuchař, protože sladké jsem ani neměl rád. Jenže japonská cukrařina mě zaujala natolik, že jsem řemeslu úplně propadl. Postupně jsem začal objevovat svět dezertů Francie, Ameriky, takže i když jsem zamířil na střední školu do oboru kuchař-číšník, bylo mi jasné, že se budu věnovat především cukrářskému řemeslu,“ vzpomíná Vlad.
Pro cukrářského nadšence to v prvních letech jeho zápalu znamenalo především samostudium. Prohledával rozličná zákoutí internetu, aby v nich objevil to, co bylo před lety dostupné. K dispozici nebyla ale takřka žádná videa, která by popisovala receptury v cukrařině na vysoké úrovni, spíše si tak musel porovnávat různé psané návody a vycházet z nich. Do toho se začal zúčastňovat prvních soutěží a umístění na předních příčkách ho motivovalo v tom se dále zdokonalovat a vzdělávat. Založil si Instagram a povědomí o jeho talentu se začalo šířit.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Lidé si mě našli, i když vůbec nevím, jak se jim to povedlo. Hodně mi to ale pomohlo, najednou chtěla spousta lidí ochutnat moje dorty. Díky tomu se pro mě z cukrařiny už během studia na střední škole stala práce,“ usmívá se Vlad. Zásadní převrat u něj však nenastal díky sociálním sítím, ale díky jeho výjezdu do Barcelony. Tam vyrazil na komplexní čtyřdenní kurz světoznámého cukrářského mistra Jordiho Bordase. Ten je jeho hlavní inspirací i dnes.
Sladké je věda
„Na kurzu jsme studovali fyzikální jevy v cukrařině, což bylo v té době hodně netradiční a v Česku se tímto přístupem nikdo příliš nezabýval. Díky tomu jsem ale pochopil, jak jednotlivé ingredience fungují, a naučil jsem se vytvářet vlastní receptury. Je to velká věda, která v mém případě udělala z amatéra profesionála,“ popisuje Vlad.
Ačkoliv je chemie slovo, které obecně v gastronomii málokdo slyší rád, právě pro pochopení toho, jak se jednotlivé suroviny vlastně chovají, je naprosto zásadní. Vlad Ryasnyy o chemických a fyzikálních vlastnostech ingrediencí, s nimiž pracuje, mluví rád a s velkým zápalem. A podotýká, že právě tento přístup naučit se chápat chemické a fyzikální reakce mu otevřel nové obzory pro přemýšlení nad cukrařinou. „Zbavil jsem se určitých limitů. Například jsem zjistil, jak vytvořit bezlaktózovou recepturu, aniž bych využíval náhražkové bezlaktózové výrobky.“